Parlamentní volby v Rakousku 2019

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Parlamentní volby v Rakousku byly předčasné parlamentní volby, které se konaly 29. září 2019. Konaly se necelé dva roky po řádných parlamentních volbách v roce 2017. Ve volbách zvítězila Rakouská lidová strana (ÖVP) se ziskem přes 37,5 % hlasů.[1]

V předchozích volbách vyhrála Rakouská lidová strana (ÖVP) a její vůdce Sebastian Kurz sestavil svou vládu jako koaliční se Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ), která skončila těsně třetí za Sociálně demokratickou stranou Rakouska (SPÖ).

Konec předchozí vlády Sebastiana Kurze[editovat | editovat zdroj]

Předseda rakouské lidové strany (ÖVP) Sebastian Kurz, mezi roky 2017 až 2019 spolkový kancléř

Pád vlády začal Ibizskou aférou, kdy byla v květnu 2019 zveřejněna videonahrávka, ke které se později přihlásil vídeňský právník íránského původu Ramin Mirfakhrai,[2] na které vůdce Svobodné strany Rakouska Heinz-Christian Strache a jeho zástupce Johann Gudenus jednali na Ibize s ženou, která se vydávala za neteř ruského oligarchy, o možnosti přihrát mu státní zakázky výměnou za předvolební podporu.[3] Oba následně rezignovali. Kancléř Kurz se sešel s prezidentem Alexandrem Van der Bellenem a oba vyjádřili úmysl uspořádat předčasné volby. Kurz také oznámil, že odvolá i ministra vnitra Herberta Kickla, který byl rovněž členem FPÖ a tudíž by byl hlavním nadřízeným nad vyšetřováním svých spolustraníků. To vedlo k rezignaci všech ostatních ministrů za FPÖ a rozpadu koalice. Kurzova jednobarevná vláda následně 27. května neprošla hlasováním o důvěře[4] a zemi následně řídil vicekancléř Hartwig Löger, než prezident Alexander Van der Bellen jmenoval 3. června úřednickou vládu vedenou Brigitte Bierleinovou.[5]

Předvolební průzkumy[editovat | editovat zdroj]

Předvolební průzkumy těsně po aféře ani výsledek rakouských voleb do Evropského parlamentu konaných koncem května pár dní po vypuknutí aféry neukazovaly zásadní změny měnící pořadí stran oproti volbám v roce 2017.

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Následující tabulka ukazuje volební výsledky všech stran, které se dostaly do parlamentu, po sečtení všech platných hlasů.[6]

ÖVP SPÖ FPÖ Grüne NEOS
Volební lídr Sebastian Kurz
Sebastian Kurz
Pamela Rendi-Wagner
Pamela Rendi-Wagner
Norbert Hofer
Norbert Hofer
Werner Kogler
Werner Kogler
Beate Meinl-Reisinger
Beate Meinl-Reisinger
Počet hlasů 1 789 417 1 011 868 772 666 664 055 387 124
Podíl 37,5 % 21,2 % 16,2 % 13,9 % 8,1 %
Počet mandátů 71 40 31 26 15
Předchozí volby (2017) 31,5 % (62) 26,9 % (52) 26 % (51) 3,8 % (0) 5,3 % (10)

Dosavadní parlamentní strana Jetzt – Liste Pilz, která měla v parlamentu 8 poslanců, získala jen 1,9 % hlasů a nezískala žádný mandát. Neuspěla ani komunistická strana KPÖ (0,7 %), Změna Wandel (0,5 %) či Pivní strana Rakouska BPÖ (0,1 %).

Volební účast[editovat | editovat zdroj]

Z 6,4 milionu oprávněných voličů jich k volbám přišlo 4,8 milionu, tedy 75,6 %. Je to druhá nejnižší volební účast od konce druhé světové války. Proti předchozím volbám v roce 2017 to byl pokles o 4,4 %. Naopak rekordní počet voličů (950 000) využil možnost korespondenčního hlasování nebo využití voličských průkazů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nationalratswahl in Österreich 2019 na německé Wikipedii.

  1. Rakousko má kompletně sečteno. Svobodným ubylo, Zelení ještě vylepšili rekord. ČT24 [online]. 2019-10-04 [cit. 2019-10-04]. Dostupné online. 
  2. K pořízení videa se Strachem se přihlásil vídeňský právník. Česká televize [online]. 24. května 2019. Dostupné online. 
  3. Šéf rakouských svobodných Strache upadl do léčky a jednal o sporné pomoci z Ruska. novinky.cz [online]. 2019-5-17 [cit. 2019-6-7]. Dostupné online. 
  4. Kurzova vláda končí, rakouský parlament jí vyjádřil nedůvěru. irozhlas.cz [online]. 2019-05-27 [cit. 2019-6-7]. Dostupné online. 
  5. Rakousko má vládu nestraníků a v jejím čele první ženu. E15.cz [online]. 2019-06-03 [cit. 2019-6-7]. Dostupné online. 
  6. Bundesministerium Inneres. NATIONALRATSWAHL 2019 [online]. Bundesministerium Inneres [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. (němeecky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]