Přeskočit na obsah

Palác Broadway

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Palác Broadway
Základní informace
Slohfunkcionalismus
ArchitektAntonín Černý
Výstavba1938
Poloha
AdresaNa příkopě 988/31, Staré Město, Praha 1, ČeskoČesko Česko
UliceNa příkopě a Celetná
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky12803/1-2200 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Palác Broadway, dříve označovaný také Palác Příkopy nebo Palác Sevastopol, je funkcionalistická budova čp. 988 v Praze 1 na Starém Městě, mezi ulicemi Na příkopě a Celetná, dílo architektů Bohumíra Kozáka a Antonína Černého z let 1936–1938. Od roku 1994 je kulturní památkou.[1]

Historie a popis

[editovat | editovat zdroj]
Předchozí budova banky s Café Corso

V těchto místech stávala budova České průmyslové banky s kavárnou Café Corso, postavená v letech 1897–1898 podle plánu architekta Friedricha Ohmanna a s fasádou vyzdobenou Viktorem Olivou (někdy označovaná jako první secesní stavba v Praze).[2]

V letech 1936–1938 tu byl postaven na náklady italských pojišťoven Moldavia Generali a Assicurazioni Generali obchodní a nájemní dům s pasáží a kinem, který navrhli architekti Bohumír Kozák a Antonín Černý (ve stejné době si tyto pojišťovny vystavěly i rovněž architektem Kozákem navržený funkcionalistický multifunkční dům v Praze na Vinohradech, na nároží Anglické a Italské ulice).[3]

Objekt paláce má tři šestipatrová křídla s železobetonovou skeletovou konstrukcí. Křídla jsou spojená dvoupodlažními suterény, do nichž byl umístěn prostor kina (s kuloáry a třemi schodišti), a mezi ulicemi Na příkopě a Celetná je pasáž se dvěma velkými sklobetonovými skořepinovými báněmi v místě dvorů. Hlavní křídlo do ulice Na příkopě má pětipatrovou devítiosou fasádu s dalším ustupujícím patrem, mezi 4. a 5. patrem je členěno jednoduchou vystouplou římsou.

V části komplexu se původně nacházely byty. Objekt prošel několika rekonstrukcemi a úpravami (v roce 1956 byly rekonstruovány klenby v pasáži, adaptaci cukrárny a vinárny v letech 1968–1969 navrhli architekti Kándl a Hlaváč, po roce 1980 byla upravena k administrativním účelům celá budova).

Vlastníkem je Česká republika a prostory jsou pronajímány. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který objekt v roce 2016 převzal od tehdejší státní Správy železniční a dopravní cesty, od roku 2021 usiluje o jeho prodej.[4]

Kino/divadlo Broadway

[editovat | editovat zdroj]
Vchod do pasáže kina Sevastopol (1951)

V nové budově Paláce Broadway měla sídlit pražská pobočka společnosti Metro Goldwyn Mayer a její reprezentant získal sál do užívání. Kino bylo vybaveno ve své době nejmodernějším promítacím a zvukovým zařízením.[5] Slavnostní otevření kina Broadway v suterénu Paláce Broadway se uskutečnilo 9. září 1938 premiérou filmu Hraběnka Walewská s Gretou Garbo a Charlesem Boyerem; při otevření slibovalo mnoho moderních vymožeností, jako jsou čalouněná sedadla, klimatizace, vlastní filmový týdeník Broadway aktualita a zařízení pro nedoslýchavé. O přestávkách měly být uváděny hudební a taneční vložky.[6]

Období krátce po mnichovské dohodě přineslo vlnu počešťování i u názvů kin. Ještě dříve, než byl název „Broadway“ vyvěšen na fasádu, bylo kino přejmenováno koncem října 1938 na Na Příkopě.[7]

Po zahájení nacistické okupace byla provedena tzv. arizace kin v židovském majetku. Týkala se i kina Na Příkopě, jehož majiteli Leo Bergerovi se podařilo emigrovat.[5] Jmenování tzv. „důvěrnika“ (Treuhänder) spravujícího kino Na příkopě (stal se jím dr. Ernst Schweizer) oznámil tisk v srpnu 1939.[8] V roce 1940 přešlo kino do majetku německého filmového koncernu UFA. V roce 1941, kdy ještě Německo ve válce na východní frontě vítězilo, bylo kino přejmenováno na UFA–Viktoria a název Viktoria si zachovalo do konce války. Od června 1943 pak promítalo německé filmy „v předpremiéře“, pouze v němčině, bez českých titulků. (Premiéra německých filmů s českými titulky pro české publikum byla opožděna.)[5]

Ihned po osvobození v roce 1945 získalo kino Viktoria nové jméno Sevastopol a od 13. června 1945 promítalo sovětský film z roku 1944 o obraně Sevastopolu Malachovská mohyla.[9] V roce 1957 se stal Sevastopol předpremiérovým kinem a stal se třetím nejnavštěvovanějším kinem v Praze (po Alfě a Blaníku). V letech 1986–1987 proběhla rekonstrukce, při které se počet sedadel snížil na 547. V září 1996 bylo kino přejmenováno na Cinema Broadway, jeho provoz byl ukončen v roce 1998. Po další rekonstrukci zde v roce 2001 zahájilo činnost Divadlo Broadway.[5][10]


  1. městský dům s kinem Sevastopol - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-09-08]. Dostupné online. 
  2. Poche (1985), s. 162
  3. Nájemní domy pojišťoven Assicurazioni Generali a Moldavia Generali, č.p. 384/XII. Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2020-12-01 [cit. 2023-09-08]. Dostupné online. 
  4. ČTK. Elektronická aukce Paláce Broadway. Ani pátý pokus o prodej se nezdařil. Pražský deník. 2023-09-06. Dostupné online [cit. 2023-09-07]. 
  5. a b c d ČVANČARA, Miroslav; ČVANČARA, Jaroslav. Zaniklý svět stříbrných pláten. Praha: Academia, 2011. ISBN 978-80-200-1969-1. Kapitola Biograf Broadway, s. 45–46. 
  6. Nový biograf v Praze. Lidové noviny. 1938-09-07, s. 2. Dostupné online. ISSN 1802-6265. 
  7. Praha se počešťuje. Lidové noviny. 1938-11-01, s. 2. Dostupné online. ISSN 1802-6265. 
  8. Důvěrníci v kinech. Filmový kurýr. 1939-08-25, s. 1. Dostupné online. ISSN 1801-9501. 
  9. Pražská premiéra filmu Malachovská mohyla. Filmové zprávy. 1945-06-12, s. 1. Dostupné online. ISSN https://ndk.cz/view/uuid:ce0ada61-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:672b33c8-71da-4d9d-b1d3-7ead93e2915d. (dostupné online po registraci) 
  10. O divadle Broadway - historie a současnost : Divadlo Broadway. web.archive.org [online]. 2015-04-27 [cit. 2023-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-04-27. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 162. 
  • VLČEK, Pavel, et al. Umělecké památky Prahy. Staré Město, Josefov. 1. vyd. Praha: Academia, 2000. 640 s. ISBN 80-200-0563-3. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]