Paježura Bruijnova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Paježura Bruijnova

Popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Podtřída: vejcorodí (Prototheria)
Řád: ptakořitní (Monotremata)
Čeleď: ježurovití (Tachyglossidae)
Rod: paježura (Zaglossus)
Binomické jméno
Zaglossus bruijni
Peters & Doria, 1876
Western Long-beaked Echidna area.png

Paježura Bruijnova (Zaglossus bruijni) je druh paježury z rodu Zaglossus. Druh žije ve vnitrozemí Nové Guineje a na ostrově Salawatti ve vlhkých horských lesích 1000-3000 m n.m. Populace paježury klesá kvůli kácení lesů a nadměrnému lovu. Podle klasifikace IUCN je kriticky ohrožený.

Stavba těla[editovat | editovat zdroj]

Paježura Bruijnova je o něco větší než ježura australská a má také méně ostnů; tělo měří 45-77 cm, ocas je zakrnělý. Má hrubou vlnitou srst, z které ční krátké a tupé, menší bodliny. Ty jsou často jen slabě patrné. Čenich je delší než u ježury, tvoří dvě třetiny délky hlavy a je mírně zahnutý dolů. Na jazyku má jemné háčky pro chytání potravy. Na každé noze má pět prstů, ale na zadních jsou drápy jen na prostředních prstech. Samci mají na zadních nohou rohovité ostruhy. Je to největší ptakořitný savec.

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Je to převážně noční tvor, který pátrá po hmyzu v lesní půdě. Živí se hlavně žížalami, larvami, mravenci a termity. Samici se v době rozmnožování vytváří dočasný záhyb na břiše, ve kterém přechovává vajíčka i mláďata, která se zde v bezpečí vyvíjejí a jsou krmena mlékem. O životě tohoto skrytě žijícího živočicha víme jen málo, ale předpokládá se, že má podobné zvyky jako Ježura australská.

Vyhynutí v Austrálii[editovat | editovat zdroj]

Původně se předpokládalo, že paježury na území Austrálie vyhynuly zhruba před 10000 lety. Avšak při studiu vycpaných ježur v londýnském přírodovědném muzeu, si Kristofer Helgen všiml exempláře téměř dvojnásobně většího než ostatní ježury. Jednalo se o paježuru Bruijnovu, přivezenou Johnem T. Tunneyem z Ausrálie, kde pobýval mezi lety 19011903. O ještě nedávném výskytu těchto paježur v Austrálii, svědčí i výpovědi místních obyvatel. Díky svému nočnímu a skrytému způsobu života je tedy možné, že by mohlo několik jedinců přežívat v austrálských horách dodnes.[1]

Chov[editovat | editovat zdroj]

V zajetí se nechová, pouze ZOO Moskva vlastní 1 samce (stav k 31.01.2008)

Shrnutí[editovat | editovat zdroj]

  • Stupeň ohrožení:kriticky ohrožený druh
  • Váha: až 10 kg
  • Délka: 45 - 77 cm
  • Ocas: zakrnělý
  • Žije samotářsky
  • Rozšíření: lesy na Nové Guineji.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Převratný objev v muzeu: Stoletá vycpanina šokovala vědce. Abicko.cz [online]. 2001, 8.4. 2013 [cit. 2015-08-18]. Dostupné z: http://www.abicko.cz/clanek/precti-si-priroda/13987/prevratny-objev-v-muzeu-stoleta-vycpanina-sokovala-vedce.html

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Paježura Bruijnova ve Wikimedia Commons