Pacov (nádraží)
| Pacov | |
|---|---|
.jpg) Nádraží v Pacově | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Vysočina |
| Město | Pacov |
| Souřadnice | 49°27′35,65″ s. š., 15°1′1,8″ v. d. |
  Pacov | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 742924[1] |
| Trať | Tábor – Horní Cerekev |
| Nadmořská výška | 515 m n. m. |
| V provozu od | 1. října 1888 |
| Zabezpečovací zařízení | elektronické stavědlo ESA 11 (DOZ z Pelhřimova)[1] |
| Dopravní koleje | 3[1] |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 2 (2)[1] |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | Stanoviště autobusů před staniční budovou |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pacov je železniční stanice v jihovýchodní části města Pacov v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina nedaleko Kejtovského potoka. Leží na neelektrizované jednokolejné trati Tábor – Horní Cerekev.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Stanice byla vybudována společností Českomoravská transverzální dráha (BMTB), jež usilovala o dostavbu traťového koridoru propojujícího již existující železnice v ose od západních Čech po Trenčianskou Teplou. První vlak zde projel 1. října 1888, 17. prosince byl zahájen pravidelný provoz v úseku z Tábora do Horní Cerekve. Vzhled budovy byl vytvořen dle typizovaného architektonického vzoru shodného pro všechna nádraží v majetku BMTB. V areálu nádraží bylo vystavěno též nákladové nádraží či bytové domy pro drážní zaměstnance.[zdroj?]
Českomoravská transverzální dráha byla roku 1918 začleněna do sítě ČSD.[2]
Od roku 2006 je stanice dálkově ovládána z Pelhřimova, z nádraží tedy zmizel výpravčí. Poté se zrušila i pokladna na prodej jízdenek, a jako poslední bylo kvůli vandalům zrušeno veřejné WC. Od té doby je nádražní budova prázdná a chátrá.[3]
V roce 2017 nádraží začala spravovat Správa železniční dopravní cesty, která provedla drobné úpravy a opravy.[zdroj?] Rekonstrukce celého nádraží je naplánovaná na roky 2024 až 2026.[zdroj?]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Nacházejí se zde dvě vnitřní nekrytá jednostranná nástupiště, k příchodu k vlakům slouží přechod přes koleje.[1]
Kontroverze
[editovat | editovat zdroj]V roce 2016 vyhrálo nádraží v anketě nejostudnějších staveb Vysočiny, a bylo označeno za ostudu Vysočiny, to z důvodu že majitel nádraží České dráhy se po roce 2006 (kdy bylo zavedeno dálkové ovládání) přestaly o objekty starat.[zdroj?]
Nádražní budova není nijak památkově chráněná, což znamená že se při rekonstrukci nebude na historické prvky brát ohled a budou odstraněny. Boční trakt s verandou (původní lité podpůrné sloupy z roku 1888 od železáren Blansko) s bývalými záchodky bude demolována, spolu se stavědlem z roku 1925. Původní dlažba z roku 1888 od Rakovnických keramických závodů bude zničena. Původní nárožní bosáž bude zničena a nahrazena zcela novou betonovou atrapou. Původní fasáda z režných červených cihel bude sice očištěna ale opatřena novou pískovou fasádou se zcela nepůvodní fasádní barvou.[4][5][6]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e Plánek stanice Pacov. Portál Provozování dráhy. SŽDC, únor 2016.
- ↑ Historie železničních tratí, elektronická databáze; Sekera, Pavel
- ↑ KOUBOVÁ, Michaela. Nádraží v Pacově je ostudou Vysočiny. Ani nový majitel ho zřejmě nespasí. iDNES.cz [online]. 2016-02-10 [cit. 2024-08-18]. Dostupné online.
- ↑ [1]
- ↑ [2]
- ↑ [3]