Zobrazení zdroje stránky Oxid vápenatý

{{Různé významy|redirect=Pálené vápno|tento=páleném vápně (oxidu vápenatém)|stránka=vápno}}
{{Infobox - chemická sloučenina
  | název = Oxid vápenatý
  | obrázek = Calcium-oxide-3D-vdW.png
  | velikost obrázku = 150px
  | obrázek2 = Oxid vápenatý.PNG
  | velikost obrázku2 = 250px
  | systematický název = Oxid vápenatý
  | triviální název = pálené vápno
  | anglický název = Calcium oxide
  | německý název = Calciumoxid
  | sumární vzorec = CaO
  | vzhled = bílá pevná práškovitá látka
  | číslo CAS = 1305-78-8
  | PubChem = 14778
  | UN kód = 1910
  | SMILES = [Ca]=O
  | číslo RTECS = EW3100000
  | molární hmotnost = 56,08&nbsp;g/mol
  | teplota tání = 2&nbsp;580&nbsp;°C
  | teplota varu = 2&nbsp;850&nbsp;°C
  | hustota = 3,316&nbsp;g/cm³
  | index lomu = ''n''<sub>D</sub>=1,837
  | rozpustnost = 0,131&nbsp;hm.% (''0&nbsp;°C'')<br />0,123&nbsp;hm.% (''20&nbsp;°C'')<br />0,096&nbsp;hm.% (''50&nbsp;°C'')<br />0,05&nbsp;hm.% (''100&nbsp;°C'')
  | měrná magnetická susceptibilita = −3,4×10<sup>−6</sup>&nbsp;cm<sup>3</sup>&nbsp;g<sup>−1</sup>
  | krystalová struktura = [[Krystalografická soustava#Krychlová (kubická)|krychlová]]&nbsp;plošně&nbsp;centrovaná
  | hrana mřížky = a= 481,08&nbsp;[[pikometr|pm]]
  | standardní slučovací entalpie = −635,07&nbsp;kJ/mol
  | entalpie tání = 1&nbsp;343&nbsp;J/g
  | standardní molární entropie = 38,1&nbsp;JK<sup>−1</sup>mol<sup>−1</sup>
  | standardní slučovací Gibbsova energie = −604,04&nbsp;kJ/mol
  | izobarické měrné teplo = 0,763&nbsp;JK<sup>−1</sup>g<sup>−1</sup>
  | R-věty = {{R|34}}, {{R|36}}, {{R|41}}
  | S-věty = {{S|2}}, {{S|8}}, {{S|22}}, {{S|24/25}}, {{S|26}}, {{S|27}}, {{S|28}}, {{S|36/37/39}}
  | NFPA 704 = {{NFPA 704
  | zdraví = 3
  | hořlavost = 0
  | reaktivita = 2
  | ostatní rizika = 
}}
  | symboly nebezpečí GHS = {{GHS05}}{{GHS07}}<ref name=pubchem_cid_14778>{{Citace elektronického periodika | titul = Calcium oxide | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/14778 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-23 }}</ref><br>{{Nebezpečí}}<ref name=pubchem_cid_14778 />
}}
'''Oxid vápenatý''' ([[chemický vzorec]] [[vápník|Ca]][[kyslík|O]]), triviálními názvy '''pálené vápno''' nebo též '''nehašené vápno''' je široce rozšířená běžně používaná [[chemická sloučenina]]. Oxid vápenatý je bílá [[žíravina|žíravá]] a [[Zásady (chemie)|alkalická]] krystalická látka. Komerčně vyráběný oxid vápenatý také často obsahuje příměsi [[oxid hořečnatý|oxidu hořečnatého]], [[oxid křemičitý|oxidu křemičitého]] a malá množství [[oxid hlinitý|oxidu hlinitého]] a [[oxid železitý|oxidu železitého]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Oxid vápenatý - E 529
| periodikum = Doktorka.cz
| url = https://ecka-databaze.doktorka.cz/protispekave-latky-regulatory-kyselosti-plnidla/oxid-vapenaty-e-529
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2020-11-02
| url archivu = https://web.archive.org/web/20201109015339/https://ecka-databaze.doktorka.cz/protispekave-latky-regulatory-kyselosti-plnidla/oxid-vapenaty-e-529
| datum archivace = 2020-11-09
}}</ref>

Oxid vápenatý je obvykle vyráběn tepelným rozkladem hornin, jako je [[vápenec]], který obsahuje [[uhličitan vápenatý]] (CaCO<sub>3</sub> ve formě minerálů [[kalcit]]u a [[aragonit]]u). Rozklad je prováděn zahříváním jemně mleté horniny na teplotu přesahující 825&nbsp;[[stupeň Celsia|°C]].<ref name="merck">Merck Index of chemicals and Drugs, 9th ed. monograph 1650</ref> Tento proces je nazýván [[kalcinace]] nebo též ''pálení vápna''. Uvolňuje se při něm [[oxid uhličitý]] (CO<sub>2</sub>) a uhličitan se přeměňuje na oxid vápenatý (CaO). Jako palivo se používá nejčastěji [[hnědé uhlí]], [[koks]], [[černé uhlí]] (respektive [[antracit]]) nebo [[zemní plyn]]. Dříve se jako palivo používalo též [[dřevo]].

{{vzorec|CaCO<sub>3</sub> → CaO + CO<sub>2</sub>}}

Tento proces je reverzibilní, a proto od okamžiku, kdy je vypálené vápno ochlazeno, začíná vstřebávat okolní [[oxid uhličitý]] ze vzduchu a po čase se opět změní na původní uhličitan. Pálení vápna patří mezi první chemické procesy objevené člověkem již v [[pravěk]]u.

== Použití ==
[[Soubor:09. Гасење вар како силно егзотермен процес.webm|náhled|vlevo|280px|Vývoj tepla při hašení vápna]]
Jako hydratované nebo též triviálně hašené vápno ve formě [[hydroxid vápenatý|hydroxidu vápenatého]] Ca(OH)<sub>2</sub> (název tohoto minerálu je [[portlandit]]). Je využíván jako součást [[malta (materiál)|malty]] a [[hemihydrát síranu vápenatého|sádry]] ke zvýšení tvrdosti materiálu. Příprava hašeného vápna je velmi jednoduchá, neboť oxid vápenatý je jeho zásaditý [[anhydrid]] a s [[voda|vodou]] reaguje velmi rychle a [[Exotermická reakce|exotermně]].

CaO + H<sub>2</sub>O → Ca(OH)<sub>2</sub>

Historicky nejstarší využití vápna bylo ve stavebnictví – v&nbsp;[[omítka|omítkách]] je používali již [[starověký Řím|starověcí Římané]]. Při nedostatku vápence kvůli tomu dokonce někdy byly rozbíjeny [[mramor]]ové sochy.

Oxid vápenatý je též používán při výrobě [[sklo|skla]] a díky své schopnosti reagovat s&nbsp;[[křemičitany]] je používán v&nbsp;moderních postupech výroby [[ocel]]í a [[hořčík]]ových, [[hliník]]ových a jiných neželezných [[kovy|kovů]]. Napomáhá vyplavování nečistot do [[struska|strusky]].

Bývá také používán jako přísada pro úpravu vody. Snižuje její [[pH|kyselost]], změkčuje ji, funguje jako [[flokulace|flokulant]] (sbaluje koloidní nečistoty) a napomáhá odstraňování [[fosforečnany|fosfátů]] a jiných nečistot.

V&nbsp;[[papír]]nictví pomáhá rozpouštět [[lignin]], působí jako [[koagulant]] a [[bělidlo]].

V&nbsp;[[zemědělství]] a [[lesnictví]] snižuje kyselost půdy. Bývá též používán jako účinná složka při čistění a [[odsíření|odsiřování]] [[zplodiny hoření|plynných zplodin]].

Tradičně bývá používán při pohřbívání mrtvých těl do otevřených hrobů zvláště v období epidemií například [[mor]]u za účelem dezinfekce a zamezení zápachu rozkladu.

Ve [[forenzní vědy|forenzních vědách]] je používán k detekci [[papilární linie|otisků prstů]]. Jako dehydratační činidlo se používá k&nbsp;čištění [[kyselina citronová|kyseliny citronové]], [[glukóza|glukosy]], [[pigment|barviv]] a jako pohlcovač CO<sub>2</sub>. Často bývá používán v&nbsp;[[hrnčířství]], [[malířství]] a potravinářství.

Energie uvolněná reakcí oxidu vápenatého s vodou bývá používaná jako zdroj tepla k ohřevu speciálních samoohřevných konzerv jídla.

Roční světová produkce oxidu vápenatého je asi 130&nbsp;milionů tun. Největší producenti, USA a Čína, vyprodukují každý přibližně 20 milionů tun.<ref>http://indexmundi.com/en/commodities/minerals/lime/lime_t9.html</ref>

=== Využití ve stavebnictví ===
Dle jakosti surovin lze vyrobit dva druhy vápna, které se ve stavebnictví technicky označuje jako tzv. vzdušné vápno.<ref name="Dědek">Stavební materiály pro 1. roční SPŠ stavebních. M. Dědek, F. Vošický</ref>

==== Druhy vzdušného vápna bílého ====
{| class="wikitable"
|-
! Označení !! Značení !! Obsah CaO + MgO <sup>''1''</sup> !! Obsah MgO <sup>''1, 2''</sup> !! Obsah SO<sub>3</sub> <sup>''1''</sup>
|-
| Bílé vápno 90 || CL90 || ≥90 || ≤5 || ≤2
|-
| Bílé vápno 80 || CL80 || ≥80 || ≤5 || ≤2
|-
| Bílé vápno 70 || CL70 || ≥70 || ≤5 || ≤2
|}

{| class="wikitable"
|-
! Doplňující třídění !! Přípona
|-
| Nehašené vápno || Q 
|-
| Hašené vápno bílé || S 
|-
|}
:Pozn.:
* <sup>''1''</sup> Hodnoty uvedené v hmotnostních %. Pro nehašené vápno platí přímo. U nehašeného vápna se vápenné kaše po odpočtu volné a vázané vody
* <sup>''2''</sup> Vyhoví-li zkoušce objemové stálosti dle ČSN EN 459 – 2, připouští se až 7%.

==== Druhy vzdušného vápna dolomitického ====

{| class="wikitable"
|-
! Označení !! Značení !! Obsah CaO + MgO <sup>''1''</sup> !! Obsah MgO <sup>''1, 2''</sup> !! Obsah SO<sub>3</sub> <sup>''1''</sup>
|-
| Dolomitické vápno 85 || DL85 || ≥85 || ≤30 || ≤2
|-
| Dolomitické vápno 80 || DL80 || ≥80 || ≥5 || ≤2
|-
|}

{| class="wikitable"
|-
! Doplňující třídění !! Přípona
|-
| Polohašené vápno dolomitické || S1 
|-
| Plně hašené vápno dolomitické  || S2
|-
|}

:Pozn.:
* <sup>''1''</sup> Hodnoty uvedené v hmotnostních %. Pro nehašené vápno platí přímo. U nehašeného vápna se vápenné kaše po odpočtu volné a vázané vody
* <sup>''2''</sup> Vyhoví-li zkoušce objemové stálosti dle ČSN EN 459 – 2, připouští se až 7%.

== Reference ==
<references />

== Literatura ==
* {{Citace monografie
| příjmení = VOHLÍDAL
| jméno = JIŘÍ
| příjmení2 = ŠTULÍK
| jméno2 = KAREL
| příjmení3 = JULÁK
| jméno3 = ALOIS
| rok = 1999
| titul = Chemické a analytické tabulky
| vydavatel = Grada Publishing
| místo = Praha
| isbn = 80-7169-855-5
| vydání = 1
}}

== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}

{{Oxidy II.}}
{{Anorganické soli vápenaté}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Chemie}}

[[Kategorie:Oxidy|Vápenatý]]
[[Kategorie:Vápenaté sloučeniny]]
[[Kategorie:Stavební materiály]]
[[Kategorie:Dehydratační činidla]]
[[Kategorie:Desikanty]]