Oweniidae

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxOweniidae
alternativní popis obrázku chybí
Owenia fusiformis
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
(nezařazeno)prvoústí (Protostomia)
NadkmenLophotrochozoa
Kmenkroužkovci (Annelida)
TřídaOweniida
ČeleďOweniidae
Rioja, 1917
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oweniidae je čeleď kroužkovců, společně s čeledí Magelonidae utvářející sesterskou skupinu vůči všem ostatním zástupcům tohoto živočišného kmene.

Systematika[editovat | editovat zdroj]

Prvním popsaným zástupcem čeledi Oweniidae se stal druh Owenia fusiformis, jehož popisnou autoritu představuje Delle Chiaje (1844)[1]. Grube (1846)[2] týž druh popsal pod dnes synonymizovaným pojmenováním Ammochares ottonis a toto jméno mylně využil Malmgren (1867)[3] k vytyčení čeledi Ammocharidae. Teprve Rioja (1917)[4] oba rody synonymizoval v rámci nově vytyčené čeledi Oweniidae a je pokládán za její popisnou autoritu.[5]

Databáze WoRMs uvádí v rámci čeledi Oweniidae následující rody:[6]

  • Galathowenia Kirkegaard, 1959 (= Psammocollus Grube, 1866)
  • Myriochele Malmgren, 1867 (= Myrioglobula Hartman, 1967)
  • Myriowenia Hartman, 1960
  • Owenia Delle Chiaje, 1844 (= Ammochares Grube, 1846; = Mitraria Müller, 1851; = Ops Carrington, 1865)

Čeleď Oweniidae byla tradičně řazena mezi sedivce (Sedentaria), avšak jen zřídkakdy se dočkala sdružování s jinými taxony kroužkovců.[5] Rouse a Fauchald (1998) předpokládali příbuzenský vztah s kroužkovci řádu Sabellida, resp. vláknonošci.[7] Konsensuální pohled k roku 2024, založený na velkém množství molekulárních markerů, klasifikuje čeleď Oweniidae společně s čeledí Magelonidae v rámci kladu Oweniida (= Pal[a]eoannelida), jenž představuje sesterskou skupinu vůči všem zbývajícím zástupcům kroužkovců.[8][9]

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Owenia caissara

Čeleď zahrnuje méně než 50 vesměs menších druhů, dosahujících velikosti maximálně 100 mm. Tělo je protáhlé a válcovité, tvořené 20 až 30 články, jeho přední polovina může být tmavě pigmentovaná. Tito kroužkovci žijí v protáhlých rourkách, přičemž díky velkému množství malých háčků na neuropodiích bývá extrémně obtížné je z těchto rourek neporušené vytáhnout. Rourky obvykle pokrývají zrnka písku, úlomky lastur, spikuly houbovců nebo schránky dírkonošců (Foraminifera). Morfologie hlavové části je u zástupců čeledi Oweniidae značně rozmanitá: u rodu Myriochele se hlava podobá kulatému laloku bez zřetelného oddělení prostomia a peristomia, u rodu Galathowenia tvoří prostomium a peristomium tzv. hlavový límec, rod Myriowenia má pár rýhovaných palpů, rod Owenia má peristomium přetvořené do výrazné laločnaté „koruny“. Smyslové orgány jsou, vyjma očí rodu Galathowenie a Owenia, obecně špatně vyvinuty. Nervové provazce jsou intraepidermální.[5][9]

Všechny známé druhy z čeledi Oweniidae žijí v moři, typicky v sedimentech do hloubek 200 m. Vyskytují se celosvětově, a to včetně arktického a antarktického regionu. V mělkých mořských sedimentech mohou zástupci čeledi Oweniidae dominovat, např. v Lamanšském průlivu dosahují populace Owenia fusiformis hustoty i více než 1000 jedinců/m2, byť rozšíření v prostoru a čase bývá extrémně nerovnoměrné. Potravu tito červi získávají z povrchových sedimentů anebo vodního sloupce.[5] Samice Owenia fusiformis ročně kladou asi 70 000 vajíček, přičemž se dožívají až 4 let.[10] Vývoj probíhá přes planktonní larvu mitrarii, jež se znatelně odlišuje od původní trochorofové larvy, a kombinuje znaky prvoústých a druhoústých živočichů; blastoporus se mj. pro prvoústé netypicky přetváří na řitní otvor. Segmentované tělo se vyvíjí uvnitř larvy jako „juvenilní rudiment“ a v průběhu tzv. „katastrofické metamorfózy“ dojde k odvržení velké části larválního těla a usazení juvenilního červa na dně.[5][11] Podrobný popis ontogeneze rodu Owenia poskytli Wilson (1932)[12] a Smart & von Dassow (2009)[11].

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ DELLE CHIAJE, S. Descrizione e notomia degli animali invertebrati della Sicilia citeriore osservati vivi negli anni 1822-1830. Batteli & Co., Naples. 1841–1844. Dostupné online. 
  2. ↑ GRUBE, A. E. Beschreibung neuer oder wenig bekannter Anneliden. Zweiter Beitrag: Corephorus elegans Gr., Ammochares Ottonis Gr., Dasymallus caducus Gr., Scalis minax Gr. Archiv für Naturgeschichte. 1846, s. 161–171. Dostupné online. 
  3. ↑ MALMGREN, A. J. Annulata polychaeta; Spetsbergiæ, Grnlandiæ, Islandiæ et Scandinaviæ. Hactenus cognita. Helsingforslæ: Ex Officina Frenckelliana, 1867. Dostupné online. S. 101. 
  4. ↑ RIOJA, E. Datos para le conocimiento de la fauna de Anélidos Poliquetos del Cantábrico. Trabajos del Museo nacional de ciencias naturales. Serie Zoológica. 1917. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e ROUSE, G. W.; PLEIJEL, F.; TILIC, E., 2022. Annelida. Oxford: Oxford University Press. ISBN 9780199692309, ISBN 9780192591623. S. 321–325. 
  6. ↑ WoRMS - World Register of Marine Species - Oweniidae Rioja, 1917. www.marinespecies.org [online]. [cit. 2024-02-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ ROUSE, Greg W.; FAUCHALD, Kristian. Recent Views on the Status, Delineation and Classification of the Annelida. American Zoologist. 1998, roč. 38, čís. 6, s. 953–964. Dostupné online [cit. 2024-02-12]. ISSN 0003-1569. 
  8. ↑ WEIGERT, Anne; BLEIDORN, Christoph. Current status of annelid phylogeny. Organisms Diversity & Evolution. 2016-06, roč. 16, čís. 2, s. 345–362. Dostupné online [cit. 2024-02-12]. ISSN 1439-6092. DOI 10.1007/s13127-016-0265-7. (anglicky) 
  9. ↑ a b BRUSCA, R. C.; MOORE, Wendy; GIRIBET, G, 2023. Invertebrates. 4. vyd. New York: Oxford University Press. ISBN 9780197554418. S. 416. (anglicky) 
  10. ↑ GENTIL, Franck; DAUVIN, Jean-Claude; MÉNARD, Frédéric. Reproductive biology of the polychaete Owenia fusiformis Delle Chiaje in the Bay of Seine (eastern English Channel). Journal of Experimental Marine Biology and Ecology. 1990-10-02, roč. 142, čís. 1, s. 13–23. Dostupné online [cit. 2024-02-12]. ISSN 0022-0981. DOI 10.1016/0022-0981(90)90134-X. 
  11. ↑ a b SMART, Tracey I.; VON DASSOW, George. Unusual development of the mitraria larva in the polychaete Owenia collaris. The Biological Bulletin. 2009-12, roč. 217, čís. 3, s. 253–268. PMID: 20040750. Dostupné online [cit. 2024-02-12]. ISSN 1939-8697. DOI 10.1086/BBLv217n3p253. PMID 20040750. 
  12. ↑ WILSON, Douglas P. On the Mitraria Larva of Owenia fusiformis Delle Chiaje. Philosophical Transactions of the Royal Society of London. Series B, Containing Papers of a Biological Character. 1932, roč. 221, s. 231–334. Dostupné online [cit. 2024-02-12]. ISSN 0264-3960. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Oweniidae&oldid=23816617“