Otylie Kovářová-Máchová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Otylie Kovářová-Máchová
Členka Zastupitelstva města Prahy
Ve funkci:
1919 – 1928
Stranická příslušnost
ČlenstvíČeskoslovenská národní demokracie

Rodné jménoOtylie Kovářová-Máchová
Narození24. září 1873
Biala, Halič Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí30. srpna 1928 (ve věku 54 let)
Praha-Libeň ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtíplicní embolie vyvolaná úrazem po automobilové nehodě
Profeseučitelka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otylie Kovářová-Máchová (rozená Máchová, 24. září 1873 Biala, Halič30. srpna 1928 Praha-Libeň) byla česká politička, pedagožka a sociální pracovnice, členka strany Československá národní demokracie. V letech 1919 až do své tragické smrti v roce 1928 byla zvolenou členkou Zastupitelstva Hlavního města Prahy, čímž se nejspíše stala první ženskou vykonavatelkou zastupitelského úřadu v historii města, a zároveň jednou z nejúspěšnějších komunálních političek meziválečného Československa.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako Otylie Máchová v Bialé v Haliči (pozdější západní Ukrajina), dle příjmení lze soudit, že v rodině zdejších českých osadníků. Posléze přesídlila do Prahy.

Politická a sociální činnost[editovat | editovat zdroj]

Stala se zakladatelkou humanitární a charitativní organizace Svaz srdce matčina. Po vzniku Československa získala po prvních československých komunálních volbách konaných 15. června 1919 mandát členky obecního zastupitelstva Hl. m. Prahy. Mandát obhájila také v druhém období, ve kterém působila jako místopředsedkyně Ústředního sociálního sboru Hl. m. Prahy, působila rovněž v kulturním výboru města. Mj. se zasloužila o zřízení dětské ozdravovny v Krči a několika dalších veřejných ústavů.

Kromě aktivit se sociálním přesahem se angažovala rovněž v mírovém hnutí. V rámci této činnosti navštívila Francii, kde v místech vojenských pohřebišť padlých v bitvě u Verdunu na severu země uložila prsť půdy z Čech (prsť půdy od Verdunu byla pak převezena do Prahy a uložena v památníku u Staroměstské radnice). Za své zásluhy v prohlubování a povznášení sociální péče na mezinárodním poli byla vládou Francouzské republiky oceněna velkou zlatou medailí a také zlatou medailí sociální vzájemnosti. Hojně se účastnila domácích i mezinárodních mírových a dalších sjezdů. Přispívala rovněž do několika periodik, zaměřených především na ženské čtenářky, jako např. Ženský svět.

Nehoda a úmrtí[editovat | editovat zdroj]

V pátek 24. srpna 1928 okolo jedné hodiny odpolední jela v Praze automobilem řízeném šoférem. Při jízdě praskly konstrukční prvky vozidla, které se stalo neovladatelným a došlo k jeho nárazu do sloupu elektrického vedení. Otylie Kovářová-Máchová utrpěla při kolizi těžký otřes mozku a zranění v obličeji. Byla převezena do sanatoria v Podolí, kde byla ošetřena. Její stav se však zhoršil a o čtyři dny později, 30. srpna v půl deváté večer, zemřela ve svém bytě v Praze-Libni následkem plicní embolie, způsobené úrazem, ve věku 54 let. V Praze byla pravděpodobně také pohřbena.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]


Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Národní listy. Praha: Julius Grégr, 31.8.1928, 68(200, večerní vydání), s. 2. ISSN 1214-1240. Dostupné online
  • Nový velký ilustrovaný slovník naučný. V Praze: [Gutenberg], 1931. sv. 11, s. 128.
  • SEKANINA, František. Album representantů všech oborů veřejného života československého. Praha: Umělecké nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1927, s. 1015. Dostupné online
  • Ženský svět: list paní a dívek českých. Praha: Ústř. spolek českých žen, 1920, 24(5), s. 72.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]