Otřes mozku
| Otřes mozku | |
|---|---|
 Ukázka otřesu mozku | |
| Klasifikace | |
| MKN-10 | S06.0 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Otřes mozku (commotio cerebri, komoce z lat. commovere – prudce pohnouti) je porucha mozkové činnosti v důsledku úrazu.
Jedná se o nejlehčí formu poranění hlavy. Může být způsoben úderem do hlavy, případně i prudkým pádem na zadek na tvrdou podložku, kdy se energie nárazu přenese páteří až do hlavy – dopravní nehody, úrazy při sportu a rvačkách. Dá se rozpoznat díky krátkému narušení vědomí, které trvá minuty až hodiny, může se objevit závrať. Po odeznění příznaků často zůstává ztráta paměti (retrográdní amnézie). K pozdějším symptomům se řadí cefalea (cefalgie – bolest hlavy), pseudoneurasténie, mdloby, nejistota při chůzi a pohybu – tento komplex příznaků se označuje jako postkomoční syndrom.
Histologické změny mozku při otřesu de facto neexistují. Při déle trvajících komocích lze sledovat změny EEG v závislosti na stupni poruchy vědomí. Diferenciální diagnostika oproti kontuzím mozku (pohmoždění mozku) může být na začátku traumatu nesnadné. Přesto i malé údery mohou vést k dlouhodobému poškození mozku.[1]
Na mozek působí přímo či nepřímo mechanická síla, která je patogenním faktorem. Přímé působení při nárazu se nazývá "coup", nepřímé pak "countercoup" (např. při dopadu výsadkáře na paty a otřesu těla).
Klinický obraz
[editovat | editovat zdroj]- ztráta vědomí na 5 minut a méně[2], max. 30 minut[3]
- pretraumatická amnézie (retrográdní)
- posttraumatická amnézie (anterográdní) trvá méně než 1 hodinu[2]
Po probrání z bezvědomí:
- nauzea, zvracení, difúzní bolesti hlavy
- závratě, nejistota v prostoru při prudkých pohybech, pohledu vzhůru, při chůzi po schodech
- ortostatická tachykardie a hypotenze
- poruchy koncentrace, paměti, pocení, palpitace, poruchy spánku
U 50 % postižených tyto příznaky perzistují jako tzv. postkomoční syndrom, někdy se rozvinou i několik dní po propuštění z nemocnice. Tento stav může trvat i řadu měsíců.[3]
První pomoc
[editovat | editovat zdroj]- Kontrola vědomí a dechu
- Při bezvědomí a/nebo varovných příznacích voláme 155 ihned
- Po proběhlém otřesu mozku je vhodné pacienta sledovat minimálně 24 hodin
Varovné příznaky – krátkodobé bezvědomí, změna chování po proběhlém úrazu, zvracení, modřiny kolem obou očí, výtok bezbarvé kapaliny z nosu či uší, výtok krve z uší, rozdíl ve velikosti zorniček
Ve sportu
[editovat | editovat zdroj]Otřes mozku je jednou z častých příčin přerušení nebo dokonce ukončení kariéry sportovců v různých sportech. Asi nejvíce mediálně jsou známy případy z hokeje:
- Sidney Crosby kvůli němu nehrál víc než rok.
- Chris Pronger dokonce musel ukončit kariéru. Podobných případů je víc a vedení NHL se proto zaměřila na trestání faulů směřujících právě do oblasti hlavy.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu otřes mozku na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]- V tomto článku je použit text článku Otřes mozku ve WikiSkriptech českých a slovenských lékařských fakult zapojených v MEFANETu.
- ↑ YIRKA, Bob. Possible cause of mild brain damage or trauma linked to resonance. medicalxpress.com [online]. 2015-06-10 [cit. 2022-01-28]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 NEVŠÍMALOVÁ, Soňa; RŮŽIČKA, Evžen; TICHÝ, Jiří. Neurologie. 1. vyd. Praha: Galén, 2005. ISBN 80-7262-160-2. S. 163–170.
- 1 2 AMBLER, Zdeněk. Základy neurologie. 6. vyd. Praha: Galén, 2006. ISBN 80-7262-433-4. S. 171–181.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Šmejkal, V. – Brožek, G. (1995): Základy patofysiologie nervového systém. 2. LF UK v Praze.
