Otto Prutscher

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Otto Prutscher
Narození 7. dubna 1880
Vídeň
Úmrtí 15. února 1949
Vídeň
Bydliště Vídeň
Povolání architekt
Ocenění Rakouská státní cena za architekturu 1947
Manžel(ka) Helena Süssmandl, sňatek v roce 1911
Děti 2 dcery
Rodiče

otec: Johan Prutscher (1845–1912)

matka: Marie rozená Tondl (1840–1909)
Příbuzní bratr: Hans (1873–1959)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Otto Prutscher (7. dubna 1880, Vídeň, Rakousko-Uhersko - 15. února 1949, tamtéž) byl rakouský designér a architekt, který působil také na území Čech, Moravy a Slezska. Navrhoval nábytek, látky, stříbrné a kovové předměty, šperky, sklo a keramiku. Byl důležitou osobností secesního hnutí ve Vídni, jeden ze spolupracovníků Wiener Werkstätte. Jeho dílo se vyznačuje citem pro ornament a dekor.[1]

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Byl synem vídeňského truhláře Johanna Prutschera a Marie roz. Tondl, jeho starší bratr Hans Prutscher byl také architekt. Vyučil se v dílně svého otce, pak nastoupil na vídeňskou Vyšší odbornou školu dřevařského průmyslu (1895-1897) a roku 1895 odjel na studijní[p. 1] cestu do Paříže a Londýna. V letech 1897-1901 studoval na vídeňské Uměleckoprůmyslové škole u Franze Matsche, Wilibalda Schulmeistera a Josefa Hoffmanna. Po ukončení školy v roce 1903 byl asistentem na Grafickém a výzkumném ústavu a od roku 1904 samostatně činný. Roku 1909 získal místo profesora na Uměleckoprůmyslové škole ve Vídni, kde působil do nuceného odchodu do penze roku 1939 a pak opět po ukončení druhé světové války v letech 1945-1946. V době první světové války sloužil jako dobrovolník v Klosterneuburgu, po jejím ukončení se stal inspektorem zvyšování kvalifikace na Průmyslové škole ve Vídni. Od roku 1926 byl civilním architektem. V roce 1912 se stal zakládajícím členem rakouského Werkbundu. Patřil k blízkým spolupracovníkům Josefa Hoffmanna a kmenovým designérům Wienera Werkstätte. V letech 1922-1941 byl členem vídeňského Domu umělců. Pracoval v časopise Interieur[2]. Připravil nebo se podílel na přípravě řady výstavních projektů, mezi nejvýznamnější patřil jeho podíl na přípravě umělecké přehlídky Kunstschau pořádané ve Vídni roku 1908. V roce 1947 získal rakouskou státní cenu za architekturu. Roku 1911 se oženil s židovkou Helenou Süssmandl. Díky kontaktům manželčiny rodiny získal řadu zámožných klientů. Roku 1938 byl postaven před rozhodnutí rozvést se a tím odsoudit manželku k deportaci do koncentračního tábora. Rozhodl se vzdát se veškerých společenských postů i pedagogické činnosti. Vzhledem k tomu, že ve Vídni patřil ke společensky významným osobám, podařilo se mu za cenu osobních obětí manželku a dvě dcery zachránit. Dcery po válce odešly do Itálie, kde jeho potomci žijí dodnes. Byl pohřben do čestného hrobu na Wiener Zentralfriedhof ve Vídni.

Realizace[editovat | editovat zdroj]

Komplex sociálního bydlení Lorenshof, Vídeň, dobová pohlednice, 1930

Otto Prutscher patřil k významným představitelům vídeňské secese. Začal jeko návrhář interiérového zařízení a nábytku, mimo to navrhoval stříbrné předměty (např. pro Wiener Werkstätte), šperky, porcelán, keramiku a lustry.[2] Nejdříve se věnoval zařizování interiérů. Jeho prvním architektonickým dílem byl nájemní dům na Salisstraße 3 ve Vídni. Inspiraci čerpal především v pracech J. Hofmanna. Dbal na vytvoření určité nálady,snažil se dát stavbě komplexní vzhled – od architektury až ke kompletnímu interierovému vybavení, tzv. Gesammtkumstwerk, v duchu pozdní secese a art déco.[2]

  • Flemingova vila v Krnově
    Nájemní dům, Vídeň, Salisstraße 3, 1904
  • Prodejna továrny na klobouky P. & C. Habig, Vídeň, Wiedner Hauptstraße, 1910
  • Prodejna firmy na výrobu postelí Anton Böck, Vídeň, Kärntner Straße, kolem 1910
  • Prodejna firmy Munk, Vídeň, Stephansplatz, koelm 1910
  • Villa Rothberger, Baden bei Wien, 1912
  • Villa Bienenfeld, Baden bei Wien, 1912–13
  • Vila Theodora Flemmicha v Krnově (Jägerndorf), 1914–15[3]
  • Dům Dr. Friedricha Benesche, Kaulbachstraße 8, 1914–15
  • Interiéry Dianabadu, Vídeň, 1913–17 (1967 zbořeno, přestavěno) - spolu s Michaelem Powolnym
  • Kostel sv. Marka (původně pravoslavný, dnes koptský kostel), Vídeň, Wagramer Strasse, 1917
  • Dům Arnfelser, Gleisdorf, 1919
  • Vila Knopf, Vídeň, Braungasse 44, 1919-22
  • Prodejna a interiér výrobny továrny nábytku Knobloch, Vídeň, Karl-Schweighofergasse 10–12, 1921
  • Vila Antona Hübla, Ústí nad Labem, Rooseveltova 2, 1923–24[4]
  • Komplex sociálního bydlení Heinehof, Vídeň, 1925
  • Komplex sociálního bydlení Lorenshof, Vídeň, Längenfeldgasse 14-18, 1927
  • Komplex sociálního bydlení Hermann-Fischer-Hof, Vídeň, 1928
  • Komplex sociálního bydlení Harkortstraße 4, Vídeň, 1928–29
  • Komplex sociálního bydlení Eiflerhof, Vídeň, 1929
  • Rozšíření klášterního kostela Matky Boží v Murlingengasse, Vídeň, 1931
  • Dům Dr. Otto Wertheima, Mariazell, 1932
  • Venkovský dům rodiny Kapsch, Mitterbach, 1932
  • Venkovský dům rodiny Cerny, Erlaufsee, 1932
  • Café Palace, 1933 (zničeno)
  • Prodejna Piccini, Vídeň, Naschmarkt, 1934

Design[editovat | editovat zdroj]

  • 1905-1924 - návrhy nábytku pro firmu Gebrüder Thonet a Thonet a. s.
  • Návrhy skla pro firmy Meyers Neffe v Adolfově u Vimperka, J. Loetz Witwe
  • Textilní dezény (vzory) pro firmu Johann Backhausen & Söhne
  • Návrhy pro Wiener Werkstätte

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Získal Rothschildovo stipendium na studijní cesty.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Otto Prutscher na německé Wikipedii.

  1. BEEONLINE.CZ. www.slavnestavby.cz [online]. www.slavnestavby.cz, [cit. 2016-02-16]. Dostupné online.  
  2. a b c STRAKOŠ, Martin. Průvodce architekturou Krnova. Ostrava : NPÚ, 2013. ISBN 978-80-85034-75-2. S. 330–331, 146.  
  3. BEEONLINE.CZ. www.slavnestavby.cz [online]. www.slavnestavby.cz, [cit. 2016-02-16]. Dostupné online.  
  4. BEEONLINE.CZ. www.slavnestavby.cz [online]. www.slavnestavby.cz, [cit. 2016-02-16]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • kolektiv autorů. Otto Prutscher 1880-1949 : Architektur, Interieur, Design. Vídeň : Hochschule für angewandte Kunst, 1997. 151 s. ISBN 3-85211-054-8. (německy)  
  • VYBÍRAL, Jindřich. Slavné vily Moravskoslezského kraje. [s.l.] : FOIBOS a.s., 2008. ISBN 978-80-87073-09-4.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]