Otto Meitinger

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dr. Otto Meitinger
Narození8. května 1927
Mnichov
Úmrtí9. září 2017 (ve věku 90 let)
Mnichov
Alma materTechnická univerzita Mnichov
Povoláníarchitekt, vysokoškolský učitel a památkář
ZaměstnavatelTechnická univerzita Mnichov
OceněníMaxmiliánův řád pro vědu a umění (1991)
Bayerischer Poetentaler (1994)
čestný občan Mnichova (2005)
Johann Christian von Hofenfels-Medaille (2006)
Bavorský řád za zásluhy
… více na Wikidatech
RodičeKarl Meitinger
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Otto Meitinger (8. května 1927 Mnichov – 9. září 2017)[1] byl německý architekt a památkář. V letech 1987–1995 byl prezidentem Technické univerzity Mnichov (Technische Universität München).[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl to syn mnichovského radního pro urbanismus, Karla Meitingera. Po maturitě vystudoval architekturu na tehdejší Technické univerzitě Mnichov a získal doktorát s prací o historii architektury mnichovské rezidence. V roce 1953 byl jmenován do představenstva stavebního úřadu pro obnovu rezidence (Residenzbauamt) a řídil její rekonstrukci. Královská rezidence Mnichov byla během druhé světové války téměř zničena. Jeho úsilím bylo obnoveno  antiquarium, bohaté místnosti (Reichen Zimmer), dvorní kaple (Hofkapelle) a klenotnice (Schatzkammer). K 800. výročí Mnichova v roce 1958 bylo také znovu, ale na jiném místě, otevřeno divadlo Cuvilliéstheater. Od roku 1963 pak vedl stavební oddělení společnosti Max Planck Gesellschaft.[3]

V roce 1976 byl jmenován řádným profesorem katedry památkové péče na Technické univerzitě v Mnichově.[3] V roce 1983 byl zvolen děkanem fakulty architektury. V roce 1987 byl zvolen prezidentem univerzity a zůstal jím až do důchodu v roce 1995.[2]

Byl členem mnoha odborných grémií, mimo jiné na Německé akademii pro rozvoj měst (Deutsche Akademie für Städtebau), v Bavorském stavebním uměleckém výboru (Bayerischer Landesbaukunstausschuss), ve Státní památkové radě (Landesdenkmalrat), ve výběrové komisi Bavorské státní nadace (Bayerische Landesstiftung), v Hypo – kulturní nadaci (Hypo-Kulturstiftung), v Bavorské zemské společnosti pro domácí péči (Bayerischer Landesverein für Heimatpflege), ve správní radě Nadace Philip Morris (Kuratorium der Philip Morris Stiftung) a v Bavorském klubu (Bayerischer Club).

Založil spolu s manželkou Erikou Meitinger (1927–2012) a sestrou Charlotte Meitinger nadaci (Meitinger Stiftung) za účelem propagace projektů památkové péče.[2][3]

Zemřel ve věku devadesáti let.[4]

Důležité stavby[editovat | editovat zdroj]

Řády a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

  • Řád bavorského krále Maximiliána II. za vědu a umění (Bayerischer Maximiliansorden für Wissenschaft und Kunst), (1991)
  • Bavorský řád za zásluhy (Bayerischer Verdienstorden)
  • Záslužný řád Spolkové republiky Německo (Großes Bundesverdienstkreuz des Verdienstordens der Bundesrepublik Deutschland)
  • Stříbrná medaile Bene Merenti Bavorské akademie věd (Bayerische Akademie der Wissenschaften), (1959)
  • Velitelský kříž černé hvězdy francouzského Řádu čestné legie.
  • Rytířský kříž papežského Řádu svatého Silvestra
  • Zlatá medaile za zásluhy (München leuchtet. Den Freunden Münchens), kterou uděluje bavorské hlavní město Mnichov (1987)
  • Vyznamenání Bayerischer Poetentaler (1994), které uděluje jihoněmecké literární sdružení Münchner Turmschreiber
  • Čestná zlatá medaile hlavního města Mnichova (Goldene Ehrenmünze der Landeshauptstadt München) za zvláštní a mimořádné zásluhy o Mnichov. (1995)
  • Cena bavorské lidové nadace (Bayerische Volksstiftung), (1998)
  • Čestný občan města Mnichov (2005)
  • Čestná stuha mnichovského společenství Stauffia (u příležitosti jeho padesátiletého členství).
  • Medaile Johann Christian von Hofenfels-Medaille (2006) za péči o historické vztahy mezi Bavorskem a Falcí

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Otto Meitinger na německé Wikipedii a Otto Meitinger na anglické Wikipedii.

  1. ↑ MUENCHEN.DE. Nachruf auf Altpräsident Professor Dr. Ing. Dr. Otto Meitinger. Landeshauptstadt München [online]. [cit. 2020-03-26]. Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ a b c TUM - Professor Otto Meitinger wird 75. portal.mytum.de [online]. [cit. 2020-03-26]. Dostupné online. (německy) 
  3. ↑ a b c Otto Meitinger wird 80. idw-online.de [online]. [cit. 2020-03-26]. Dostupné online. 
  4. ↑ MUENCHEN.DE. Nachruf auf Altpräsident Professor Dr. Ing. Dr. Otto Meitinger. Landeshauptstadt München [online]. [cit. 2020-03-27]. Dostupné online. (německy) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Katedra památkové péče Technické univerzity Mnichov (Lehrstuhl für Entwerfen und Denkmalpflege TU München): Otto Meitinger : Architekt – Denkmalpfleger – Hochschullehrer, Mnichov 1997

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Staufia, Mnichovské společenství studentů a bývalých studentů, německy.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Otto_Meitinger&oldid=22961547“