Osvobození Bulharska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Památník Ruského Cara-Osvoboditel Alexandra II v Sofii, Bulharsko

V bulharské historiografii se pojmem Osvobození Bulharska označuje souhrn událostí vyplývajících z Rusko-turecké války (1877–1878), jejichž výsledkem bylo znovuzískání nezávislosti bulharského lidu a vznik samostatného bulharského státu podle Sanstefanské mírové smlouvy z 3. března 1878. Na základě této smlouvy ztratila Osmanská říše značnou část svého území a Bulharsko své postavení coby klientského státu.

Ten samý rok došlo ještě také k ratifikaci Berlínské smlouvy jasně vymezující rozdělení teritorií bulharského státu na tři oblasti: Bulharské knížectví de jure nezávislé území, ale de facto fungující jako vazal Osmanské říše, navíc omezené Moesií a oblastmi přiléhajícími k hlavnímu městu Sofii; druhá část byla autonomní provincií Osmanské říše – Východní Rumélie; třetí a největší část spadala pod Makedonii a Kırklareli – obnovená území Osmanské říše, přičemž ostatní území ležící mimo tyto části připadly Srbsku a Rumunsku. Tato teritoria odtržená Berlínským kongresem od tzv. Velkého Bulharska, zahrnující Makedonii, Thrákii atd. byla z většiny obývaná Bulhary. 6. září 1885 došlo v rámci Plovdivského převratu ke sjednocení Východní Rumélie s Bulharským knížectvím, ačkoli se jednalo o vazalské území Osmanské říše, a to až do roku 1908, kdy Bulharsko získalo plnou nezávislost.

Bulharsko v roce 1878

Deklaraci z r. 1908 sepsanou po Bulharském převratu a ratifikovanou Osmanskou říší lze do určité míry považovat za proces druhého osvobození Bulharska. Po dobytí První bulharské říše r. 1018 došlo k prvnímu osvobození Bulharska vedoucímu k následnému vzniku Druhé bulharské říše až r. 1185 povstáním Asena a Petra proti Byzantské říši.

Související články[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liberation of Bulgaria na anglické Wikipedii.