Ormont-Dessus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ormont-Dessus
Les Diablerets
Les Diablerets
Ormont-Dessus – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška1163 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonVaud
OkresAigle
Ormont-Dessus
Ormont-Dessus
Ormont-Dessus, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha61,61 km²
Počet obyvatel1 448 (2018)[1]
Hustota zalidnění23,5 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.ormont-dessous.ch
PSČ1864 Vers-l’Eglise
1865 Les Diablerets
Označení vozidelVD
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ormont-Dessus je obec na jihozápadě Švýcarska, v okrese Aigle v kantonu Vaud. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Les Diablerets

Ormont-Dessus leží vzdušnou čarou asi 15 km východně od okresního města Aigle. Obec, která se skládá z několika částí, se nachází v horní části údolí řeky Grande Eau, v údolí Les Ormonts ve Vaudských Alpách, na severozápadním úpatí masivu Les Diablerets.

Území obce o rozloze 61,5 km² pokrývá část Vaudských Alp. Centrální část území zaujímá široké povodí řeky Grande Eau, do níž se u Les Diablerets vlévá pravostranný přítok Le Dar. Údolí Les Ormonts je na severu ohraničeno pohořími Pic Chaussy (2351 m n. m.), Châtillon (2478 m n. m.), Le Tarent (2548 m n. m.), La Para (2540 m n. m.) a Cape au Moine (2352 m n. m.). Na jižním svahu tohoto masivu se nacházejí rozsáhlé vysokohorské pastviny.

Na jih od údolí se území obce rozkládá až k vrcholu Tête de Meilleret (1938 m n. m.) a k vrcholům vápencového masivu Les Diablerets: Culan (2789 m n. m.), Sommet des Diablerets (nejvyšší bod Ormont-Dessus, 3210 m n. m.), Sex Rouge (2971 m n. m.) a Becca d’Audon (Oldenhorn, 3123 m n. m.). Ledovec Tsanfleuron leží ve výšce masivu Diablerets (většinou mimo území obce). Prameny Grande Eau jsou napájeny firnovými poli ledovce Pierredar, ledovce Mauvais, ledovce Prapio, ledovce Dar a ledovce Sex Rouge na strmých severních svazích masivu.

Na východě zasahuje území obce přes průsmyk Col du Pillon (s jezerem Retaud), který tvoří hlavní evropské rozvodí mezi Rhônou a Rýnem, do povodí řeky Sány. V roce 1997 byla 4 % území obce pokryta zastavěnou plochou, 31 % lesy a lesními porosty, 33 % zemědělskými plochami a přibližně 32 % neproduktivní půdou.

Obec Ormont-Dessus se skládá z následujících vesnic a osad (neexistuje sídlo s názvem Ormont-Dessus):

  • Les Diablerets, 1163 m n. m., správní středisko Ormont-Dessus, rekreační obec v široké kotlině Grande Eau na úpatí stejnojmenného masivu Les Diablerets. Les Diablerets hostilo lyžařské soutěže zimních olympijských her mládeže 2020.
  • Le Plan, 1150 m n. m., v údolí Grande Eau západně od Les Diablerets.
  • Vers-l’Eglise, 1128 m n. m., na levé straně údolí Grande Eau.
  • Le Rosex, 1095 m n. m., na pravé straně údolí Grande Eau.

Sousedními obcemi Ormont-Dessus jsou Château-d’Oex, Ormont-Dessous, Ollon, Gryon a Bex v kantonu Vaud, Conthey a Savièse v kantonu Valais a Gsteig bei Gstaad v kantonu Bern. Na vrcholu Oldenhorn se nachází trojmezí kantonů Vaud, Bern a Valais.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Letecký pohled na Les Diablerets (1971)

Údolí Les Ormonts bylo pravděpodobně zrekultivováno mezi 7. a 9. stoletím a osídleno obyvateli z údolí Rhôny. První zmínka o obci Ormont pochází z roku 1200.[2] Oblast patřila opatství Saint-Maurice, které se ve 13. století dostalo pod svrchovanost savojských hrabat. Zadní část údolí s Les Diablerets se v této době nazývala La Joux d’Ormonts, v 15. století Outre Joux a od 16. století Ormont-Dessus.

Po dobytí panství Aigle Bernem v roce 1476 přešlo Ormont-Dessus pod správu panství Aigle. V roce 1529 zde byla za zuřivého odporu obyvatel údolí zavedena reformace. Když se v roce 1798 zhroutila Stará švýcarská konfederace, obyvatelstvo se bránilo záboru francouzskými a vaudskými vojsky. Došlo k ozbrojeným konfliktům, než údolí nakonec kapitulovalo. V důsledku toho patřil Ormont-Dessus v letech 1798–1803 v období helvétského soustátí ke kantonu Léman, který byl následně po vstupu v platnost zprostředkující ústavy sloučen s kantonem Vaud. V roce 1798 byla přiřazena k okresu Aigle.[2]

Se zlepšením dopravního spojení začal kolem roku 1850 hospodářský rozmach, díky němuž se z obce stalo turistické letovisko. Jako první byl v roce 1856 otevřen Grand Hôtel, tehdy ještě pod názvem Hôtel des Diablerets. V noci z 5. na 6. června 1956 vypukl v této budově požár, při kterém zahynulo 12 lidí.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Kostel ve Vers-L’Eglise
Vývoj počtu obyvatel[2]
Rok 1850 1860 1870 1880 1888 1900 1910 1920 1930 1941 1950 1960 1970 1980 1990 2000
Počet obyvatel 935 960 1061 1016 1057 1092 1171 1159 1128 1037 994 921 997 1000 1150 1307

Z celkového počtu obyvatel je 89,5 % francouzsky mluvících, 3,6 % německy mluvících a 2,0 % portugalsky mluvících (stav v roce 2000). V roce 1870 žilo v Ormont-Dessus celkem 1061 obyvatel a v roce 1900 1092 obyvatel. V první polovině 20. století počet obyvatel klesl na 921 v roce 1960. Od té doby dochází k výraznému nárůstu počtu obyvatel, zejména v 90. letech 20. století.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Tradiční architektura ve vesnici Vers-L’Eglise

Až do konce 19. století byla obec Ormont-Dessus převážně zemědělskou obcí. Se zlepšením dopravního spojení kolem roku 1870 se obec postupně vyvinula v rekreační a turistickou destinaci.

I dnes hraje ve struktuře obživy obyvatelstva důležitou roli chov dobytka a mléka. V předalpských oblastech se nacházejí rozsáhlé vysokohorské pastviny pro letní chov hospodářských zvířat. Další pracovní příležitosti jsou k dispozici v místních drobných podnicích a především v sektoru služeb. Kromě zboží každodenní potřeby je obchod zaměřen na potřeby cestovního ruchu. Od roku 1969 se v Les Diablerets koná festival horských filmů (Festival International du Film Alpin). V obci se nachází muzeum Musée des Ormonts a od roku 1983 také velké kongresové centrum.

Turismus[editovat | editovat zdroj]

Obec Les Diablerets se specializuje na letní i zimní turistiku. Alpské louky a hory na severní straně údolí Les Ormonts jsou ideální pro dlouhé procházky a horské túry. Okolní hory jsou od 50. let 20. století přístupné lanovkou. Na Alp Isenau a na svazích Tête de Meilleret jsou k dispozici lyžařské vleky. V roce 1964 byly ledovce masivu Diablerets zpřístupněny turistům otevřením lanovek (tři úseky) na Sex Rouge (2940 m n. m.). Na ledovci Tsanfleuron je možné lyžovat i v létě.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Vlak ve stanici Les Diablerets

Obec má dobré dopravní spojení. Les Diablerets leží na hlavní silnici vedoucí z Aigle přes průsmyk Col du Pillon do Gstaadu v západní části oblasti Berner Oberland. Přes průsmyk Col de la Croix vede přímé silniční spojení do výletní oblasti Villars-sur-Ollon.

Les Diablerets je od 22. prosince 1913 napojeno na úzkorozchodnou železniční trať Aigle–Sépey–Diablerets (ASD), kterou provozuje společnost Transports Publics du Chablais (TPC). Autobusové linky z Les Diablerets přes Col du Pillon do Gstaadu a Schönriedu a přes Col de la Croix do Villars-sur-Ollon zajišťují doplňkové spojení veřejnou dopravou.

Les Diablerets je členem sdružení Alpine Pearls, které podporuje ekologickou mobilitu v alpském regionu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ormont-Dessus na německé Wikipedii.

  1. a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11]
  2. a b c BUSSET-HENCHOZ, Mary-Claude. Ormont-Dessus [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2010-12-07 [cit. 2024-02-06]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]