Oněgin (balet)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Oněgin
Choreograf John Cranko
Skladatel Petr Iljič Čajkovskij
Premiéra 13. dubna 1965
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oněgin je dějový balet o třech jednáních inspirovaný veršovaným románem Alexandra Puškina Evžen Oněgin. Choreografii vytvořil John Cranko (1927 – 1973). K baletu byla použita hudba Petra Iljiče Čajkovského, ne však z jeho opery Evžen Oněgin, ale z jeho různých děl, která vybral a pro potřeby baletu upravil Kurt-Heinz Stolze (1926–1970). Premiéra baletu Oněgin byla uvedena v roce 1965 souborem štutgartského baletu (Stuttgart Ballet).

Hlavní postavy baletu[editovat | editovat zdroj]

  • Oněgin
  • Taťána, dcera paní Larinové
  • Lenský, přítel Oněgina
  • Olga, sestra Taťány, snoubenka Lenského
  • Kníže Gremin, přítel rodiny Larinových

Dějová zápletka[editovat | editovat zdroj]

I. jednání[editovat | editovat zdroj]

1. obraz[editovat | editovat zdroj]

V zahradě paní Larinové zkoušejí její dcery, Taťána a Olga, zdali se vyplní pověra: když se podívají do zrcadla, mají v něm uvidět svého milého. Olga v zrcadle skutečně spatří svého snoubence Lenského. Taťána uvidí Oněgina, kterého do domu paní Larinové přivedl Lenský, a zamiluje se do něj. Oněgin však společností pohrdá.

2. obraz[editovat | editovat zdroj]

Taťána je ve své ložnici a rozhodne se napsat Oněginovi dopis, ve kterém se mu přizná ke svým citům k němu. Při psaní usne a zdá se jí sen, ve kterém vidí Oněgina. Ten jí ve snu vyznává lásku. Po probuzení předává Taťána s nadějí dopis chůvě, aby ho doručila.

II. jednání[editovat | editovat zdroj]

1. obraz[editovat | editovat zdroj]

V domě paní Larinové se slaví Taťánin svátek. Je pozván kníže Gremin, Lenský i Oněgin. Kníže Gremin se dvoří Taťáně, ta mu však uhýbá a pátrá, jak Oněgin odpoví na její dopis. Oněgin odmítá Taťániny city a roztrhá její dopis. Poté tančí a koketuje s Olgou, až ho rozezlený Lenský hozenou rukavicí vyzve na souboj. Oněgin se snaží přítele usmířit, avšak marně.

2. obraz[editovat | editovat zdroj]

V opuštěném parku má dojít k duelu mezi bývalými přáteli. Olga a Taťána prosí Lenského, aby od souboje upustil, také Oněgin by se chtěl usmířit. Lenský však odmítá. Při souboji Oněgin Lenského zastřelí.

III. jednání[editovat | editovat zdroj]

1. obraz[editovat | editovat zdroj]

Další děj se odehrává po deseti letech. Oněgin přichází do domu knížete Gremina, kde se právě koná ples. Na něm Gremin tančí se svou ženou – Taťánou. Oněgin se nyní do Taťány zamiluje, při setkání teď dává Taťána Oněginovi najevo svůj nezájem.

2. obraz[editovat | editovat zdroj]

Taťána čte ve svém pokoji Oněginův dopis, ve kterém ji žádá, aby ji směl navštívit. Přichází kníže Gremin, aby své ženě oznámil, že odchází a rozloučil se s ní. Marně ho Taťána přemlouvá, aby zůstal s ní. Kníže odchází. Za chvíli přichází nejistý Oněgin a vyznává Taťáně lásku. Ta ho zprvu odmítá, pak na chvíli přece jen podlehne. Uvědomuje si však dřívější i současné okolnosti. Roztrhá Oněginův dopis, útržky mu vrací, stejně jako on kdysi jí, a nakazuje mu, aby odešel. Nešťastný Oněgin uposlechne.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]