Přeskočit na obsah

Oliver Stanley

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Oliver Stanley
Rt. Hon. Oliver Stanley jako britský ministr kolonií (1944)
Rt. Hon. Oliver Stanley jako britský ministr kolonií (1944)
Ministr kolonií Spojeného království
Ve funkci:
22. listopadu 1942 – 26. července 1945
Předseda vládyWinston Churchill
PředchůdceRobert Cecil, vikomt Cranborne
NástupceGeorge Hall
Ministr války Spojeného království
Ve funkci:
5. ledna 1940 – 11. května 1940
Předseda vládyNeville Chamberlain
PředchůdceLeslie Hore-Belisha
NástupceAnthony Eden
Ministr obchodu Spojeného království
Ve funkci:
28. ledna 1937 – 5. ledna 1940
Předseda vládyNeville Chamberlain
PředchůdceWalter Runciman
NástupceAndrew Duncan
Ministr školství Spojeného království
Ve funkci:
7. června 1935 – 28. května 1937
Předseda vládyStanley Baldwin
PředchůdceEdward Wood, 3. vikomt Halifax
NástupceJames Stanhope, 7. hrabě Stanhope
Ministr práce Spojeného království
Ve funkci:
29. června 1934 – 7. června 1935
Předseda vládyRamsay MacDonald
PředchůdceHenry Betterton
NástupceErnest Brown
Ministr dopravy Spojeného království
Ve funkci:
22. února 1933 – 29. června 1934
Předseda vládyRamsay MacDonald
PředchůdcePercy Pybus
NástupceLeslie Hore-Belisha
Stranická příslušnost
ČlenstvíKonzervativní strana

Narození4. května 1896
Londýn
Úmrtí10. prosince 1950 (54 let)
Sulhamstead, Berkshire, Anglie
ChoťMaureen Stewart-Vane-Tempest
RodičeEdward Stanley, 17. hrabě z Derby a Alice Stanley, Countess of Derby
DětiMichael Charles Stanley
Kathryn Edith Helen Stanley
PříbuzníEdward Stanley (sourozenec)
Oliver Hugh Stanley[1] a Nicholas Charles Stanley[1] (vnoučata)
Alma materEton College
Profesepolitik
OceněníVojenský kříž
CommonsOliver Stanley
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oliver Frederick George Stanley (4. května 1896, Londýn, Anglie10. prosince 1950, Sulhamstead, Berkshire, Anglie) byl britský konzervativní politik. Od roku 1924 až do své smrti poslanec Dolní sněmovny Spojeného království, v koaličních vládách 30. let vystřídal několik ministerských funkcí, naposledy byl za druhé světové války členem Churchillovy koaliční vlády jako ministr kolonií (1942–1945). Do své předčasné smrti patřil k nejdůležitějším osobnostem Konzervativní strany[2]

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z významného šlechtického rodu Stanleyů, narodil se jako mladší syn 17. hraběte z Derby, matka Alice Montagu (1862–1957) byla dcerou 7. vévody z Manchesteru. Studoval v Etonu, před plánovaným začátkem studia v Oxfordu vstoupil do armády a aktivně se zúčastnil první světové války na západní frontě. Byl vyznamenán Vojenským křížem a dosáhl hodnosti kapitána, později mimo aktivní službu byl povýšen na plukovníka. Po válce působil v justici a později vstoupil do politiky.

V letech 1924–1950 byl členem Dolní sněmovny a v parlamentu na sebe brzy upozornil jako řečník Konzervativní strany, v letech 1924–1929 byl parlamentním tajemníkem ministra školství lorda Eustace Percyho. V koaličních vládách 30. let zasedal nepřetržitě v různých funkcích deset let. V letech 1931-1933 zastával nižší post státního podsekretáře vnitra, poté byl ministrem dopravy (1933-1934). V této funkci inicioval četné reformy, mimo jiné zavedl povinné zkoušky pro nové řidiče, což byl předstupeň pozdější autoškoly. V roce 1934 byl jmenován členem Tajné rady[pozn. 1] a v letech 1934-1935 zastával úřad ministra práce a sociálních věcí. Do Baldwinovy vlády vstoupil jako ministr školství (1935-1937) a poté byl ministrem obchodu (respektive prezidentem úřadu pro obchod; 1937–1940). V lednu 1940 se v Chamberlainově vládě stal ministrem války a v této funkci do něj byla vkládána velká očekávání spojená mimo jiné s tím, že stejný post zastával jeho otec na počátku první světové války[pozn. 2]. Do Churchillovy válečné koaliční vlády však nebyl přizván, až později převzal ministerstvo kolonií (1942–1945).

Po druhé světové válce byl v opozici a po Churchillovi a Edenovi byl vnímán jako třetí nejvýznamnější osobnost Konzervativní strany. Podílel se na reorganizaci strany a cestě k volebnímu úspěchu v roce 1951, v druhé Churchillově vládě měl převzít klíčové ministerstvo financí. Toho se však již nedožil, zemřel náhle 10. prosince 1950 ve věku 54 let. V letech 1949–1950 zastával čestný post kancléře univerzity v Liverpoolu.

V roce 1920 se oženil s Maureen Stewart-Vane-Tempest (1900–1942), dcerou konzervativního politika a ministra několika resortů 7. markýze z Londonderry. Z jejich manželství pocházely dvě děti. Syn Michael Charles Stanley (1921–1990) zastával funkce ve správě hrabství Lancashire, dcera Kathryn Edith, provdaná Dugdale (1923–2004), byla dlouholetou dvorní dámou královny Alžběty II.

Oliverův starší bratr lord Edward Stanley (1894–1938) byl též politikem Konzervativní strany a v roce 1938 krátce ministrem pro dominia[pozn. 3]. Jejich sestra Victoria Stanley (1892–1927) byla manželkou Neila Primrose (1882–1917), syna bývalého premiéra 5. hraběte z Rosebery.

  1. Jako mladší syn hraběte měl od dětství nárok na čestný titul Honourable (Ctihodný), jako ministru a členu Tajné rady mu od roku 1934 náležel titul Right Honourable (tj. Vysoce ctihodný, respektive dvojctihodný).
  2. Jeho otec Edward Stanley, 17. hrabě z Derby byl ministrem války v letech 1916–1918
  3. Když byl lord Edward Stanley jmenován ministrem pro dominia, došlo v britských dějinách k výjimečné situaci, kdy byli dva sourozenci členy jedné vlády. Dva bratři v jedné vládě zasedli znovu až v roce 2007 v kabinetu Gordona Browna

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. RAMSDEN, John a kolektiv. Oxfordský průvodce britskou politikou 20. století. Praha: Prostor, 2006. 948 s. ISBN 80-7260-169-5. S. 775.