Robert Cecil, 5. markýz ze Salisbury

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Robert Cecil, 5. markýz ze Salisbury
Robert Gascoyne-Cecil 1947.jpg
Lord prezident Tajné rady a předseda Sněmovny lordů
Ve funkci:
25. listopad 1952 – 29. března 1957
PředchůdceFrederick Marquis, 1. baron Woolton
NástupceAlec Douglas-Home, 14. hrabě z Home
Ministr dominií Spojeného království
Ve funkci:
24. září 1943 – 29. července 1945
PředchůdceClement Attlee
NástupceChristopher Addison
Ve funkci:
3. října 1940 – 19. února 1942
PředchůdceThomas Inskip, 1. vikomt Caldecote
NástupceClement Attlee
Ministr kolonií Spojeného království
Ve funkci:
22. února 1942 – 22. listopadu 1942
PředchůdceWalter Guinness, 1. baron Moyne
NástupceOliver Stanley
Kancléř Podvazkového řádu
Ve funkci:
1960 – 1972
PředchůdceEdward Wood, 1. hrabě z Halifaxu
NástupceCharles Lyttelton, 10. vikomt Cobham
Stranická příslušnost
ČlenstvíKonzervativní strana

Narození27. srpna 1893
Hatfield House
Úmrtí23. února 1972 (ve věku 78 let)
Londýn
ChoťElizabeth Cavendish (od 1915)
RodičeJames Gascoyne-Cecil a Cicely Gore
DětiRobert Gascoyne-Cecil, 6th Marquess of Salisbury
Michael Gascoyne-Cecil
Richard Gascoyne-Cecil
PříbuzníLord David Cecil, Mary Cavendish, Duchess of Devonshire a Beatrice Ormsby-Gore, Lady Harlech (sourozenci)
Lord Richard Cecil[1], Robert Gascoyne-Cecil[1], Lord Charles Gascoyne-Cecil[1], Lord Valentine Gascoyne-Cecil[1], Henry Gascoyne-Cecil[1], Lady Rose Cecil[1] a Lord Michael Cecil[1] (vnoučata)
Alma materChrist Church
Etonská kolej
Profesepolitik a státník
Náboženstvíanglikánství
Oceněníčlen Královské společnosti
Podvazkový řád
CommonsRobert Gascoyne-Cecil, 5th Marquess of Salisbury
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Robert Arthur James Gascoyne-Cecil, 5. markýz ze Salisbury (Robert Arthur James Gascoyne-Cecil, 5th Marquess of Salisbury, 11th Viscount Cranborne, 11th Baron Cecil of Essendon) (27. srpna 1893 Hatfield House, Hertfordshire, Spojené království23. února 1972 Londýn), byl britský státník z významného šlechtického rodu Cecilů. Ve dvou vládách Winstona Churchilla zastával několik ministerských funkcí a dvakrát byl předsedou Sněmovny lordů. Věnoval se především problematice kolonií a proslul jako imperialista se snahou o zachování britské koloniální říše.[2]

Původ a mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se na starobylém rodovém sídle Hatfield House jako nejstarší syn 4. markýze ze Salisbury.[3] Studoval v Etonu a na univerzitě v Oxfordu, za první světové války v hodnosti poručíka sloužil v armádě, poté pracoval v bankovnictví a uplatnil se v městské samosprávě Londýna. V letech 1929-1941 byl za Konzervativní stranu členem Dolní sněmovny. V letech 1934–1935 byl tajemníkem ministra A. Edena, v letech 1935–1938 státním podsekretářem zahraničí. Z této funkce odešel jako odpůrce zahraniční politiky premiéra N. Chamberlaina.

Člen vlády a předseda Sněmovny lordů[editovat | editovat zdroj]

Do vlády vstoupil na počátku druhé světové války v rámci koaličního kabinetu W. Churchilla. Nejprve byl krátce generálním intendantem armády (1940), téhož roku zároveň jmenován členem Tajné rady. Státní sekretář pro záležitosti dominií 1940–1942 a 1943–1945, státní sekretář kolonií 1942, lord strážce tajné pečeti 1942–1943. Ještě předtím, než zdědil rodové tituly, byl již v roce 1941 povolán do Sněmovny lordů a v letech 1942–1945 byl jejím předsedou. Po druhé světové válce byl mluvčím konzervativní opozice ve Sněmovně lordů, k ministerským funkcím se dostal ve druhé Churchillově vládě, kdy byl postupně lordem strážcem tajné pečeti (1951–1952), státním sekretářem pro záležitosti Commonwealthu (1952) a lordem prezidentem Tajné rady (1952–1957). Znovu byl také předsedou Sněmovny lordů (1951–1957).

V roce 1946 byl jmenován rytířem Podvazkového řádu[4] a v letech 1960-1972 byl řádovým kancléřem. Získal čestné doktoráty na osmi univerzitách ve Velké Británii a v Kanadě a v letech 1951-1971 byl kancléřem univerzity v Liverpoolu. Kromě toho zastával také řadu nižších postů ve správě hrabství, kde měl statky (Hertfordshire, Dorset). V roce 1957 se stal členem Královské společnosti[5]

Jeho manželkou byla Elizabeth Vere Cavendish (1897-1982) z rodu vévodů z Devonshire. Měli spolu tři syny, nejstarší Robert (1916–2003) byl dědicem titulu markýze, nejmladší Richard (1924-1944) zahynul jako pilot RAF za druhé světové války.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. CHURCHILL, Wintson: Druhá světová válka, 1. díl Blížící se bouře; NLN, Praha, 1992; s. 37, 207 ISBN 80-7106-068-2
  3. Rodokmen markýzů ze Salisbury dostupné online
  4. LOUDA, Jiří: Coats of Arms of the Knights of the Order of the Garter; Univerzita Palackého, Olomouc, 2020; s. 595 ISBN 978-80-244-5621-8
  5. Pátý markýz ze Salisbury na webu Královské společnosti dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]