Přeskočit na obsah

Oleg Skripočka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Oleg Ivanovič Skripočka
Kosmonaut RKK Eněrgija/CPK
Státní příslušnostRuskoRusko Rusko
Datum narození24. prosince 1969 (54 let)
Místo narozeníNěvinnomyssk, Stavropolský kraj, RSFSR, SSSR
Předchozí
zaměstnání
Inženýr
Čas ve vesmíru569 dní, 3 hodiny a 49 minut
Kosmonaut od14. října 1997
MiseExpedice 25/26
(Sojuz TMA-01M/ISS);
Expedice 47/48 (Sojuz TMA-20M/ISS)
Expedice 61/62
(Sojuz MS-15/ISS)
Znaky misíEmblém Expedice 25 Emblém Expedice 26 Emblém Expedice 47 Emblém Expedice 48 Emblém Expedice 61 Emblém Expedice 62
Kosmonaut do30. listopadu 2021
Pozdější zaměstnáníMetodik výcviku kosmonautů
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oleg Ivanovič Skripočka (rusky Олег Иванович Скрипочка, * 24. prosince 1969 v Něvinnomyssku, Stavropolském kraji, RSFSR, SSSR) je od dubna 1998 ruský kosmonaut, 516. člověk ve vesmíru. Zprvu byl členem oddílu kosmonautů RKK Eněrgija, od roku 2011 pracuje v oddílu Střediska přípravy kosmonautů; původním povoláním je inženýr. V říjnu 2010 se na šest měsíců poprvé vypravil do vesmíru – na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) jako člen Expedice 25 a Expedice 26. Roku 2016 si půlroční kosmický let na IS zopakoval, tentokrát jako člen Expedice 47/48. Potřetí se na ISS vypravil v září 2019, v rámci Expedice 61/62.

Oleg Skripočka pochází z Něvinnomyssku ve Stavropolském kraji, žil na Kamčatce a v Záporoží, zde také roku 1987 absolvoval střední školu. Roku 1993 dokončil studium na moskevské Baumanově univerzitě, fakultu energetického strojírenství v Koroljovu. Současně se studiem pracoval v letech 1987–1993 v RKK Eněrgija, zpočátku jako slévač závodu ZEM, od roku 1990 byl technikem projekčního oddělení Energije, od roku 1993 inženýrem tamtéž. Roku 1996 byl přeložen do oddělení věnujícího se výrobě a použití pozemního vybavení pro přípravu kosmických lodí k letu.[1]

Přihlásil se k kosmonautickému výcviku, prošel lékařskými prohlídkami v IMBP a 28. července 1997 jej Státní meziresortní komise doporučila do oddílu kosmonautů RKK Eněrgija. Formálně zařazen v Eněrgiji na pozici kandidáta na kosmonauta byl 14. října 1997. Absolvoval dvouletou všeobecnou kosmickou přípravu ve Středisku přípravy kosmonautů J. A. Gagarina (CPK) a 1. prosince 1999 získal kvalifikaci „zkušební kosmonaut“.[1]

Od února 2000 se připravoval v CPK k letům na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). V prosinci 2002 byl předběžně zařazen do záložní posádky šesté návštěvní expedice. V únoru 2003 po havárii Columbie, byl program letů omezen a posádka rozpuštěna.[1]

Oleg Skripočka v Sojuzu TMA-01M, 9. října 2010.

V květnu 2006 byl předběžně jmenován do záložní posádky Expedice 19, záhy však byl přeřazen do záložní posádky Expedice 17 (startovala v dubnu 2008), v listopadu 2007 bylo nové zařazení potvrzeno ruskou meziresortní komisí. Paralelně byl v srpnu 2007 předběžně vybrán do záložní posádky Expedice 21, v červenci 2008 byl přeřazen do základní posádky Expedice 25 a 26, oficiálně bylo toto jmenování oznámeno v září 2008.[2]

K prvnímu letu odstartoval v lodi Sojuz TMA-01M z kosmodromu Bajkonur 7. října 2010 ve 23:11 UTC ve funkci palubního inženýra společně s velitelem Alexandrem Kalerim a palubním inženýrem Scottem Kellym. Po obvyklém dvoudenním letu se 10.  října v 00:01 UTC nový Sojuz spojil s Mezinárodní vesmírnou stanicí.[3] a nováčci se připojili k trojici Douglas Wheelock, Fjodor Jurčichin, Shannon Walkerová. Starší trojice se vrátila na Zem koncem listopadu, v polovině prosince doplnili posádku ISS na šest lidí Dmitrij Kondraťjev, Paolo Nespoli a Catherine Colemanová. Skripočka během letu třikrát vystoupil na povrch stanice, celková délka výstupů dosáhla 16 hodin a 39 minut.[1] Dne 16. března 2011 po 159 dnech, 8 hodinách a 43 minutách letu se svými dvěma kolegy přistál v kazašské stepi 86 km severoseverovýchodně od Arkalyku.[3]

V rámci slučování ruských oddílů kosmonautů odešel ze společnosti RKK Eněrgija a od 11. června 2011 je kosmonautem oddílu Střediska přípravy kosmonautů.[1]

V lednu 2014 Roskosmos oznámil jeho jmenování členem Expedice 47/48 se startem v březnu 2016 v Sojuzu MS-01 (později byla loď změněna na Sojuz TMA-20M) a náhradníkem Sergeje Volkova v Sojuzu TMA-18M (start v září 2015).[1] V Sojuzu TMA-20M s ním 18. března k ISS vzlétli Alexej Ovčinin a Jeffrey Williams. Na stanici pracoval ve funkci palubního inženýra, 7. září 2016 se ve stejné sestavě posádka Sojuzu TMA-20M vrátila na Zem. Jejich let trval 172 dní, 3 hodiny, 47 minut a 15 sekund.[1]

Koncem roku 2017 byl vybrán za náhradníka velitele lodi Sojuz MS-10 (start v říjnu 2018) a velitele Sojuzu MS-12, letět měl s Christinou Kochovou a Hazzá Al-Mansúrím. Nicméně v souvislosti s neúspěšným startem Sojuzu MS-10 byla jeho posádka (Alexej Ovčinin a Nick Hague) převedena ke Kochové na Sojuz MS-12 a Skripočka s Mansúrím na Sojuz MS-15, přičemž je doplnila Jessica Meirová. Na oběžnou dráhu Země v Sojuzu MS-15 odstartovali z Bajkonuru 25. září 2019, téhož dne se spojili se stanicí a připojili se k její posádce. Mansúrí se po týdnu vrátil v Sojuzu MS-12 s Ovčininem a Haguem, Skripočka s Meirovou zůstali na stanici coby členové Expedice 61/62[1] a na Zemi se ve své lodi vrátili 17. dubna 2020 po 204 dnech, 15 hodinách a 19 minutách letu. Od 6. února do 15. dubna 2020 byl Skripočka velitelem ISS.[4][5]

K 30. listopadu 2021 ukončil své členství v oddílu kosmonautů a 1. prosince nastoupil do funkce vedoucího specialisty metodického oddělení v Gagarinově středisku přípravy kosmonautů.[6] Aktivní vesmírnou kariéru tak ukončil se 3 lety o celkové délce 536 dní, 3 hodiny a 49 minut, během nichž strávil při třech výstupech celkem 16 hodin a 39 minut ve volném prostoru.

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Oleg Skripočka je ženatý, má dceru a syna.[1]

Tituly a vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b c d e f g h i j k l IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2008-12-12 [cit. 2009-10-07]. Kapitola Олег Иванович Скрипочка. Dostupné online. (rusky) 
  2. Пресс-служба Роскосмоса. Предварительный план-график экспедиций на МКС и смен экипажа на кораблях «Союз» (с июня 2008г. по ноябрь 2010г.) [online]. Moskva: Roskosmos, 2008-09-21 [cit. 2009-10-07]. Dostupné online. (rusky) [nedostupný zdroj]
  3. a b HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Praha: rev. 2010-10-10 [cit. 2010-10-24]. Kapitola Sojuz TMA-01M. Dostupné online. 
  4. WEITERING, Hanneke. Three astronauts will return to Earth Thursday. You can watch their landing live.. Space.com [online]. 2020-02-05 [cit. 2021-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Crew Nears Departure Ahead of Busy Space Traffic – Space Station. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2021-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. News. Oleg Skripochka retires from Roscosmos Cosmonaut Corps. en.roscosmos.ru [online]. [cit. 2021-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-12-02. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Oleg Skripočka na Wikimedia Commons
  • СКРИПОЧКА, Олег. Почтовый ящик космонавтов МКС : сообщения автора: Олег Скрипочка [online]. Moskva: Roskosmos, rev. 2011-02-23 [cit. 2011-06-23]. Rozhovor a odpovědi Skripočky v „poštovní schránce kosmonautů na ISS“ na webu Roskosmosu. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-08. (rusky)