Paolo Nespoli
| Paolo Angelo Nespoli | |
|---|---|
 | |
| Astronaut ESA | |
| Státní příslušnost |  Itálie |
| Datum narození | 6. dubna 1954 (70 let) |
| Místo narození | Milán, Itálie |
| Předchozí zaměstnání | Vojenský výsadkář, inženýr |
| Hodnost | Major |
| Čas ve vesmíru | 313 dní, 2 hodiny a 36 minut |
| Kosmonaut od | srpna 1998 |
| Mise | STS-120 Expedice 26/27 (Sojuz TMA-20/ISS) Expedice 52/53 (Sojuz MS-05/ISS) |
| Znaky misí |      |
| Kosmonaut do | dosud aktivní |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Paolo Angelo Nespoli (* 6. dubna 1954 v Miláně, Itálie) byl původně výsadkář italské armády, od srpna 1998 je astronautem oddílu ESA. Roku 2007 absolvoval krátkodobý kosmický let v raketoplánu Discovery na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Od prosince 2010 do května 2011 pobýval na ISS jako člen Expedic 26/27. V roce 2017 byl na ISS jako člen Expedic 52/53. Celkem strávil ve vesmíru necelých 314 dní.
Život[editovat | editovat zdroj]
Mládí[editovat | editovat zdroj]
Paolo Nespoli pochází z Milána, po absolvování lycea nastoupil na vojenskou výsadkářskou školu v Pise. Získal kvalifikaci instruktora-výsadkáře, sloužil v italských výsadkových jednotkách, v letech 1982–1984 v Libanonu. Roku 1985 se vrátil ke studiu na Polytechnické univerzitě v New Yorku, přičemž armádu opustil v hodnosti majora až o dva roky později.[1] Roku 1988 se stal bakalářem, o rok později magistrem v oboru leteckého a kosmického strojírenství a další rok se stal inženýrem na univerzitě ve Florencii (Università degli Studi di Firenze).[2]
Už roku 1989 získal zaměstnání ve společnosti Proel Tecnologie ve Florencii, kde se podílel na vývoji komponentů italského satelitu TSS. Od roku 1991 pracoval v kolínském Evropském astronautickém středisku (European Astronaut Centre) v oddělení přípravy astronautů. Roku 1995 přešel do Evropského střediska kosmických výzkumů a technologií (European Space Research and Technology Centre) v nizozemském Noordwijku. Podílel se přípravě experimentů programu Euromir. Následující rok byl přeložen do Johnsonova vesmírného střediska v Houstonu.[1][3]
Astronaut[editovat | editovat zdroj]
Roku 1989 se dostal mezi deset finalistů 2. náboru Italské kosmické agentury (ASI), ale astronautem se nestal. V červenci 1998 byl ve 3. náboru ASI vybrán do oddílu astronautů ESA, v srpnu 1998 zahájil s dalšími členy oddílu ESA výcvik na funkci letového specialisty v Johnsonově vesmírném středisku v Houstonu.[3]
V červnu 2006 byl zařazen do posádky letu STS-120. Místo v raketoplánu získal na základě dohod mezi NASA a ASI o stavbě tří víceúčelových modulů Italy pro NASA.[3] Do vesmíru raketoplán Discovery odstartoval 23. října 2007. Hlavním cílem letu STS-120 bylo vynesení modulu Harmony a jeho připojení k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Přistání proběhlo 7. listopadu 2007 po 15 dnech, 2 hodinách a 24 minutách pobytu astronautů v kosmu.[4]
V listopadu 2008 bylo oznámeno Nespoliho jmenování palubním inženýrem záložní posádky Expedice 24[3] (start v květnu 2010) a hlavní posádky Expedice 26 se startem v listopadu 2010.[5] V říjnu 2009 NASA jeho zařazení do Expedice 26 potvrdila.[6]
K druhému letu odstartoval v lodi Sojuz TMA-20 z kosmodromu Bajkonur 15. prosince 2010 v 19:09 UTC ve funkci palubního inženýra lodi společně s ruským velitelem Dmitrijem Kondratěvem a Američankou Catherine Colemanovou. Po obvyklém dvoudenním letu se 17. prosince Sojuz spojil s Mezinárodní vesmírnou stanicí.[7] Na ISS zůstal přes pět měsíců ve funkci palubního inženýra Expedic 26 a 27. Vrátil se v Sojuzu TMA-20 s Kondraťjevem a Colemanovou. Přistáli 24. května 2011 v 2:27 UTC v Kazachstánu,[7] 147 km východně od Džezkazganu.
V červnu 2015 zahájil přípravu na další let na ISS, tentokrát jako člen Expedic 52/53, s Fjodorem Jurčichinem a Jackem Fischerem. Nicméně v říjnu 2016 byli Jurčichin s Fischerem přemístěni do Expedice 51/52 a k Nespolimu přišli Sergej Rjazanskij a Randolph Bresnik.[3] Do vesmíru trojice odstartovala 28. července 2017 v Sojuzu MS-05, po šestihodinovém letu přistáli na ISS a zahájili práci na stanici. Ve stejné sestavě přistáli v Kazachstánu 14. prosince 2017, ve vesmíru strávili 138 dní, 16 hodin a 57 minut.[3]
Nespoli je ženatý, má jednu dceru.[3]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Biographical data. Paolo Angelo Nespoli [online]. Houston: NASA, rev. 2007-11 [cit. 2009-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-22. (anglicky) – Oficiální biografie NASA
- ↑ Astronaut biography. Paolo Nespoli [online]. ESA [cit. 2009-10-30]. Dostupné online. (anglicky) – Oficiální biografie ESA
- ↑ a b c d e f g IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2009-10-13 [cit. 2009-10-30]. Kapitola Paolo Angelo Nespoli. Dostupné online. (rusky)
- ↑ HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 2007-11-07 [cit. 2009-10-30]. Kapitola STS-120 Di/F-34. Dostupné online.
- ↑ TRINIDAD, Katherine; CLOUTIER-LEMASTERS, Nicole. Release: 08-306. NASA Assigns Space Station Crews, Updates Expedition Numbering [online]. Washington, Houston: NASA, 2008-11-21 [cit. 2009-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-17. (anglicky)
- ↑ YEMBRICK, John; CLOUTIER-LEMASTERS, Nicole. Release: 09-233. NASA and its International Partners Assign Space Station Crews [online]. Washington, Houston: NASA, 2009-10-07 [cit. 2009-10-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Praha: rev. 2010-12-17 [cit. 2010-12-20]. Kapitola Sojuz TMA-20. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Paolo Nespoli na Wikimedia Commons
