Nick Hague
| Nick Hague | |
|---|---|
 | |
| Astronaut NASA | |
| Státní příslušnost |  USA |
| Datum narození | 25. září 1975 (49 let) |
| Místo narození | Belleville, Kansas, USA |
| Předchozí zaměstnání | důstojník Letectva Spojených států amerických |
| Hodnost | podplukovník (k roku 2008) |
| Čas ve vesmíru | 202 dní, 15 hodin a 44 minut + 2. let dosud 8 |
| Kosmonaut od | 17. června 2013 |
| Mise | Sojuz MS-10 (nedokončený let) Expedice 59/60 (Sojuz TMA-13M/ISS) Expedice 72 (SpaceX Crew-9/ISS) |
| Znaky misí |     |
| Kosmonaut do | dosud aktivní |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tyler Nicklaus „Nick” Hague (* 25. září 1975 Belleville, Kansas, USA) je americký vojenský pilot a od června 2013 astronaut NASA, 558. člověk ve vesmíru. Na podzim 2018 absolvoval neúspěšný pokus o start v kosmické lodi Sojuz MS-10 a na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) se tak dostal až o několik měsíců později a pobýval tam od března do října 2019. Ke svému druhému letu odstartoval koncem září 2024 a na ISS bude pracovat do února 2022.
Vzdělání, vojenská kariéra
[editovat | editovat zdroj]Nick Hague se narodil v městečku Belleville ve státě Kansas, dětství a mládí prožil v Hoxie, také v Kansasu, kde navštěvoval střední školu. Poté studoval v Akademii Letectva Spojených států amerických (United States Air Force Academy), kterou absolvoval roku 1998 s hodností bakaláře v oboru kosmické techniky.[1][2] Ve studiu pokračoval na Massachusettském technologickém institutu, roku 2000 absolvoval jako magistr v oboru kosmické a letecké techniky.[1][2]
Od roku 2000 pracoval na Kirtlandově letecké základně. Později prošel výcvikem ve škole zkušebních pilotů letectva na Edwardsově letecké základně, na které se poté podílel na testování letecké elektroniky a motorů. V letech 2004–2005 sloužil v Iráku v rámci experimentálního programu leteckého vyhledávání improvizovaných výbušných zařízení nastražených podél cest; provedl 139 bojových letů. Poté pracoval ve Výzkumné laboratoři letectva (Air Force Research Laboratory) a od roku 2006 přednášel v Akademii Letectva USA. Roku 2009 přešel do aparátu Senátu USA jako konzultant pro otázky vojenství a zahraniční politiky, a pak do Pentagonu, kde pracoval v oddělení pro rozpočet Centrálního velitelství (CENTCOM). Od roku 2012 byl zástupcem vedoucího Spojené organizace pro obranu proti improvizovaným výbušným zařízením (Joint Improvised Explosive Device Defeat Organization) při ministerstvu obrany.[1][2]
Astronaut
[editovat | editovat zdroj]Roku 2003 se zúčastnil 19. náboru astronautů NASA, a roku 2008 20. náboru, uspěl napotřetí v 21. náboru roku 2013 a 17. června 2013 byl zařazen mezi americké astronauty. Dvouletý základní kosmonautický výcvik dokončil v červenci 2015.[2]
Neúspěšný start (Sojuz MS-10)
[editovat | editovat zdroj]V únoru 2017 by, společně s Alexejem Ovčininem zařazen do posádky Expedic 57 a 58 na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) s plánovaným startem v Sojuzu MS-10 na podzim 2018,[2] posádka současně byla záložní pro Sojuz MS-08 startující v březnu 2018. Nosná raketa Sojuz-FG vynášející Sojuz MS-10 odstartovala z kosmodromu Bajkonur 11. října 2018, vyhořelé bloky prvního stupně se však neoddělily řádně a způsobily poškození druhého stupně rakety. Záchranný systém oddělil loď s kosmonauty, která následně přistála v kazašské stepi.
1. kosmický let (Sojuz MS-12)
[editovat | editovat zdroj]Dvojice Ovčinin-Hague byla záhy doplněna o Christinu Kochovou a přeřazena do Expedice 59/60. Do vesmíru vzlétli 14. března 2019 na palubě Sojuzu MS-12. Po necelých šesti hodinách letu se Sojuz spojil se stanicí ISS a kosmonauti se zapojili do práce Expedice 59, resp. Expedice 60. Během mise Hague třikrát vystoupil do vesmíru.[2] Přistál v Sojuzu MS-12 s Ovčininem a krátkodobým návštěvníkem Hazzá Al-Mansúrím 3. října 2019.[3]
2. kosmický let (SpaceX Crew-9)
[editovat | editovat zdroj]Koncem ledna 2024 NASA oficiálně zveřejnila složení posádky mise SpaceX Crew-9, v níž byl Hague zařazen jako pilot, vedle velitelky Zeny Cardmanové a letových specialistů Stephanie Wilsonové a Alexandra Gorbunova.[4] V důsledku nutných změn v programu letů kvůli potížím nové kosmické lodi Starliner při testovací misi Boeing Crew Flight Test vedení NASA koncem srpna 2024 oznámilo rozhodnutí nechat Starliner přistát bez jeho dvoučlenné posádky a v lodi Crew-9 poslat pro nadcházející Expedici 72 jen dva astronauty a na ISS k nim připojit kolegy ze Starlineru.[5] NASA nenašla odvahu svěřit narychlo vytvořenou a nesecvičenou posádku Cardmanové, kterou sice dříve vybrala za velitelku Crew-9, ale která současně byla nezkušenou astronautkou chystající se na svůj první let. Proto agentura z původní posádky zvolila astronauta mířícího již na svou druhou misi – Hague byl povýšen na velitele Crew-9.[6][7] S Gorbunovem z Floridy odstartovali 28. září 2024[8] a o den později se připojili ke stanici,[9] kde zůstanou do února 2025.[10]
Osobní život
[editovat | editovat zdroj]Nick Hague je ženatý, jeho manželka je podplukovnicí letectva, mají dva syny.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d Nick Hague (Col, U.S. Air Force) NASA Astronaut [online]. NASA, rev. 2019-3-15 [cit. 2019-04-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2019-3-30 [cit. 2019-04-25]. Kapitola Tyler Nicklaus «Nick» Hague. Dostupné online. (rusky)
- ↑ «Бурлаки» вернулись на Землю [online]. Roskosmos, 2019-10-03 [cit. 2020-01-25]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ NASA Shares Assignments for its SpaceX Crew-9 Space Station Mission - NASA [online]. [cit. 2024-08-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NASA Decides to Bring Starliner Spacecraft Back to Earth Without Crew - NASA [online]. [cit. 2024-08-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NASA’s SpaceX Crew-9 Changes Ahead of September Launch - NASA [online]. [cit. 2024-08-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Spaceflight Now. Bowersox says they were looking at a balance of experience when considering who would remain flying on the Crew-9 mission. He says it was a close call, but they felt it was beneficial to fly someone who had flown at least once, which is why they chose Nick Hague.. X.com [online]. 2024-09-27 [cit. 2024-09-30]. Dostupné online.
- ↑ Soyuz brings two cosmonauts, NASA astronaut back to Earth after record-setting mission – Spaceflight Now [online]. [cit. 2024-09-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NASA’s SpaceX Crew-9 Rendezvous and Docking | NASA+ [online]. [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Soyuz brings two cosmonauts, NASA astronaut back to Earth after record-setting mission – Spaceflight Now [online]. [cit. 2024-09-24]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nick Hague na Wikimedia Commons - NASA Astronaut "Nick" Tyler N. Hague [online]. NASA, rev. 2019-3-15 [cit. 2019-04-25]. O Nicku Hague na webu NASA. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-01. (anglicky)
