Nick Hague

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nick Hague
Tyler N. Hague official portrait.jpg
Astronaut NASA
Státní příslušnost USA
Datum narození 25. září 1975 (43 let)
Místo narození USA Belleville, Kansas, USA
Předchozí
zaměstnání
důstojník Letectva Spojených států amerických
Hodnost podplukovník (k roku 2008)
Kosmonaut od 17. června 2013
Mise Sojuz MS-10
Expedice 59/60 (Sojuz TMA-13M/ISS)
Znaky misí Emblém posádky Sojuzu MS-10 Emblém Expedice 59 Emblém Expedice 60 Emblém posádky Sojuzu MS-12
Kosmonaut do dosud aktivní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tyler Nicklaus Hague (* 25. září 1975 Belleville, Kansas, USA) je americký vojenský pilot a od června 2013 astronaut NASA. Roku 2017 byl společně s Alexejem Ovčininem zařazen do posádky Expedice 57/58 na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), při startu však selhala nosná raketa Sojuz-FG, proto kosmická loď Sojuz MS-10 nouzově přistála, aniž se dostala do vesmíru. Oba kosmonauti byli ještě s Christinou Kochovou vzápětí jmenováni do Expedice 59/60 a půlroční misi zahájili úspěšným startem 14. března 2019.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí, voják[editovat | editovat zdroj]

Nick Hague se narodil v městečku Belleville ve státě Kansas, dětství a mládí prožil v Hoxie, také v Kansasu, kde navštěvoval střední školu. Poté studoval v Akademii Letectva Spojených států amerických (United States Air Force Academy), kterou absolvoval roku 1998 s hodností bakaláře v oboru kosmické techniky.[1][2] Ve studiu pokračoval na Massachusettském technologickém institutu, roku 2000 absolvoval jako magistr v oboru kosmické a letecké techniky.[1][2]

Od roku 2000 pracoval na Kirtlandově letecké základně. Později prošel výcvikem ve škole zkušebních pilotů letectva na Edwardsově letecké základně, na které se poté podílel na testování letecké elektroniky a motorů. V letech 2004–2005 sloužil v Iráku v rámci experimentálního programu leteckého vyhledávání improvizovaných výbušných zařízení nastražených podél cest; provedl 139 bojových letů. Poté pracoval ve Výzkumné laboratoři letectva (Air Force Research Laboratory) a od roku 2006 přednášel v Akademii Letectva USA. Roku 2009 přešel do aparátu Senátu USA jako konzultant pro otázky vojenství a zahraniční politiky, a pak do Pentagonu, kde pracoval v oddělení pro rozpočet Centrálního velitelství (CENTCOM). Od roku 2012 byl zástupcem vedoucího Spojené organizace pro obranu proti improvizovaným výbušným zařízením (Joint Improvised Explosive Device Defeat Organization) při ministerstvu obrany.[1][2]

Astronaut[editovat | editovat zdroj]

Roku 2003 se zúčastnil 19. náboru astronautů NASA, a roku 2008 20. náboru, uspěl napotřetí v 21. náboru roku 2013 a 17. června 2013 byl zařazen mezi americké astronauty. Dvouletý základní kosmonautický výcvik dokončil v červenci 2015.[2]

V únoru 2017 byl, společně s Alexejem Ovčininem zařazen do posádky Expedic 57 a 58 na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) s plánovaným startem v Sojuzu MS-10 na podzim 2018,[2] posádka současně byla záložní pro Sojuz MS-08 startující v březnu 2018. Nosná raketa Sojuz-FG vynášejíci Sojuz MS-10 odstartovala z kosmodromu Bajkonur 11. října 2018, oddělení vyhořelých bloků prvního stupně však neproběhlo řádně a došlo k poškození druhého stupně rakety. Záchranný systém oddělil loď s kosmonauty, která následně přistála v kazašské stepi.

Dvojice Ovčinin-Hague byla ještě s Christinou Kochovou přeřazena do Expedice 59/60. Do vesmíru vzlétli 14. března 2019 na palubě Sojuzu MS-12. Po necelých šesti hodinách letu se Sojuz spojil se stanicí ISS a kosmonauti se zapojili do práce Expedice 59.[2]

Nick Hague je ženatý, jaho manželka je podplukovnicí letectva, mají dva syny.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Nick Hague (Col, U.S. Air Force) NASA Astronaut [online]. NASA, rev. 2019-3-15 [cit. 2019-04-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2019-3-30 [cit. 2019-04-25]. Kapitola Tyler Nicklaus «Nick» Hague. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]