Oleg Dmitrijevič Baklanov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Oleg Dmitrijevič Baklanov
Baklanov oleg dmitrievich.jpg

Člen Státního výboru pro výjimečný stav
Ve funkci:
19. srpna 1991 – 21. srpna 1991

Tajemník ÚV KSSS (pro obranu)
Ve funkci:
8. dubna 1983 – 18. července 1987
Předchůdce Lev Nikolajevič Zajkov
Nástupce Funkce zrušena

Poslanec Nejvyššího sovětu SSSR
Ve funkci:
1984 – 1991

Člen ÚV KSSS
Ve funkci:
6. března 1986 – konec 1991

2. Ministr všeobecného strojírenství
Ve funkci:
8. dubna 1983 – 25. března 1988
Předchůdce Sergej Alexandrovič Afanasjev
Nástupce Vitalij Chusejnovič Dogužijev
Stranická příslušnost
Členství KSSS

Narození 17. března 1932 (87 let)
Charkov, Ukrajinská SSR
Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Alma mater Moscow State Institute of Radio-engineering Electronics and Automation
Zaměstnání Montér, konstruktér, politik
Ocenění Leninův řád
Řád rudého praporu práce
Leninova cena
Odznak cti
Hrdina socialistické práce
… více na Wikidatech
Commons Kategorie Oleg Baklanov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oleg Dmitrijevič Baklanov, rusky Олег Дмитриевич Бакланов (* 17. března 1932 Charkov, Ukrajinská SSR) byl sovětský politik, v 80. letech člen rady ministrů SSSR ve funkci ministra všeobecného strojírenství, ve které řídil raketový a kosmický průmysl, a poté tajemník ÚV KSSS pro obranu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Oleg Baklanov pochází z Charkova. Po střední škole pracoval v Charkovském nástrojařském závodě, zprvu byl montérem, postupně povyšoval. Při zaměstnání vystudoval Radiotechnickou fakultu Všesvazového dálkového energetického institutu, absolvoval 1958. Od roku 1957 začal závod vyrábět komponenty systému řízení rakety R-7, později i dalších raket. Od 70. let závod produkoval řídící počítače i pro družice a pilotované kosmické lodě. Baklanov se roku 1963 stal hlavním inženýrem, roku 1972 ředitelem závodu.[1]

Roku 1976 byl povolán do Moskvy na post náměstka ministra všeobecného strojírenství, roku 1981 se stal 1. náměstkem ministra a už o dva roky později nahradil ministra Afanasjeva, přeloženého na ministerstvo těžkého a dopravního strojírenství. Funkce šéfa důležitého rezortu mu dávala nárok na členství v ÚV Komunistické strany Sovětského svazu, které dosáhl na nejbližším sjezdu v březnu 1986 (členem strany byl od roku 1953).[1]

V únoru 1988 byl zvolen tajemníkem ÚV se zodpovědností za otázky obrany, byl předsedou Komise ÚV pro vojenské otázky, roku 1991 ve stejné oblasti poradcem prezidenta a 1. místopředsedou Rady obrany SSSR.

Ve dnech 19. – 21. srpna 1991 byl členem Státního výboru pro výjimečný stav. Po porážce výboru byl uvězněn do února 1994, kdy byl amnestován.

V posledních letech (po roce 2005) je předsedou rady ředitelů společnosti Rosobščemaš.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Бакланов, Олег Дмитриевич na ruské Wikipedii.

  1. a b c Олег Дмитриевич Бакланов [online]. Международный Объединенный Биографический Центр, 205-11-04 [cit. 2009-07-11]. Dostupné online. (rusky)