Odpis

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Odpis je odhad částky, která co nejpřesněji vyjadřuje rozložení výnosů, které toto aktivum účetní jednotce přináší, nejde tedy o kvantifikaci fyzického a morálního opotřebení. Protože odpis představuje snížení ekonomického prospěchu (ve formě poklesu aktiv), jedná se tedy o náklad. Odpisování je metoda, jak rozložit pořizovací cenu majetku jako náklad do více období. Tvorbou odpisů dochází ke korekci ocenění majetku a finanční situace je věrohodnější.

Účetní a daňové odpisy[editovat | editovat zdroj]

Odpisy rozlišujeme na účetní a daňové - oba typy se používají pouze pro dlouhodobý majetek, který odepisujeme do výše vstupní nebo zvýšené vstupní ceny, a to rovnoměrně, nebo zrychleně (metoda zvolená na počátku se musí dodržet po celou dobu odpisování).

  • Účetní odpisy slouží k přehledu o skutečné výši hodnoty majetku a jeho opotřebení v důsledku užívání nebo zaostávání po technické stránce.
  • Daňové odpisy slouží ke stanovení daně z příjmů

V Česku, jsou daňové odpisy upraveny zákonem č. 586/1992 Sb. o dani z příjmů a pravidla účetních odpisů upravuje zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví.

Odpisy provádí[editovat | editovat zdroj]

  • vlastník či osoba oprávněná hospodařit s majetkem státu
  • nájemce (odpisy technického zhodnocení dlouhodobého majetku a/nebo odpisy najatého podniku, pokud je písemný souhlas vlastníka s odpisováním)

Dlouhodobý majetek[editovat | editovat zdroj]

Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný

  • samostatné movité věci a/nebo soubory movitých věcí, jejichž vstupní cena je vyšší než 40 000 Kč a předpokládaná doba užívání delší než jeden rok (pokud účetní jednotka nestanoví jinak)
  • stavby
  • pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti déle než 3 roky
  • základní stádo a tažná zvířata
  • jiný dlouhodobý hmotný majetek

Dlouhodobý nehmotný majetek odpisovaný

  • vstupní cena je vyšší než 60 000 Kč
  • zřizovací výdaje
  • nehmotné výsledky výzkumu a vývoje
  • software
  • ocenitelná práva
  • ostatní dlouhodobý nehmotný majetek

Účetní odpisy[editovat | editovat zdroj]

  • oprávky – suma odpisů za celou dobu užívání dlouhodobého majetku
  • zůstatková cena – výpočet: pořizovací cena - oprávky

Účetní odpisy

  • mají odpovídat skutečnému opotřebení majetku
  • postup: dle odpisového plánu sestaveného účetní jednotkou (dle uvážení účetní jednotky, nebo se mohou rovnat daňovým odpisům)
  • odpisuje se z pořizovací ceny majetku do výše pořizovací ceny
  • začátek odepisování: měsíc následující po uvedení majetku do užívání
  • zaokrouhlování: na celé koruny nahoru

Dělení účetních odpisů

  • odpisy časové – vychází z doby použitelnosti majetku
  • odpisy výkonové – odvozeny z množství výkonů, které podnik předpokládá získat prostřednictvím daného majetku

Funkce účetních odpisů

  • nákladová – přenáší hodnotu dlouhodobého majetku do hodnoty produkce
  • střádací – představuje akumulaci peněžních prostředků na reprodukci dlouhodobého majetku, které se získávají v tržbách za realizované výkony
  • oceňovací – umožňuje reálné ocenění dlouhodobého majetku (tzn. výpočet zůstatkové ceny)

Daňové odpisy[editovat | editovat zdroj]

  • výpočet – z pořizovací ceny, odepisuje se do výše pořizovací ceny
  • zaokrouhlování – na celé koruny nahoru
  • neúčtují se přímo do účetnictví, ale na karty majetku

Výpočet daňových odpisů

  • lineární odpisy: O = VC × OS/100
    • kde O = odpis v Kč,
    • VC = vstupní cena v Kč,
    • OS = odpisová sazba v procentech
  • zrychlené odpisy:
    • 1. rok: O1 = VC / K
    • t-tý rok: Ot = 2 × ZC / (K − n)
    • kde O = Odpis v Kč,
    • K = koeficient odpisování stanovený pro jednotlivé odpisové skupiny,
    • ZC = zůstatková cena (vstupní cena minus odpisy),
    • n = počet let, po které bylo odpisováno
  • Nakupovaný předmět nebo materiál se řadí do 6 skupin- podle toho jsou určeny doby odpisů...

Vyřazování dlouhodobého majetku[editovat | editovat zdroj]

Důvody vyřazení:

  • úplné opotřebování
  • nepotřebnost
  • zničení, ztráta, poškození, krádež

Způsoby vyřazení:

Účetní vyřazení zcela odepsaného majetku nebo majetku ještě neodepisovaného:

  • vyřazení – účty 070–079, 080-089/010–019, 020–029

Účetní vyřazení zcela neodepsaného majetku Odpis z měsíce vyřazení se účtuje na účty 551/070–079, 080–089, zůstatková cena se doúčtovává dle důvodu a způsobu vyřazení na účty:

  • fyzická likvidace – účty 551/080–089
  • náklady na vyřazení – účty 518/321, 622
  • použitelné náhradní díly – účty 112/621
  • prodej dlouhodobého majetku – účty 541/080–089
  • tržba za prodej – účty 211, 221, 311/641
  • manko, škoda – účty 549, 582/080–089
  • předpis manka zaměstnanci – účty 335/648
  • náhrada škody pojišťovnou – účty 378, 388/688
  • darování – účty 543/080–089
  • převod do osobního užívání – účty 492/080–089

Daňové aspekty vyřazeného majetku

  • prodej dlouhodobého majetku odpisovatelného – jeho daňová zůstatková cena je plně daňově uznatelná
  • prodej dlouhodobého majetku neodepisovatelného – jeho vstupní cenu lze zahrnout do daňových nákladů do výše ceny, za niž byl prodán
  • likvidace dlouhodobého majetku kvůli opotřebení – jeho zůstatková cena je daňově uznatelným nákladem v plné výši (u likvidace stavebního objektu z důvodu nové stavby se jeho zůstatková hodnota zahrnuje do nákladů na novou stavbu)
  • likvidace v důsledku manka a škody – jeho zůstatková cena je daňově uznatelným nákladem do výše náhrady manka/škody (výjimka: daňově uznatelná v plné výši je škoda způsobená živelnou pohromou, nebo odcizením neznámým pachatelem)
  • darování dlouhodobého majetku – jeho zůstatková cena není daňově uznatelným nálkladem mimo případy, kdy: hodnota daru je alespoň 2000 Kč a hodnota všech darů celkem nepřesahuje 5 % daňového základu