Obrovo hradiště
| Obrovo hradiště | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | pozdní doba bronzová |
| Zánik | přelom 10. a 11. století |
| Poloha | |
| Adresa | vrch Obrovo hradiště, Žinkovy,  Česko |
| Pohoří | Blatenská pahorkatina |
| Nadmořská výška | 549 m |
| Souřadnice | 49°28′32,35″ s. š., 13°30′32,28″ v. d. |
  Obrovo hradiště | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 33228/4-539 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Obrovo hradiště | |
|---|---|
| Vrchol | 549 m n. m. |
| Prominence | 51 m ↓ východní sedlo |
| Izolace | 1,2 km → Plátěná hora |
| Poloha | |
| Stát | Česko |
| Pohoří | Blatenská pahorkatina / Nepomucká vrchovina / Zelenohorská pahorkatina |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obrovo hradiště (též Na Peklích) je pravěké a raně středověké hradiště na stejnojmenném vrchu jihovýchodně od Žinkov v okrese Plzeň-jih. Jeho areál s dochovanými zbytky opevnění je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Nalezené zlomky keramiky umožnily datovat osídlení lokality do pozdní doby bronzové a střední doby hradištní. Slované hradiště osídlili na konci osmého století. Poté přetrvalo až do desátého století, kdy však již bylo osídleno nejspíše jen příležitostně, a zcela zaniklo na přelomu desátého a jedenáctého století. Neví se, ve které fázi vzniklo opevnění, ale předpokládá se, že Slované využili starší stavby z doby bronzové.[2]
Z nalezené keramiky se podařilo zrekonstruovat hrnec datovaný Rudolfem Turkem na přelom osmého a devátého století.[3] Mezi zajímavé nálezy patří také kování zdobené měděným plechem určené k zavěšení meče a depot bronzových předmětů uložený mezi hradištěm a středověkým hradem Potštejnem.[2]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Hradiště o rozloze 2,8 hektaru chránily dva valy, které přepažovaly přístupovou severovýchodní stranu. Další, v podobě terasy dochovaný, val chránil obvod hradiště. V jeho západní části se nachází samostatně opevněná plocha s rozlohou 0,75 hektaru, která bývá označována jako akropole.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-05-14]. Identifikátor záznamu 144862 : Výšinné neopevněné sídliště Obrovo hradiště, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Žinkovy, s. 365.
- ↑ VASARÁBOVÁ, Nikola. Archeologie raně středověkých hradišť na Plzeňsku. Plzeň, 2012 [cit. 2017-05-02]. 52 s. Bakalářská práce. Fakulta filozofická Západočeské univerzity. Vedoucí práce Martin Gojda. s. 24–36. Dostupné online.