Přeskočit na obsah

Obilní trh

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Na tento článek je přesměrováno heslo Obilňák. O porodnici pojednává článek Porodnice na Obilním trhu.
Obilní trh
Park na Obilním trhu s fontánou
Park na Obilním trhu s fontánou
Umístění
StátČeskoČesko Česko
MěstoBrno
Městská částBrno-střed
Část obceVeveří
Poloha
Historie
Pojmenováno pocereálie
Další údaje
Délka170 m
Šířka80
Počet adres21
PSČ602 00
Kód ulice28622
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obilní trh (německy Getreidemarkt) je náměstí s parkem v Brně, ve čtvrti Veveří, mezi ulicemi Údolní a Gorkého.

Domnělý pohled z úpatí Kraví hory na Švábku jak mohl vypadat na začátku 19. století, podle Leopolda Masura.

V místě dnešního náměstí bylo v minulosti cvičiště koní, posléze cihelná jáma, která byla v první polovině 19. století zasypána[1] a roku 1834 vydlážděna.[2] Na místě vznikl trh s masem a ke konci 19. století se zde prodávaly zemědělské produkty, což dalo místu název.[3]

Po zboření hradeb zde vznikaly na začátku 70. let 19. století první ulice, vybudována byla i silnice (dnes Joštova) spojující kostel sv. Tomáše a Švábku a na jejím konci vznikl trh s masem.[4] S náměstím se na tomto místě původně nepočítalo, avšak podle regulačního plánu městského stavebního úřadu z roku 1877 byly okolní parcely a náměstí vymezeno.[3] Zástavba kolem náměstí byla realizována v následujícím desetiletí kdy vznikly nájemné domy na východní straně náměstí (např. domy Egidia Philippa či tři domy Huberta Olbertha podle návrhu Wilhelma Dwořaka)[3][5] a Zemská porodnice ze strany východní. Na jižní straně náměstí stál dnes již neexistující ústav milosrdných sester sv. Karla Boromejského,[6] ze severní strany pak městský sirotčinec založený v letech 1871–1872. Prostor náměstí byl postupně osazován stromy a kruhovými záhony, čímž došlo k zútulnění tohoto prostoru mezi budovami sociálních zařízení.[1]

Roku 1901 byla přes Obilní trh postavena tramvajová trať vedoucí ulicemi Tivoli (dnes Jiráskova) a Údolní. Na konci roku 1902 byl úsek po ulici Tivoli zrušen a za několik týdnů byla trať z Obilního trhu prodloužena do Úřednické čtvrti (dnes zastávka Všetičkova).[7] V letech 1906–1907 byl prostor náměstí parkově upraven.[1]

Název náměstí byl od svého počátku několikrát změněn, přičemž k úplné změně názvu došlo třikrát. Mezi lety 1915 a 1918 bylo přejmenováno na Bismarckplatz (Bismarckovo náměstí), mezi lety 1946 a 1963 bylo jako Stalingradské náměstí a mezi lety 1963 a 1990 jako náměstí Sovětských hrdinů.[8] Na začátku 30. let byl park nazván Sadem profesora Slováka.[9]

Vzhled a vybavení parku

[editovat | editovat zdroj]
Socha dívky se džbány od Vincence Makovského

Plocha parku o ploše asi 11 000 m2 je členěna pravoúhlou sítí chodníků, dvěma podélnými a třemi příčnými. Kolem parku jsou keře a stromořadí, vprostřed parku dominuje mohutný strom lísky turecké.[10] Ve středovém segmentu parku, poblíž ulice Údolní, stojí mrazuvzdorná[11] mísovitá fontána od architekta Mojmíra Kyselky, umístěná během úprav mezi lety 19471958.[12][13] V dalším segmentu stojí socha dívky se džbány jejíž původ není znám. Socha byla označována za starší než park a atribuována Emilu Hlavicovi[14][10], avšak má jít o dílo Vincence Makovského, který sochu navrhl v letech 1935–1938 pro kašnu v Mělníku, do parku v polovině 20. století pak byla umístěna její cementová kopie.[13] V posledním segmentu poblíž ulice Gorkého je umístěn dětský park. V parku se nachází několik laviček a poblíž Pivnice u Čápa také zahrádka této restaurace. V parku je také umístěn betonový stolek s šachovými poli díky projektu Šachy na ulici.[15]

Zemská porodnice

[editovat | editovat zdroj]

Západní stranu náměstí ohraničuje budova porodnice, dnes součást Fakultní nemocnice, postavená v roce 1888.[16]

Budova Zemské porodnice (stav listopad 2017)

Čekárna pouliční dráhy

[editovat | editovat zdroj]
Zastávka Oskara Pořísky, stav po rekonstrukci

U parku stojí drobná funkcionalistická stavba zastávky z roku 1928, kterou navrhl Oskar Poříska.[17]

  1. a b c Obilní trh [online]. aptis.wz.cz [cit. 2016-04-03]. Dostupné online. 
  2. DŘÍMAL, Jaroslav; PEŠA, Václav, a kol. Dějiny města Brna I. Brno: Blok, 1969. S. 204. 
  3. a b c Nájemný dům Egidia Philippa [online]. Encyklopedie dějin města Brna [cit. 2016-04-03]. Dostupné online. 
  4. DŘÍMAL, Jaroslav; PEŠA, Václav, a kol. Dějiny města Brna II. Brno: Blok, 1973. S. 27. 
  5. Nájemné domy H. Olbertha [online]. Encyklopedie dějin města Brna [cit. 2016-04-03]. Dostupné online. 
  6. SEDLÁKOVÁ, Fidelis. Brno, Údolní ul. [online]. Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského [cit. 2019-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-01. 
  7. NESIBA, Zdeněk, a kol. 100 let elektrické pouliční dráhy v Brně 1900–2000. Ústí nad Labem: Vojtěch Wolf – vydavatelství WOLF & Tramvajklub Brno, 2000. S. 91–92. 
  8. OBILNÍ TRH [online]. Encyklopedie dějin města Brna [cit. 2016-04-03]. Dostupné online. 
  9. P. Alois Slovák [online]. Encyklopedie dějin města Brna [cit. 2017-12-27]. Dostupné online. 
  10. a b SPĚŠNÝ, Jan. Obilní trh hlídá záhadná vodní víla se džbány [online]. Brněnský deník [cit. 2016-04-03]. Dostupné online. 
  11. VIDEO: Tahle kašna namrzá schválně. Lidé si fotí její ledové výtvory [online]. iDNES.cz [cit. 2016-04-03]. Dostupné online. 
  12. Kašna [online]. www.kafelanka.cz [cit. 2016-04-03]. Dostupné online. 
  13. a b VÍCHOVÁ, Božena. Tajemství neznámé dívky. StaroBrněnské noviny. Květen 2014, roč. IV, čís. 5, s. 9. Dostupné online. 
  14. dívka se džbány [online]. Encyklopedie dějin města Brna [cit. 2016-04-03]. Dostupné online. 
  15. Šachy na ulici [online]. www.piananaulici.cz [cit. 2016-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-20. 
  16. Historie Porodnice [online]. Fakultní nemocnice Brno [cit. 2016-04-03]. Dostupné online. 
  17. C 129: Čekárna pouliční dráhy [online]. Brněnský architektonický manuál [cit. 2015-12-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]