Obilní trh
| |||
|---|---|---|---|
 Park na Obilním trhu s fontánou | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Brno | ||
| Městská část | Brno-střed | ||
| Čtvrť | Veveří | ||
| Poloha | 49°11′56,17″ s. š., 16°35′51,37″ v. d. | ||
| Historie | |||
| Pojmenováno po | trh | ||
| Další údaje | |||
| Délka | 170 m | ||
| Šířka | 80 | ||
| Počet adres | 21 | ||
| PSČ | 602 00 | ||
| Kód ulice | 28622 | ||
 | |||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Obilní trh (německy Getreidemarkt) je náměstí s parkem v Brně, ve čtvrti Veveří, mezi ulicemi Údolní a Gorkého.
Historie[editovat | editovat zdroj]
V místě dnešního náměstí bylo v minulosti cvičiště koní, posléze cihelná jáma, která byla v první polovině 19. století zasypána[1] a roku 1834 vydlážděna.[2] Na místě vznikl trh s masem a ke konci 19. století se zde prodávaly zemědělské produkty, což dalo místu název.[3]
Po zboření hradeb zde vznikaly na začátku 70. let 19. století první ulice, vybudována byla i silnice (dnes Joštova) spojující kostel sv. Tomáše a Švábku a na jejím konci vznikl trh s masem.[4] S náměstím se na tomto místě původně nepočítalo, avšak podle regulačního plánu městského stavebního úřadu z roku 1877 byly okolní parcely a náměstí vymezeno.[3] Zástavba kolem náměstí byla realizována v následujícím desetiletí kdy vznikly nájemné domy na východní straně náměstí (např. domy Egidia Philippa či tři domy Huberta Olbertha podle návrhu Wilhelma Dwořaka)[3][5] a Zemská porodnice ze strany východní. Na jižní straně náměstí stál dnes již neexistující ústav milosrdných sester sv. Karla Boromejského,[6] ze severní strany pak městský sirotčinec založený v letech 1871–1872. Prostor náměstí byl postupně osazován stromy a kruhovými záhony, čímž došlo k zútulnění tohoto prostoru mezi budovami sociálních zařízení.[1]
Roku 1901 byla přes Obilní trh postavena tramvajová trať vedoucí ulicemi Tivoli (dnes Jiráskova) a Údolní. Na konci roku 1902 byl úsek po ulici Tivoli zrušen a za několik týdnů byla trať z Obilního trhu prodloužena do Úřednické čtvrti (dnes zastávka Všetičkova).[7] V letech 1906–1907 byl prostor náměstí parkově upraven.[1]
-
Kolem roku 1890, vlevo viditelný kiosek -
Rok 1898 -
Rok 1899 -
Rok 1902 -
Rok 1902 -
Rok 1913 -
Rok 1915
Název[editovat | editovat zdroj]
Název náměstí byl od svého počátku několikrát změněn, přičemž k úplné změně názvu došlo třikrát. Mezi lety 1915 a 1918 bylo přejmenováno na Bismarckplatz (Bismarckovo náměstí), mezi lety 1946 a 1963 bylo jako Stalingradské náměstí a mezi lety 1963 a 1990 jako náměstí Sovětských hrdinů.[8] Na začátku 30. let byl park nazván Sadem profesora Slováka.[9]
Vzhled a vybavení parku[editovat | editovat zdroj]
Plocha parku o ploše asi 11 000 m2 je členěna pravoúhlou sítí chodníků, dvěma podélnými a třemi příčnými. Kolem parku jsou keře a stromořadí, vprostřed parku dominuje mohutný strom lísky turecké.[10] Ve středovém segmentu parku, poblíž ulice Údolní, stojí mrazuvzdorná[11] mísovitá fontána od architekta Mojmíra Kyselky, umístěná během úprav mezi lety 1947 a 1958.[12][13] V dalším segmentu stojí socha dívky se džbány jejíž původ není znám. Socha byla označována za starší než park a atribuována Emilu Hlavicovi[14][10], avšak má jít o dílo Vincence Makovského, který sochu navrhl v letech 1935–1938 pro kašnu v Mělníku, do parku v polovině 20. století pak byla umístěna její cementová kopie.[13] V posledním segmentu poblíž ulice Gorkého je umístěn dětský park. V parku se nachází několik laviček a poblíž Pivnice u Čápa také zahrádka této restaurace. V parku je také umístěn betonový stolek s šachovými poli díky projektu Šachy na ulici.[15]
-
Líska turecká uprostřed parku -
Pohled na park od ulice Údolní -
Dětské hřiště
Stavby[editovat | editovat zdroj]
Zemská porodnice[editovat | editovat zdroj]
Západní stranu náměstí ohraničuje budova porodnice, dnes součást Fakultní nemocnice, postavená v roce 1888.[16]
Čekárna pouliční dráhy[editovat | editovat zdroj]
U parku stojí drobná funkcionalistická stavba zastávky z roku 1928, kterou navrhl Oskar Poříska.[17]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Obilní trh [online]. aptis.wz.cz [cit. 2016-04-03]. Dostupné online.
- ↑ DŘÍMAL, Jaroslav; PEŠA, Václav, a kol. Dějiny města Brna I. Brno: Blok, 1969. S. 204.
- ↑ a b c Nájemný dům Egidia Philippa [online]. Encyklopedie dějin města Brna [cit. 2016-04-03]. Dostupné online.
- ↑ DŘÍMAL, Jaroslav; PEŠA, Václav, a kol. Dějiny města Brna II. Brno: Blok, 1973. S. 27.
- ↑ Nájemné domy H. Olbertha [online]. Encyklopedie dějin města Brna [cit. 2016-04-03]. Dostupné online.
- ↑ SEDLÁKOVÁ, Fidelis. Brno, Údolní ul. [online]. Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského [cit. 2019-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-01.
- ↑ NESIBA, Zdeněk, a kol. 100 let elektrické pouliční dráhy v Brně 1900–2000. Ústí nad Labem: Vojtěch Wolf – vydavatelství WOLF & Tramvajklub Brno, 2000. S. 91–92.
- ↑ OBILNÍ TRH [online]. Encyklopedie dějin města Brna [cit. 2016-04-03]. Dostupné online.
- ↑ P. Alois Slovák [online]. Encyklopedie dějin města Brna [cit. 2017-12-27]. Dostupné online.
- ↑ a b SPĚŠNÝ, Jan. Obilní trh hlídá záhadná vodní víla se džbány [online]. Brněnský deník [cit. 2016-04-03]. Dostupné online.
- ↑ VIDEO: Tahle kašna namrzá schválně. Lidé si fotí její ledové výtvory [online]. iDNES.cz [cit. 2016-04-03]. Dostupné online.
- ↑ Kašna [online]. www.kafelanka.cz [cit. 2016-04-03]. Dostupné online.
- ↑ a b VÍCHOVÁ, Božena. Tajemství neznámé dívky. StaroBrněnské noviny. Květen 2014, roč. IV, čís. 5, s. 9. Dostupné online.
- ↑ dívka se džbány [online]. Encyklopedie dějin města Brna [cit. 2016-04-03]. Dostupné online.
- ↑ Šachy na ulici [online]. www.piananaulici.cz [cit. 2016-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-20.
- ↑ Historie Porodnice [online]. Fakultní nemocnice Brno [cit. 2016-04-03]. Dostupné online.
- ↑ C 129: Čekárna pouliční dráhy [online]. Brněnský architektonický manuál [cit. 2015-12-19]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Obilní trh na Wikimedia Commons - Galerie fotografií a pohledů na Obilní trh
