Oživená prehistorie

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rekonstrukce domu z doby halštatské
Oživená prehistorie
Logo spolku Oživená (pre)historie
Logo spolku Oživená (pre)historie
Právní formaspolek
Účelochrana archeologického dědictví, experimentální archeologie, popularizace archeologie
Založeno25. listopadu 2010
AdresaTřemošenská 198, Horní Bříza, 330 12, Česko
IČO22846921
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Spolek Oživená (pre)historie (Revived prehistory) se věnuje ochraně památek, kulturních hodnot a archeologického dědictví, experimentální archeologii a popularizaci archeologie.[1][2] Spolek je členem České archeologické společnosti (ČAS), působí především v Plzni a věnuje se rozvoji pravěké osady v Zoologické a botanické zahradě města Plzně.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původní občanské sdružení bylo založeno roku 2010 v Plzni v souvislosti se znovuoživením pravěké osady v areálu Zoologické a botanické zahrady města Plzně.[1] Osada sestávající ze tří rekonstruovaných domů ze starší doby železné (tzv. doby halštatské) byla založena roku 1999 za výrazného přispění pracovníků Západočeského muzea v Plzni.[3] Mezi lety 2000 a 2009 nebyla domům věnována odborná péče. Té se nakrátko ujala Západočeská pobočka České archeologické společnosti (ČAS), která iniciovala založení občanského sdružení. Oživená (pre)historie se však v rámci projektu Život a řemesla v pravěku a raném středověku soustředila nejen na péči o stávající domy, ale také na archeologické experimenty, včetně výstavby dalších objektů.[4][5][6] Ve spolupáci s pracovníky Západočeského muzea v Plzni a ZOO a BZ města Plzně se sdružení podílelo také na rozšíření naučné stezky o původu člověka v paleolitu o panely informující o obdobích neolitu, eneolitu, době bronzové a době železné v západních Čechách. V blízkosti panelů vznikly postupně dva další areály - tábořiště lovců a sběračů starší doby kamenné (paleolitu a mezolitu) a metalurgická dílna doby bronzové. V roce 2016 bylo občanské sdružení, v souladu s požadovanými legislativními změnami, přeměněno na spolek, který nadále využívá všechny zmíněné areály ke své experimentální činnosti i k ukázkám každodenního života a řemesel v pravěku.[1]

Hlavní činnost spolku[editovat | editovat zdroj]

Experimentální činnost spolku souvisí zejména s rozvojem archeoskanzenu - pravěké osady v areálu Zoologické a botanické zahrady města Plzně.[1] Nejstarší část tvoří vlastní halštatská osada sestávající ze tří domů (velký dům sloupové konstrukce a dvě menší polozemnice), hrnčířské pece, chlebové pece, dvou ohnišť, přístřešku na skladování materiálů, záhonů a políček, atd. Osada je vhodně umístěna u výběhů vlků a medvědů. Níže po svahu se nachází malá metalurgická dílna na odlévání bronzových předmětů z doby bronzové. Nejníže je položeno tábořiště lovců a sběračů střední doby kamenné (mezolitu), jehož jádro tvoří mezolitická chýše proutěné konstrukce pokryté rákosem.

Experimenty zahrnují nejen rekonstrukce pravěkých staveb a objektů[1][7], ale také opracování kamene (výroba štípané a broušené industrie, vrtání kamene[8]), opracování dřeva, kosti, parohu, textilní výrobu (s využitím rostlinných i živočišných materiálů)[9], výrobu keramických nádob a předmětů (vypalovaných v hrnčířské peci nebo na otevřeném ohništi), bronzovou metalurgii (od přípravy tyglíků a odlévacích forem po odlévání předmětů), pěstování rostlin (původních bylinek, zeleniny, lnu, obilí, barvířských rostlin), přípravu potravy, ale také (dětské) hry či hudební produkci.

Těžiště popularizační činnosti spolku spočívá v pořádání akcí pro veřejnost (tzv. Dny pravěkých technologií či soutěžní dny pro rodiny s dětmi, apod.) ve zmíněných areálech pravěké osady ve spolupráci se ZOO/BZ města Plzně. Jde zpravidla o 8 akcí ročně (od května do října). Spolek prezentuje svou činnost také v rámci dalších akcí nejen v Plzni, ale i na dalších místech České republiky (viz níže).

O své činnosti informuje spolek pravidelně prostřednictvím aktuálních zpráv na profilu Západočeské pobočky České archeologické společnosti, výročních zpráv ZOO a BZ města Plzně, konferenčních příspěvků (např. The Experimental Archaeology Conference, Rekonstrukce a prezentace archeologických objektů Archivováno 24. 3. 2019 na Wayback Machine. v Deštném v Orlických horách, Archeologie a veřejnost), zpráv v odborných publikacích[4][5][6] či odborných článků.[1][9][7][8][10][2]

Spolupráce s dalšími institucemi[editovat | editovat zdroj]

Spolek je členem České archeologické společnosti (ČAS) a intenzivně spolupracuje s její Západočeskou pobočkou. V současnosti ve spolku působí pracovníci, studenti a absolventi Katedry archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, pracovníci Západočeského muzea v Plzni, členové Západočeské pobočky České archeologické společnosti a další zájemci o archeologii. Spolek se zapojuje do pořádání kulturních a popularizačních akcí zejména v Plzni. Ve spolupráci s Katedrou archeologie ZČU v Plzni a Západočeským muzeem v Plzni pořádá Mezinárodní den archeologie (zpravidla třetí říjnovou sobotu). Ve spolupráci s Katedrou archeologie ZČU v Plzni se spolek pravidelně podílí na prezentaci archeologie v rámci květnových Plzeňských dvorků či zářijových Dnů vědy a techniky ZČU v Plzni Archivováno 12. 7. 2020 na Wayback Machine.. Členové spolku dále spolupracují např. s Historickým parkem Bärnau/Tachov a prezentují svou experimentální činnost také na dalších kulturních akcích, např. v rámci zářijového veletrhu pravěké a středověké kultury Krumbenowe v Českém Krumlově. Experimentálně vyrobené repliky tvoří součást muzejních výstav (např. stálá expozice Pohledy do minulosti Plzeňského kraje v Západočeském muzeu v Plzni, výstava Poohří za časů lovců a sběračů v Muzeu Cheb v roce 2018). Dále se členové spolku podílejí také na vydávání odborných publikací[11][12][13] či pořádání doprovodných programů odborných konferencí (např. workshop Den pravěkých seker v rámci The 19th European Association of Archaeologists Annual Meeting roku 2013 v Plzni).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e f CHROUSTOVSKÝ, Luboš; KAREL, Vladimír; TRNKA, Robert, Ventrubová, Eliška. Oživená (pre)historie v Zoologické a botanické zahradě města Plzně (1999–2017). Archeologie západních Čech. 2017, čís. 13, s. 124–134. Dostupné online. ISSN 1804-2953. 
  2. ↑ a b CHROUSTOVSKÝ, Luboš; NOVÁKOVÁ, Eliška. Archeologie v ZOO. Oživená prehistorie, experimenty a popularizace v Plzni. Zelenka, Tomáš – Dušková, Adéla – Tichý, Radomír (eds.), Život experimentem. Sborník prací k životnímu jubileu Bohumíra Dragouna. Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově n. Kněžnou, Archeopark pravěku Všestary, 2019, s. 43–52. Dostupné online. 
  3. ↑ MUDRA, Petr. Vesnice z doby železné v ZOO Plzeň. Rekonstrukce a experiment v archeologii. 2000, čís. 1, s. 163. ISSN 1213-1628. 
  4. ↑ a b TRNKA, Robert; ŘEZÁČ, Milan. Prezentace archeologie v areálu ZOO Plzeň. Rekonstrukce a prezentace archeologických objektů. 2012, čís. 1, s. 20–24. 
  5. ↑ a b VENTRUBOVÁ, Eliška. Bájný šém pro pravěkou osadu. Popularizace archeologie v plzeňské ZOO. Kuděj. 2013, čís. 1, s. 116–118. ISSN 1211-8109. 
  6. ↑ a b SOCHOROVÁ, Markéta. Halštatská vesnička v Zoologické a botanické zahradě v Plzni. In: Bureš, M. – Šmejda, L. – Šmolíková, M. eds. 2014, Veřejná archeologie 5. Příspěvky z konference Archeologie a veřejnost 7/2013. Plzeň: Katedra archeologie Západočeské univerzity v Plzni a Veřejná archeologie o. s., 2014, s. 106–110. Dostupné online. 
  7. ↑ a b TRNKA, Robert; ŘEZÁČ, Milan. Netradiční interpretace kuželovitých „obilních a zásobních jam“ doby bronzové. Rešerše, polemika, experiment. Rekonstrukce a prezentace archeologických objektů. 2015, čís. 4, s. 19–34. Dostupné online. 
  8. ↑ a b TRNKA, Robert. Vrtání kamene dutým vrtákem v pravěku. Studium literatury, stop na originálních artefaktech a první výsledky praktických pokusů. Živá archeologie / (Re)konstrukce a experiment v archeologii. 2016, roč. 18, s. 16–25. Dostupné online. ISSN 1213-1628. 
  9. ↑ a b TRNKA, Robert; PŘEMYSLOVSKÁ, Petra. Zamyšlení nad tkalcovským stavem. Živá archeologie. 2013, roč. 15, čís. 2, s. 54–60. Dostupné online. ISSN 1213-1628. 
  10. ↑ KAREL, Vladimír; TRNKA, Robert. Lesk a bída archeologického experimentu v ČR. In: Eigner, Jan – Trnka, Robert (eds.), Na stopě (pre)historii jihozápadních Čech. Sborník přátel k životnímu jubileu Milana Řezáče. Plzeň: 2017, s. 31–38. Dostupné online. 
  11. ↑ EIGNER, Jan; TRNKA, Robert. Na stopě (pre)historii jihozápadních Čech. Sborník přátel k životnímu jubileu Milana Řezáče. 1. vyd. Plzeň: Petr Mikota, 2017. ISBN 978-80-87170-47-2. 
  12. ↑ HAJŠMAN, Jan; MIKOTA, Petr; TRNKA, Robert. Na stopě (pre)historii jihozápadních Čech 2. Sborník přátel k životnímu jubileu Petra Rožmberského. 1.. vyd. Plzeň: Petr Mikota, 2018. ISBN 978-80-87170-51-9. 
  13. ↑ HAJŠMAN, Jan, et al. Příručka amatérského archeologa, aneb, Do mrtvých se nekope. 2., upravené a doplněné vydání. vyd. Praha: Libri, 2019. 335 stran, lxiv stran obrazových příloh s. ISBN 9788072775774, ISBN 8072775774. OCLC 1111941724 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Oživená_prehistorie&oldid=23009957“