Přeskočit na obsah

Nutriční programování

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: formát, reference dle WP:Reference, kategorie

Nutriční programování[1] (z angl. ENP – early-life nutritional programming) je jedna z disciplín pediatrie zabývající se vlivem výživy v raném věku na zdraví dítěte v dospělosti. Základní premisa nutričního programování vychází z vědeckých výzkumů[2], které zjistily, že zdraví jedince a (mj. např. pravděpodobnost rozvoje civilizačních chorob) ovlivňuje jeho genetická výbava ze zhruba 20 %; až 80% vliv mají okolní faktory, zejména pak výživa, kterou přijímá od prenatálního věku až po věk 3 let.[3] Právě v tomto nejranějším období věku je schopnost organismu reagovat na vnější prostředí nejvyšší a také vliv na vyvíjející se orgánové systémy je nejvýraznější.[3]

Koncept nutričního programování

[editovat | editovat zdroj]

Koncept nutričního programování ve výživě dětí od početí po věk 3 let definuje:

  • kvantitu a kvalitu potravin, které má dítě dle věku přijímat,
  • výživově vyvážený jídelníček,
  • pestrost stravy s důrazem na zařazování i zdánlivě méně obvyklých potravin již v raném věku,
  • stravu bohatou na zdroje energie zejm. ze složitých sacharidů,
  • časné odhalování potravinových alergií.[4]

Optimální a komplexní výživa pak pomáhá např. podporovat vývoj imunity, mozku a energetického metabolismu dítěte,[5] budovat zdravé stravovací návyky a maximalizovat možnosti prevence vzniku alergií, cukrovky, kardiovaskulárních chorob a dalších chronických a civilizačních chorob.[6]

Výživa v prenatálním věku podle nutričního programování

[editovat | editovat zdroj]

Těhotná žena by měla již od početí dbát na vyváženou, pestrou a zdravou výživu. Růst a vývoj plodu je značně závislý na dostupnosti kyslíku a všech potřebných živin, jejich nedostatek má za důsledek nevratné změny přetrvávající po celý život.[7] Je prokázáno, že podvýživa a nedostatek důležitých výživových látek matky v prvním trimestru vede k vyššímu riziku obezity, hypertenze a diabetu u dítěte.[8]

Výživa dětí podle nutričního programování

[editovat | editovat zdroj]

Pod- i nadvýživa mají zásadní vliv na růst a vývoj orgánů a budoucí složení těla. Např. druh tuku ve stravě může ovlivnit rozložení tukové hmoty v dětství ale i v dospělosti, správná struktura tuku nastavuje správnou funkci metabolismu energie, čímž snižuje riziko obezity v dospělosti.[9]

Vliv má také příjem bílkovin. Nejen množství, ale i kvalita přijímaných bílkovin jsou rozhodující pro pozdější rozvoj obezity. Vyšší příjem živočišných a nižší příjem rostlinných bílkovin je asociován s vyšším rizikem vzniku obezity.[10] Narůstající tendence dětí k obezitě a pozdějším metabolickým poruchám by měla přivést pozornost k často zbytečně vysokému příjmu živočišných bílkovin, ten by neměl překročit více než 10 % z celkového energetického příjmu.[11]

Prokazatelný pozitivní vliv na zdraví v dospělosti má kojení dítěte.[12] Např. i přesto, že „mateřské mléko obsahuje vysoké množství cholesterolu, mají kojené děti v průběhu života cholesterol nižší než děti nekojené. Je to pravděpodobně dáno tou adaptací, která zafunguje v kojeneckém věku a následně „naučí“ metabolismus dítěte s cholesterolem lépe zacházet.“[13] Snižuje se tak riziko budoucího rozvoje kardiovaskulárních chorob. Světová zdravotnická organizace doporučuje kojení jako nejlepší stravu pro novorozence a kojence do 6 měsíců věku, poté jako doplněk stravy až do věku 2 let.[14]

U kojenců by se strava neměla přislazovat ani přisolovat. Nadbytek soli může vést v pozdějším věku k hypertenzi, dosolování může dítě navyknout na slanou chuť. „Celkově může taková strava způsobovat pozdější metabolické změny, jakou jsou například obezita či postižení cév,“ říká doktor Tláskal, vedoucí lékař oddělení léčebné výživy a předseda Nutričního týmu ve FN Praha Motol.[15]

Nutriční programování řeší také včasné zapojování různých potravin do jídelníčku tak, aby bylo minimalizováno riziko vzniku např. potravinových alergií. „Oddalování podání cereálií po 6. měsíci může zvyšovat riziko alergie na lepek. Ze závěrů poslední publikované prospektivní kohortové studie s více než 82 000 probandů provedené v Norsku vyplývá, že zavedení lepku před 4. měsícem a po 6. měsíci zvyšuje výskyt celiakie a kojení není protektivním faktorem.“[11]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ EarlyNutrition – Long-term Effects of Early Nutrition on Later Health
  2. ↑ Godfrey KM, Gluckman PD, Hanson MA. Developmental origins of metabolic disease: life course and intergenerational perspectives. Trends in Endocrinology and Metabolism, 2010, 21:199-205.
  3. ↑ a b Pro rodiče – 1000 dní do života
  4. ↑ http://zena-in.cz/clanek/zmenit-zdravi-budoucich-generaci-resenim-je-nutricni-programovani
  5. ↑ Nutriční programování – Nutriklub. www.nutriklub.cz [online]. [cit. 2015-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-05. 
  6. ↑ Darnton-Hill I et. al. A Life Course approach to diet, nutrition and the prevention of chronic diseases. Public Health Nutrition, 2004. 7 (1A), 101–121.
  7. ↑ Kind KL, Moore VM, Davies MJ. Diet around conception and during pregnancy--effects on fetal and neonatal outcomes. Reprod Biomed Online. 2006 May;12(5):532-41.
  8. ↑ Cross JC, Mickelson L. Nutritional influences on implantation and placental development. Nutr Rev. 2006 May;64(5 Pt 2):S12-8; discussion S72-91.
  9. ↑ Muhlhausler BS, Ailhaud GP. Omega-6 polyunsaturated fatty acids and the early origins of obesity. Curr Opin Endocrinol Diabetes Obes. 2013 Feb;20(1):56-61.
  10. ↑ Günther AL, Remer T, Kroke A, Buyken AE. Early protein intake and later obesity risk: which protein sources at which time points throughout infancy and childhood are important for body mass index and body fat percentage at 7 y of age? Am J Clin Nutr. 2007. Dec;86(6):1765-72.
  11. ↑ a b Kolektiv autorů. Konference Výživa dětí časného věku. Nutriční programování: prvních 1000 dní je fondem pro budoucnost. Odborná příloha Zdravotnických novin 5/2014, 26-28. ISSN 0044-1996.
  12. ↑ Doporučení pro kojeneckou výživu 2011, viz http://www.wikiskripta.eu/index.php/Doporu%C4%8Den%C3%AD_pro_kojeneckou_v%C3%BD%C5%BEivu_201[nedostupný zdroj]
  13. ↑ Stravování dětí a nutriční programování s doc. Bronským – Týden.cz. www.tyden.cz [online]. [cit. 2015-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-25. 
  14. ↑ WHO – Breastfeeding
  15. ↑ Dítě můžete jídlem naprogramovat na zdravý život, tvrdí odborníci – iDNES.cz

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Nutriční_programování&oldid=24488602“