Koliha nejmenší
 Koliha nejmenší | |
|---|---|
 Koliha nejmenší v typickém biotopu (Taiwan) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | dlouhokřídlí (Charadriiformes) |
| Čeleď | slukovití (Scolopacidae) |
| Rod | koliha (Numenius) |
| Binomické jméno | |
| Numenius minutus (Gould, 1841) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Koliha nejmenší (Numenius minutus) je bahňák z čeledi slukovití, nejmenší zástupce rodu koliha (Numenius). Jedná se o nenápadného ptáka s krátkým zobákem a bledě bílým až tmavě hnědým opeřením. Hnízdí v oblastech a střední a východní Sibiře, zimuje převážně v severní Austrálii.
Taxonomie[editovat | editovat zdroj]
Druh poprvé popsal John Gould v roce 1841.[2] Koliha nejmenší se řadí do rodu koliha (Numenius), čeledi slukovití (Scolopacidae) a řádu dlouhokřídlí (Charadriiformes).
Popis[editovat | editovat zdroj]
Pták měří pouze kolem 28–31 cm, což z něj dělá nejmenšího zástupce rodu koliha (Numenius).[3][4] Rozpětí křídel je kolem 68–71 cm, váha se pohybuje kolem 175 g.[4]
Zobák je na kolihu poměrně krátký. Od kořene do poloviny je rovný a narůžovělý (zvláště dolní čelist), zhruba od poloviny ke špičce je tmavě hnědý až černý a jemně zahnutý směrem dolů. Duhovka je tmavě hnědá. Tenké nohy jsou do žluta až modro-šeda.[5]
Opeření je většinou žlutohnědé. Na hlavě je poměrně výrazný vzor: tmavě hnědou korunku protíná uprostřed jasný bledě světlý pruh táhnoucí se od středu čela nahoru na vrchol hlavy, směrem k šíji se rozšiřuje. Oční proužek začíná mezi zobákem a okem, kde má spíše tvar protáhlého trojúhelníku, a pokračuje kousek za okem jako klasický oční proužek. Zbytek hlavy je většinou bledě žlutohnědý s občasným tmavým či bledě bílým kropením.[6]
Krk a hruď jsou špinavě bílé s tmavě hnědým, nepravidelným a přerušovaným proužkováním, břicho a spodek je bílý s tmavým čárkováním. Křídla jsou tmavá se žlutohnědými skvrnami.[4]
K vzhledově podobným druhům se řadí koliha severní a bartramie dlouhoocasá.[7]
Biologie a chování[editovat | editovat zdroj]
Jedná se o migrační druh. Rozmnožuje se od května do srpna v neforemných koloniích v oblastech ruské Sibiře a Mongolska. Hnízdo představuje mělký vyhloubený důlek vystlaný mechem cca 200 m od nejbližšího souseda téhož druhu. Na počátku podzimu po odchovu mláďat kolihy migrují ve velkých hejnech na jižní polokouli. Většina ptáků migruje do severních oblastí Austrálie, běžně ale zimují i v nedalekých oblastech Mikronésie, Melanésie a Jihovýchodní Asie.[8]
V oblasti hnízdišť vyhledává hlavně otevřenou krajinu bez vzrostlých stromů v blízkosti vodních toků. Při migraci zastavuje hlavně v oblastech močálů v blízkosti řek a jezer. Na zimovištích preferuje nezalesněné plochy s trávou do 20 cm v blízkosti vodních toků, bažin, rašelinišť či oceánského pobřeží.[8]
Živí se hlavně hmyzem, jídelníček doplňuje semínky. Potravu hledá v mělkých bahnitých březích vodních toků, které propichuje svým úzkým zobákem, který často zcela ponoří do bahna.[7]
Rozšíření a populace[editovat | editovat zdroj]
Podle odhadu z roku 2006 celková populace kolih nejmenších čítala více než 180 tisíc jedinců.[8] Kolem 175 000 z nich zimuje v Austrálii.[4]
Ohrožení a ochrana[editovat | editovat zdroj]
I když je celkový populační trend kolih nejmenších neznámý, Mezinárodní svaz ochrany přírody druh hodnotí jako málo dotčený.[8]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Koliha nejmenší v typickém biotopu -
Ilustrace kolih z dílny Elizabeth Gould -
Velikostní srovnání kolihy nejmenší (vlevo) s kolihou východní (vpravo)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ Numenius minutus [online]. ITIS [cit. 2021-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GRRLSCIENTIST. Mystery bird: little curlew, Numenius minutus. the Guardian [online]. 2011-07-12 [cit. 2021-11-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Numenius minutus — Little Curlew, Little Whimbrel [online]. Australian Government: Department of Agriculture, Water and the Environment [cit. 2021-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HAYMAN, Peter; MERCHANT, John; PRATER, Tony. Shorebirds: an identification guide to the waders of the world. London: Croom Helm, 2011. ISBN 978-0-7136-3509-6. S. 315. (anglicky)
- ↑ Higgins & Davies (eds.) 1996, s. 95.
- ↑ a b HAMMOND, P. Little whimbrel [online]. New Zealand Birds Online, 2013 [cit. 2021-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d BirdLife International. Numenius minutus [online]. BirdLife International: The IUCN Red List of Threatened Species 2016: e.T22693165A93388294, 2016-10-01 [cit. 2021-05-11]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2016-3.RLTS.T22693165A93388294.en. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HAYMAN, Peter; MERCHANT, John; PRATER, Tony. Shorebirds: an identification guide to the waders of the world. London: Croom Helm, 2011. ISBN 978-0-7136-3509-6. S. 315. (anglicky)
- HIGGINS, P. J.; DAVIES, S.J.J.F, 1996. Handbook of Australian, New Zealand & Antarctic Birds: Volume 3, Snipe to pigeons. Svazek 3. Melbourne: Oxford University Press. Dostupné online. ISBN 978-0195530704. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu koliha nejmenší na Wikimedia Commons 
Taxon Numenius minutus ve Wikidruzích- (anglicky) Profil druhu na Novozélandské encyklopedii ptactva
- (anglicky) Koliha nejmenší na webu australské vlády
