Přeskočit na obsah

Norðfjarðargöng

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Norðfjarðargöng
Základní údaje
StátIslandIsland Island
SilniceRoute 92
Překonávaná překážkaÓfeigsfjall
Zeměpisné souřadnice
ProvozovatelVegagerðin
Provozní délka7 908 m
Výstavba
Otevření2017
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Norðfjarðargöng je silniční jednotubusový dvoupruhový tunel na silnici č. 92 na východním pobřeží Islandu, který spojuje města Eskifjörður a Neskaupstaður. Délkou 7908 m je nejdelším silničním tunelem na Islandu.[1][2]

Města Eskifjörður a Neskaupstaður spojuje silnice č. 92 o délce 24 km, která vedla horským hřbetem Ófeigsfjall nadmořské výšky více než 1000 m.[2] Silnice č. 92 stoupala do výše 600 m n. m. k tunelu Oddsskarð, který má délku 640 m a byl postaven v letech 1972–1977. V období od října do května byla údržba silnice velmi náročná a stávalo se, že byla několik dní až týdnů neprůjezdná. Jednopruhový tunel Oddsskarð svými parametry už neodpovídá současným požadavkům a pro občasné závaly neodpovídal bezpečnosti provozu. Tento úsek silnice byl nejvýše položenou celoročně užívanou silnicí na Islandu a jedinou přístupovou pozemní cestu do města Neskaupstaður.

V roce 2005 byla vypracována studie proveditelnosti tunelu Norðfjarðargöng, kterou zadala společnost Vegagerdin hf., islandský správce komunikací a investor projektu. Na základě studie vypracovala společnost Mannvit ehf. projektovou dokumentaci. Výstavba tunelu byla kvůli projektu Hédinsfjarðargöng a islandské bankovní krizi zahájena až v roce 2013. Ve výběrovém řízení byla vybrána česká stavební firma Metrostav ve spolupráci s místní firmou Suðurverk ehf. Metrostav zajišťoval vlastní ražbu tunelu a firma Suðurverk ehf. zajišťovala zařízení staveniště, přípravu portálových hloubených úseků, vystrojení tunelu technologií a výstavbu konečné vozovky.[3] Stavba byla zahájena přípravnými pracemi v srpnu 2013 a vlastní ražba v listopadu 2013 a tunel byl proražen 17. září 2015. Dokončovací práce probíhaly do roku 2017. Slavnostní otevření tunelu proběhlo 11. listopadu 2017 za účasti islandského ministra dopravy Jóna Gunarsona, velvyslance České republiky v Norsku a Islandu Jaroslava Knota a představitelů jednotlivých organizací a firem.[4]

Dne 1. listopadu 2021 se na vozovku prolomily kusy ze stropu tunelu,[5][6] který musel být na dobu neurčitou uzavřen. Poté byl Oddsskarðsgöng znovu otevřen pro malá vozidla. Na konci března 2023 byl tunel dočasně uzavřen kvůli nebezpečí sněhové laviny.[7]

Jednotubusový tunel z celkové délky 7908 m byl ražen v délce 7566 m metodou Drill&Blast (navrtej a odstřel). Západní portál Eskifjördur se nachází ve výšce 16,5 m n. m. a od něj bylo dovrchně vyraženo 4540 m ve sklonu 3 %. Východní portál Neskaupstadur se nachází v nadmořské výšce 133 m n. m. a od něj bylo dovrchně vyraženo 3026 m ve stoupání 3 % a 1,5 %.[3][8] Celá trasa je vedena v oblouku o poloměru 12 000 m a v prostoru portálů v obloucích o poloměru 700 m.[9] První vrstva ostění byla provedena ze svorníkové výztuže a stříkaného betonu v tloušťce 40–60 mm. Konečné ostění tvořila opět vrstva stříkaného betonu o tloušťce 40–160 mm a další dodatečné svorníkové výztuže. V případě výskytu tufových vrstev o mocnosti 2–2,5 m se jako součást primárního ostění mohlo použít příhradových ocelových rámů ve spojení s kari sítěmi, radiální svorníkovou výztuží a stříkaným betonem.[9][3] Po ukončení ražby byly provedeny betonáže ve hloubených částech u portálů v celkové délce 342 m. Délka hloubených úseků odpovídá nutnosti zabezpečení proti sněhovým lavinám.[3]

V místě souběhu divergentního deskového rozhraní na středoatlantském hřbetu a plášťového diapiru v severní části Atlantského oceánu leží ostrov Island. Východní pobřeží, které patří mezi nejstarší oblasti ostrova (střední miocén), je tvořeno terciérními bazaltovými formacemi.[10] Ty zahrnují z 80 % tholeitické bazalty ve formě lávových proudů (čediče), které jsou silně tektonicky narušeny. V průběhu různě krátkých period narušení probíhala sedimentace vulkanoklastických hornin a zeminy, které vytvářely nesoudržné tufové (sedimentární) vrstvy o mocnostech od několika centimetrů do několika metrů. Obecné uložení vrstev bylo subhorizontální s inklinací 3–8 % postupně stoupající ze dna do přístropí díla při ražbách ze západního portálu a postupně klesající z východního portálu.[9] Při ražbě byly zastiženy čedičové žíly (tzv. dike) o mocnosti 1–2 m výjimečně až 30 m. Tyto žíly obvykle vertikálně protínají horský masív a jejich okolí je značně narušené. Jejich výchozy na povrch usnadňují průnik povrchové vody do značných hloubek.[3] Největší výška nadloží dosahuje 950 m.[11]

  • Počet tubusů: 1
  • Počet silničních pruhů: 2
  • Délka tunelu: 7 908 m
  • Ražená část tunelu: 7566 m (4740 m od západního portálu, 2826 m od východního portálu)
  • Hloubená část tunelu: 342 m (120 m u západního portálu, 222 m u východního portálu)
  • Profil: 54,24 m², v místě bezpečnostních zálivů až 77,27 m² a z nich osm s boční rozrážkou s profilem 34,5 m²–53,4 m² pro umístění technologického vybavení
  • Počet bezpečnostních zálivů: 14
  • Nejvyšší nadloží: 900 m
  • Celkový objem výrubu ražených částí: 443 873 m³
  • Celkový objem hloubených částí: 96 700 m³
  • Průjezdný profil: 4,8 × 6 m (v × š)
  • Celková ražená šířka: 9,42 m
  • Délka nových příjezdových komunikací 7 410 m

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Norðfjarðargöng na německé Wikipedii.

  1. Tunel Nordfjördur, Island. Časopis Stavebnictví [online]. [cit. 2023-10-02]. Dostupné online. 
  2. a b Tunel Nordfjordur na Islandu – Materiály pro stavbu [online]. 2019-04-17 [cit. 2023-10-02]. Dostupné online. 
  3. a b c d e GOTHARD, Aleš. Tunel Norðfjörður | Silnice mosty [online]. [cit. 2023-10-02]. Dostupné online. 
  4. Čeští a slovenští tuneláři prorazili nejdelší tunel na Islandu, podívejte se na dokončené dílo. E15.cz [online]. [cit. 2023-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-14. 
  5. SZEWCZUK, Monika. Tunel Norðfjörður zamknięty. Odpadła górna jego część [online]. 2021-11-01 [cit. 2023-10-02]. Dostupné online. (polsky) 
  6. GUNNARSSON, Gunnar. Gömlu göngin opnuð fyrir minni bíla. Austurfrétt.is [online]. 2021-11-01 [cit. 2023-10-02]. Dostupné online. (islandsky) 
  7. EYÞÓRSSON, Albert Örn. Snjóflóð rann langleiðina niður að veginum milli Eskifjarðar og Reyðarfjarðar. Austurfrétt.is [online]. 2023-03-30 [cit. 2023-10-02]. Dostupné online. (islandsky) 
  8. Tunel Nordfjördur, Island. Asociace pro rozvoj infrastruktury [online]. [cit. 2023-10-02]. Dostupné online. 
  9. a b c GOTHARD, Aleš; PIRŠČ, Ivan. nordfjörður tunnel, iceland. S. 49–55. Tunel [online]. 2014 [cit. 2023-10-02]. Roč. 23, čís. 2, s. 49–55. Dostupné online. ISSN 1211–0728. 
  10. Fotoreportáže. www.geology.cz [online]. [cit. 2023-10-02]. Dostupné online. 
  11. Ražba tunelu Norðfjörður. www.metrostav.cz [online]. [cit. 2023-10-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]