Noguera Ribagorçana
Noguera Ribagorçana | |
---|---|
povodí řeky Segre a Noguery Ribagorçana | |
Základní informace | |
Délka toku | 133 km |
Plocha povodí | 2045,6 km² |
Průměrný průtok | 21,7 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Pramen | |
Centrální Pyreneje, východní svah masivu Pico de Aneto 42°37′36,12″ s. š., 0°42′20,88″ v. d. | |
Ústí | |
Segre 41°40′28,92″ s. š., 0°42′21,96″ v. d. | |
Protéká | |
Španělsko (Katalánsko, Aragonie), | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Středozemní moře, Ebro, povodí Segre (Španělsko, | |
Geodata | |
OpenStreetMap | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Noguera Ribagorçana je řeka ve Španělsku – Katalánsku a Aragonii a je hlavním pravým přítokem řeky Segre, která pak spolu s ní je hlavním a největším (levým) přítokem Ebre. Je tedy jednou z významných řek Pyrenejského poloostrova. Řeka má délku toku 133 km a povodí Noguery má plochu 2045,6 km2. Počátečních několik kilometrů teče ve žlebu východního úbočí hory Tuc de Molières 3010,8 m (příslušné k masivu Pico de Aneto) a teče nejprve pod místním názvem Barranc de Molières (ve stejnojmenném úžlabí) skrze soustavu 4 horských jezer ve směru západ východ a poté u ústí žlebu a u tunelu: Vielha - „Alfonse XII“ se stáčí k jihu což je poté konstantní směr celého toku: sever-jih.
Pramen
[editovat | editovat zdroj]Jako pramen Noguery Ribagorçany je udávána kóta 2450 m n. m. což je ale hladina nejvyššího z morénových jezer, asi stometrového Estany de Mulieres. Vlastní a skutečný vývěr pramene je však výše a 336 m severozápadně v poloze 2712. V mapových i hydrografických zdrojích chybí přesnější údaj a jednotlivé hodnoty se vzájemně odchylují, (což je i případ samotného vrcholu, jehož výška se různí od 3010,1 do 3013 m n. m.). Důvodem může být, že ve svahovém poli nad jezerem jsou ledovcová rezidua a může být obtížné určit (rozlišit) jednoznačně vývěr z podloží od tavných ledovcových pramenů.
Tok
[editovat | editovat zdroj]Jméno Noguera získává po soutoku s levobřežním přítokem říčky Barranc Redon ve výši 1577 m n. m. těsně pod ústím tunelu a kdy je tok ustálen v severojižním směru v úzkém údolí mezi masivy Aneto a Besiberri. Na toku Noguery bylo vybudováno několik přehradních jezer, ze kterých nejvyšší je 2 km dlouhé a půl kilometru široké Pantà de Bassero, pod kterým Noguera přibírá významný pravobřežní přítok Riu de Llauset, dále Pantà de Escales a větší Pantà de Canelles a Pantà de Santa Anna.
Přítoky
[editovat | editovat zdroj]- Barranc d'Aneto.
- Barranc de Coscó
- Barranc d'Escarlà
- Barranc d'Esperan
- Barranc d'Esplugafreda
- Barranc de Miralles
- Barranc de les Ortogues
- Barranc de Tresserra
- La Noguera de Tor
- Riu de Sant Nicolau
- Barranc d'Aigüissi
- Estany del Bergús
- Estany de Llebreta
- Estany Llong (la Vall de Boí)|Estany Llong
- Estany Redó
- Barranquet de Remordí
- Riu de Sant Nicolau
- El Reguer
- Riu Guart
- Riu de Queixigar[1]
- Torrent d'Aulet[2] (Serra de Sis)
- La Valira de Castanesa
- Barranc de Riueno
- La Valira de Cornudella, říčka pramenící na jižním svahu pohoří serra de Sis, pod horou pic d’ Amariedo.
- Barranc d'Iscles
Vodní stav
[editovat | editovat zdroj]Průměrný průtok činí přibližně 27 m³/s v ústí do Segre. Nejvyšší vodnosti dosahuje na konci zimy.
Využití
[editovat | editovat zdroj]Voda se využívá k zavlažování a výrobě elektřiny.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Pramenná jezera v La Vall de Molières
-
Horní tok - ve žlebu Molières
-
Horní tok při ústí spodní části údolí Molières
-
Soutěska prořezaná Noguerou Ribagorçanou v pohoří Montsec
-
Přehradní jezero Canelles
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Gran Enciclopèdia Aragonesa, Castigaleu. www.enciclopedia-aragonesa.com [online]. [cit. 2017-11-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-10.
- ↑ Šablona:GEC
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Noguera Ribagorçana na Wikimedia Commons