Noguera Ribagorçana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Noguera Ribagorçana
povodí řeky Segre a Noguery Ribagorçana
povodí řeky Segre a Noguery Ribagorçana
Základní informace
Délka toku 133 km
Plocha povodí 2045,6 km²
Průměrný průtok 21,7 m³/s
Světadíl Evropa
Pramen
Ústí
Protéká
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko (Katalánsko, Aragonie),
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Středozemní moře, Ebro, povodí Segre (Španělsko,
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Noguera Ribagorçana nad přehradním jezerem Canelles

Noguera Ribagorçana je řeka ve ŠpanělskuKatalánsku a Aragonii a je hlavním pravým přítokem řeky Segre, která pak spolu s ní je hlavním a největším (levým) přítokem Ebre. Je tedy jednou z významných řek Pyrenejského poloostrova. Řeka má délku toku 133 km a povodí Noguery má plochu 2045,6 km2. Počátečních několik kilometrů teče ve žlebu východního úbočí hory Tuc de Molières 3010,8 m (příslušné k masivu Pico de Aneto) a teče nejprve pod místním názvem Barranc de Molières (ve stejnojmenném úžlabí) skrze soustavu 4 horských jezer ve směru západ východ a poté u ústí žlebu a u tunelu: Vielha - „Alfonse XII“ se stáčí k jihu což je poté konstantní směr celého toku: sever-jih.

Pramen[editovat | editovat zdroj]

Jako pramen Noguery Ribagorçany je udávána kóta 2450 m n. m. což je ale hladina nejvyššího z morénových jezer, asi stometrového Estany de Mulieres. Vlastní a skutečný vývěr pramene je však výše a 336 m severozápadně v poloze 2712. V mapových i hydrografických zdrojích chybí přesnější údaj a jednotlivé hodnoty se vzájemně odchylují, (což je i případ samotného vrcholu, jehož výška se různí od 3010,1 do 3013 m n. m.). Důvodem může být, že ve svahovém poli nad jezerem jsou ledovcová rezidua a může být obtížné určit (rozlišit) jednoznačně vývěr z podloží od tavných ledovcových pramenů.

Tok[editovat | editovat zdroj]

Jméno Noguera získává po soutoku s levobřežním přítokem říčky Barranc Redon ve výši 1577 m n. m. těsně pod ústím tunelu a kdy je tok ustálen v severojižním směru v úzkém údolí mezi masivy Aneto a Besiberri. Na toku Noguery bylo vybudováno několik přehradních jezer, ze kterých nejvyšší je 2 km dlouhé a půl kilometru široké Pantà de Bassero, pod kterým Noguera přibírá významný pravobřežní přítok Riu de Llauset, dále Pantà de Escales a větší Pantà de Canelles a Pantà de Santa Anna.

Přítoky[editovat | editovat zdroj]

  • Barranc d'Aneto.
  • Barranc de Coscó
  • Barranc d'Escarlà
  • Barranc d'Esperan
  • Barranc d'Esplugafreda
  • Barranc de Miralles
  • Barranc de les Ortogues
  • Barranc de Tresserra
  • La Noguera de Tor
    • Riu de Sant Nicolau
      • Barranc d'Aigüissi
      • Estany del Bergús
      • Estany de Llebreta
      • Estany Llong (la Vall de Boí)|Estany Llong
      • Estany Redó
    • Barranquet de Remordí
  • El Reguer
  • Riu Guart
  • Riu de Queixigar[1]
  • Torrent d'Aulet[2] (Serra de Sis)
  • La Valira de Castanesa
    • Barranc de Riueno
  • La Valira de Cornudella, říčka pramenící na jižním svahu pohoří serra de Sis, pod horou pic d’ Amariedo.
    • Barranc d'Iscles

Vodní stav[editovat | editovat zdroj]

Průměrný průtok činí přibližně 27 m³/s v ústí do Segre. Nejvyšší vodnosti dosahuje na konci zimy.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Voda se využívá k zavlažování a výrobě elektřiny.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Gran Enciclopèdia Aragonesa, Castigaleu
  2. Šablona:GEC

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]