Nindžucu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hokusai sketches - hokusai manga vol6.jpg

Ninjutsu (japonsky: 忍術), doslova přeloženo „umění nindžů“ také se dá přeložit jako „vytrvalé umění - nin jutsu“, byl ve feudálním Japonsku termín pro soubor schopností, které ovládala skupina lidí známých jako nindžové – jedinci speciálně vycvičení pro špionáž, politické vraždění a guerillový boj.

Nindžucu začalo jako soubor schopností nutných k přežití, který vytvořila skupina lidí žijících v japonské provincii Iga. Tito lidé byli soběstační a měli silný, kladný vztah k přírodě.

Tyto techniky byly využívány k lovu a boji a vyvinuly se až na strategický základ bojových umění nindžucu. Nindžovské klany toto umění používaly k zajištění svého přežití v období politických nepokojů. Nindžucu také zahrnovalo umění převleků, úniku, maskování, lukostřelby, medicíny, výbušnin a jedů.

Uživatelé nebo spíše mistři tohoto umění pracovali jako nájemní vrazi a byli spojováni s aktivitami, které jsou v moderní době považovány za kriminální. I přesto, že nindžucu bylo možná ovlivněno čínským souborem principů od Sun-c', je nindžucu považováno za původní japonské umění.

18 umění Nindžucu (Nindža džúhakkei)[editovat | editovat zdroj]

Podle Budžikanu bylo 18 schopností nindži poprvé sepsáno ve svitcích Togakure Rjú a dle Budžinkanu se tyto svitky staly směrnicí pro všechny školy nindžucu, které poskytovaly kompletní výcvik. Podle Budžinkanu však se schopnosti nindžů často studovaly zároveň s 18 samurajskými schopnostmi. I přes to, že některé schopnosti jsou shodné pro obě umění, byly používány k jiným učelům.

18 schopností nindžů:

  1. Seišin Teki Kjójó (duševní dokonalost)
  2. Taidžucu (boj beze zbraně, používání vlastního těla jako zbraně)
  3. Kendžucu (boj s mečem)
  4. Bódžucu (boj s tyčí)
  5. Šurikendžucu (házení nožů a jiných ostrých předmětů)
  6. Sódžucu (boj s kopím)
  7. Naginatadžucu (boj s naginatou)
  8. Kusarigamadžucu (boj s řetězem a srpem)
  9. Kajakudžucu (pyrotechnika a výbušniny)
  10. Hensódžucu (převleky)
  11. Šinobi-iri (skrývání a infiltrace)
  12. Badžucu (jezdectví)
  13. Sui-ren (znalost vody)
  14. Bórjaku (vojenská strategie)
  15. Čóhó (špionáž)
  16. Intondžucu (únik a maskování)
  17. Tenmon (meteorologie)
  18. Či-mon (geografie)

Školy nindžucu[editovat | editovat zdroj]

Budžinkan Dódžó, kterému předsedá Masaaki Hacumi, je jednou ze 3 organizací, jež vyučují nindžucu. Přesto Hacumi prohlásil, že umění nindžucu upravil tak, aby lépe vyhovovalo modernímu světu. Jeho dódžó sestává z devíti oddělených škol tradičních japonských bojových umění, z nichž pouze 3 učí skutečná nindžucká umění.

Jsou ještě 2 další známé organizace, které vyučují nindžucu. Jsou to Genbukan, vedený Šótó Tanemurou, jenž opustil Budžinkan v roce 1984, a Džinenkan, vedený Fumio Manakou, jenž opustil Budžinkan v roce 1996. Oba dosáhli tzv. Menkjo Kaidenu, tj. certifikátu potvrzujícího znalost všeho, co jejich škola vyučuje, a tudíž mohou sami učit.

Nindžutské umění špionáže se dnes již nevyučuje, protože je v dnešní době nepoužitelné a také proto, že láká jedince s nereálnými představami.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ninjutsu na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]