Masaaki Hacumi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Masaaki Hacumi
Narození2. prosince 1931 (90 let)
Prefektura Čiba
BydlištěNoda
Povolánísensei, bojové umění, malíř, lékař a choreograf
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Masaaki Hacumi (初見 良昭, Hacumi Masaaki) (* 2. prosince 1931, Noda, Japonsko) je zakladatel japonských bojových umění nindžucubudžinkan budó taidžucu.

Se studiem bojových umění začal již v dětském věku o svého otce. V průběhu několika let trénoval více bojových umění až do doby kdy se setkal s mužem jménem Tošicugu Takamacu. Od této doby studuje bojová umění pouze pod ním. Před jeho smrtí dědí titul velmistra. Po nějakém čase zakládá mezinárodní organizaci Bujinkan Dójó a rozšiřuje toto umění po celém světě.

Od svého učitele zdědil titul sóke (velmistr) v těchto devíti školách bojových uměních:

  • Togakure ryú ninpó taijutsu, 34. sóke
  • Gyokko ryú kosshijutsu, 28. sóke
  • Kukishinden ryú happó hiken, 26. sóke
  • Shindenfudó ryú dakentaijutsu, 26. sóke
  • Gyokushin ryú ninpó, 21. sóke
  • Koto ryú koppójutsu, 18. sóke
  • Takagi yoshin ryú jútaijutsu, 17. sóke
  • Gikan ryú koppójutsu, 15. sóke
  • Kumogakure ryu ninpo, 14. Soke

Jeden z citátů Masaaki Hacumiho o bojovém umění nindžucu.

„Věřím, že ninpó, nejvyšší stupeň nindžucu, by mělo být nabízeno světu jako základní myšlenka všech bojových umění. Fyzické a duchovní techniky přežití zvěčněné japonským nindžou byly vlastně jedním ze zdrojů japonských bojových umění. Bez úplného tréninku se všemi aspekty bojového umění, by dnešní bojová umění nemohly doufat, že se dostanou dále než pouhé dovednosti omezeného souboru svalových cvičení, které tvoří jejich trénink. Osobní osvícení lze vyvinout pouze pomocí úplného ponoření se do bojové tradice, přijetí ho jako způsobu života. Zkušeností konfrontace s nebezpečím, překonáním strachu ze zranění nebo smrti a získáním znalostí o osobních schopnostech a omezeních pak ten, kdo trénuje nindžucu, může získat sílu a nepřemožitelnost povolující požitek květiny kývající se ve větru, uznání lásky druhých a uspokojení z míru ve společnosti. Dosažení tohoto osvícení je charakteristické vyvinutím džihi no kokoro neboli ‚laskavého srdce‘. Je silnější než samotná láska, laskavé srdce je schopno obsáhnout nekonečnou spravedlnost a vše co je vyjádřeno v neuspořádaném ději vesmíru. Zrození jasnozřivosti dosažené opakovaným vystavením se blízkosti rozhraní života a smrti, laskavé srdce ninpo je klíčem k nalezení harmonie a porozumění v říši duchovního a materiálního světa. Po mnoha generacích ve stínu historie, je nyní životní filosofie ninji znovu nezbytná, protože je tu opět okamžik v lidském osudu, kdy je potřeba ninpo. Umožní zvítězit míru tak, aby lidstvo mohlo pokračovat, rozrůstat se a vyvíjet se dále.“