Přeskočit na obsah

Nikolaj Lukašenko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nikolaj Lukašenko
Nikolaj Lukašenko (2019)
Nikolaj Lukašenko (2019)
Rodné jménoМікалай Аляксандравіч Лукашэнка
Jiná jménaKolja
Narození31. srpna 2004 (20 let)
Minsk, Bělorusko
Alma materLomonosovova univerzita
Pekingská univerzita
Povolánístudent univerzity
RodičeAlexandr Lukašenko (otec)
PříbuzníViktor Lukašenko (nevlastní bratr)
Dmitrij Lukašenko (nevlastní bratr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nikolaj Alexandrovič Lukašenko (rusky Николай Александрович Лукашенко, bělorusky Мікалай Аляксандравіч Лукашэнка, Mikalaj Aljaksandravič Lukašenka;[1] * 31. srpna 2004[2][3] Minsk) je třetí syn Alexandra Lukašenka, prezidenta Běloruska.

Mládí, rodina a vzdělání

[editovat | editovat zdroj]

Identita Nikolajovy matky zůstává oficiálně neznámá. Podle rozšířené verze je však jeho matkou Iryna Abjelská, bývalá osobní lékařka Alexandra Lukašenka.[2][4] Alexandr Lukašenko zůstává formálně ženatý se svou manželkou Galinou Lukašenkovou, ačkoli manželé spolu již tři desetiletí nežijí a nejsou spolu vídáni.[5]

Nikolaj má dva nevlastní bratry z otcovy strany a jednoho (údajného) nevlastního bratra z matčiny strany. V jednom rozhovoru z roku 2016 Abjelská zřejmě nepřímo poukázala na Nikolaje, když na otázku, zda by si přála, aby se její „nejmladší syn“ stal lékařem, odpověděla, že by si přála, aby „získal dobré vzdělání, vybral si zajímavou profesi, miloval svou práci, měl z ní radost a přinášel prospěch a radost ostatním“.[6]

V roce 2011 nastoupil Nikolaj Lukašenko na střední školu. V roce 2020 nastoupil na lyceum Běloruské státní univerzity.[7] V srpnu 2020 přešel na gymnázium Lomonosovovy univerzity.[8][9] Jeho otec v červnu 2023 uvedl, že studuje na Pekingské univerzitě.[10]

Veřejný život

[editovat | editovat zdroj]

Lukašenko se poprvé objevil na veřejnosti v roce 2008.[11] Přitahuje značnou pozornost médií, protože ho jeho otec často bere na oficiální ceremoniály a státní návštěvy, včetně setkání s venezuelským prezidentem Hugem Chávezem, ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem, papežem Benediktem XVI. a americkým prezidentem Barackem Obamou.[12] Podle jeho otce se tak dělo na Nikolajovo naléhání, ale spekuluje se, že Nikolaj byl připravován na to, aby se stal prezidentem po svém otci.[4] Další pozornost médií vzbudil v roce 2013, kdy jeho otec prohlásil, že se stane prezidentem Běloruska.[13][14] V roce 2015 se Lukašenko ve svých deseti letech zúčastnil zasedání Valného shromáždění OSN. V červnu 2020 se spolu se svým otcem zúčastnil přehlídky ke Dni vítězství na Rudém náměstí.[15]

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

Lukašenko hovoří rusky a anglicky a učí se také čínsky a španělsky. Od svých devíti let navštěvuje hodiny klavíru.[16]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nikolai Lukashenko na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Like Father, Like Son: The Adventures Of Alyaksandr Lukashenka And His Son Kolya. Svobodná Evropa [online]. 2015-10-01 [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b День рождения Николая Лукашенко. Что мы знаем о сыне президента. naviny.by [online]. 2017-08-31 [cit. 2023-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-29. 
  3. ↑ Младшему сыну президента — 13 лет. Как Николай Лукашенко становится самостоятельной медиаперсон. news.tut.by. [online]. 2017-08-31 [cit. 2023-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-08-31. 
  4. ↑ a b QUINN, Rob. Europe's 'last dictator' Lukashenko has 'Mini Me' in young son. USA Today [online]. [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  5. ↑ PARFITT, Tom. Belarus squirms as son follows in dictator's steps. The Guardian [online]. 2009-04-06 [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  6. ↑ Главврач лечкомиссии Ирина Абельская: Горжусь тем, что по работе общаюсь с выдающимися людьми. news.tut.by [online]. [cit. 2023-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (rusky) 
  7. ↑ Николай Лукашенко поступил в Лицей БГУ. Здесь также будет учиться внучка президента Беларуси. news.tut.by [online]. [cit. 2023-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (rusky) 
  8. ↑ Источник: Николай Лукашенко не будет учиться в Лицее БГУ, он забрал документы. news.tut.by [online]. [cit. 2023-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (rusky) 
  9. ↑ Protest-Plagued Belarus Strongman Transfers Son to Moscow School – Reports. The Moscow Times [online]. 2020-09-18 [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  10. ↑ Лукашенко отправил сына учиться в Пекинский университет. The Moscow Times [online]. 2023-06-14 [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. (rusky) 
  11. ↑ День рождения Николая Лукашенко. Что мы знаем о сыне президента. www.naviny.media [online]. [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. (rusky) 
  12. ↑ Why does Belarus President Lukashenko take son Kolya to work?. BBC News [online]. 2015-10-01 [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  13. ↑ Meet Kolya Lukashenko, A Nine-Year-Old Dictator In Training. worldcrunch.com [online]. 2013-04-18 [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  14. ↑ WALKER, Shaun. Who's that boy in the grey suit? It's Kolya Lukashenko - the next dictator of Belarus...S. The Independent [online]. 2012-06-29 [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  15. ↑ Николай Лукашенко — сын президента Белоруссии, друг Владимира Путина и талантливый музыкант. www.tatler.ru [online]. [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  16. ↑ Lukashenko fields questions, ranging from the serious to the personal, in an unusual interview. eng.belta.by [online]. 2021-01-11 [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Nikolaj_Lukašenko&oldid=23912160“