Nikolaj Dmitrijevič Jakovlev

Nikolaj Dmitrijevič Jakovlev
Narození	19. prosince 1898 Staraja Russa
Úmrtí	9. května 1972 (ve věku 73 let) Moskva
Místo pohřbení	Novoděvičí hřbitov
Povolání	politik a voják
Ocenění	Řád rudého praporu jubilejní medaile 20 let Dělnicko-rolnické rudé armády medaile Za vítězství nad Japonskem medaile Za obranu Moskvy medaile Za vítězství nad Německem … více na Wikidatech
Funkce	poslanec Nejvyššího sovětu SSSR
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Nikolaj Dmitrijevič Jakovlev (rusky Николай Дмитриевич Яковлев) (31. prosince 1898 Staraja Russa, Novgorodská oblast – 9. května 1972 Moskva) byl sovětský vojevůdce, maršál dělostřelectva. Během druhé světové války stál v čele Hlavní dělostřelecké správy lidového komisariátu obrany.

Život

Syn dělníka. V Rudé armádě sloužil od roku 1918, bojoval v občanské válce. Sloužil u dělostřelectva, postupoval od velitele baterie až k veliteli dělostřelectva vojenského okruhu. Zúčastnil se pochodu Rudé armády na západní Ukrajinu i sovětsko - finské války.

21. června 1941 přijel do Moskvy, aby se následující den ujal funkce náčelníka Hlavní dělostřelecké správy (GAU) místo maršála Kulika, novou funkci tak přebíral v zmatcích prvních dnů války. Jako náčelník GAU zodpovídal za zabezpečení bojující armády výzbrojí a střelivem, od přebrání produkce od podniků zbrojního průmyslu, až po výdej střeliva frontovým jednotkám. Dozíral také na zkoušky nových zbraní a jejich zavádění do výroby. Do září 1941 podléhal přímo lidovému komisaři (tj. J.V.Stalinovi), poté veliteli dělostřelectva N.N.Voronovovi. Na svém postu se udržel po celou válku. v letech 1943 – 1945 občas vyjížděl na frontu jako představitel Hlavního stanu.

Po válce nadále sloužil na ministerstvu obrany, od roku 1948 jako náměstek pro vyzbrojování. V prosinci 1951 byl odvolán z funkcí, v lednu 1952 byl zatčen. Po Stalinově smrti byl propuštěn, dostal zpět hodnost a funkci 1. zástupce velitele vojsk protivzdušné obrany (PVO).

Vzdělání

• 1920 – absolvoval 2. Petrohradské dělostřelecké kurzy
• 1924 – absolvoval akademické kurzy zdokonalování velitelského sboru

Vojenská kariéra

• od ledna 1917 v ruské armádě
• od 1918 v Rudé armádě
• 1918 – 1937 – v dělostřeleckých útvarech
• březen – červen 1937 – na stáži v Československu
• léto 1937 – únor 1938 – náčelník dělostřelectva Běloruského vojenského okruhu
• únor 1938 – prosinec 1938 – náčelník dělostřelectva Severokavkazského vojenského okruhu
• prosinec 1938 – červen 1941 – náčelník dělostřelectva Kyjevského vojenského okruhu
• 22. června 1941 – 1948 – náčelník Hlavní dělostřelecké správy (GAU)
• 1946 – 1948 – současně 1. zástupce velitele dělostřelectva ozbrojených sil SSSR
• listopad 1948 – prosinec 1951 – náměstek ministra obrany pro vyzbrojování
• červen 1953 – 1960 – 1. zástupce velitele vojsk protivzdušné obrany (PVO)
• od prosince 1960 člen skupiny generálních inspektorů

Hodnosti

• plukovník
• prosinec 1938 – velitel brigády
• 5. listopadu 1939 – velitel divize
• 4. června 1940 – generálporučík dělostřelectva
• 22. února 1941 – generálplukovník dělostřelectva
• 22. února 1944 – maršál dělostřelectva

Řády a vyznamenání

• 6x Řád Lenina
• 2x Řád rudého praporu
• Řád Kutuzova I. stupně (4. října 1943)
• 2x Řád Suvorova I. stupně (29. července 1944, 18. listopadu 1944)
• Řád rudého praporu práce
• medaile, zahraniční řády

Politická činnost

• od 1923 člen VKS(b)
• poslanec Nejvyššího sovětu 2. volebního období

Dílo

Об артиллерии и немного о себе.. 2. vyd. Moskva: Vysšaja škola, 1984. Dostupné online. (rusky) , (1.vydání: Vojenizdat, 1981)

česky: Než děla promluvila. Překlad Josef Niebauer. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1988. 176 s. (Paměti; sv. 91). 

Externí odkazy

• (rusky) Životopis N.D.Jakovleva
• (rusky) Životopis N.D.Jakovleva

Autoritní data	GND: 1050988841 ISNI: 0000 0000 5806 3718 NTA: 128469323 VIAF: 54141506 WorldCat Entities: E39PBJrrvH77pwYbFdjpwDjt8C