Nikolaj Dmitrijevič Jakovlev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nikolaj Dmitrijevič Jakovlev
Narození 31. prosince 1898
Staraja Russa
Úmrtí 9. května 1972 (ve věku 73 let)
Moskva
Místo odpočinku Novoděvičí hřbitov
Ocenění Řád rudého praporu
Řád rudého praporu práce
Jubiläumsmedaille „XX Jahre Rote Arbeiter-und-Bauern-Armee“
Řád Kutuzova 1. třídy
Leninův řád
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Nikolaj Dmitrijevič Jakovlev (rusky Николай Дмитриевич Яковлев) (31. prosince 1898 Staraja Russa, Novgorodská oblast – 9. května 1972 Moskva) byl sovětský vojevůdce, maršál dělostřelectva. Během druhé světové války stál v čele Hlavní dělostřelecké správy lidového komisariátu obrany.

Život[editovat | editovat zdroj]

Syn dělníka. V Rudé armádě sloužil od roku 1918, bojoval v občanské válce. Sloužil u dělostřelectva, postupoval od velitele baterie až k veliteli dělostřelectva vojenského okruhu. Zúčastnil se pochodu Rudé armády na západní Ukrajinu i sovětsko - finské války.

21. června 1941 přijel do Moskvy, aby se následující den ujal funkce náčelníka Hlavní dělostřelecké správy (GAU) místo maršála Kulika, novou funkci tak přebíral v zmatcích prvních dnů války. Jako náčelník GAU zodpovídal za zabezpečení bojující armády výzbrojí a střelivem, od přebrání produkce od podniků zbrojního průmyslu, až po výdej střeliva frontovým jednotkám. Dozíral také na zkoušky nových zbraní a jejich zavádění do výroby. Do září 1941 podléhal přímo lidovému komisaři (tj. J.V.Stalinovi), poté veliteli dělostřelectva N.N.Voronovovi. Na svém postu se udržel po celou válku. v letech 1943 - 1945 občas vyjížděl na frontu jako představitel Hlavního stanu.

Po válce nadále sloužil na ministerstvu obrany, od roku 1948 jako náměstek pro vyzbrojování. V prosinci 1951 byl odvolán z funkcí, v lednu 1952 byl zatčen. Po Stalinově smrti byl propuštěn, dostal zpět hodnost a funkci 1. zástupce velitele vojsk protivzdušné obrany (PVO).

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

  • 1920 - absolvoval 2. Petrohradské dělostřelecké kurzy
  • 1924 - absolvoval akademické kurzy zdokonalování velitelského sboru

Vojenská kariéra[editovat | editovat zdroj]

  • od ledna 1917 v ruské armádě
  • od 1918 v Rudé armádě
  • 1918 - 1937 - v dělostřeleckých útvarech
  • březen - červen 1937 - na stáži v Československu
  • léto 1937 - únor 1938 - náčelník dělostřelectva Běloruského vojenského okruhu
  • únor 1938 - prosinec 1938 - náčelník dělostřelectva Severokavkazského vojenského okruhu
  • prosinec 1938 - červen 1941 - náčelník dělostřelectva Kyjevského vojenského okruhu
  • 22. června 1941 - 1948 - náčelník Hlavní dělostřelecké správy (GAU)
  • 1946 - 1948 - současně 1. zástupce velitele dělostřelectva ozbrojených sil SSSR
  • listopad 1948 - prosinec 1951 - náměstek ministra obrany pro vyzbrojování
  • červen 1953 - 1960 - 1. zástupce velitele vojsk protivzdušné obrany (PVO)
  • od prosince 1960 člen skupiny generálních inspektorů

Hodnosti[editovat | editovat zdroj]

Řády a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Politická činnost[editovat | editovat zdroj]

  • od 1923 člen VKS(b)
  • poslanec Nejvyššího sovětu 2. volebního období

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Об артиллерии и немного о себе.. 2. vyd. Moskva : Vysšaja škola, 1984. Dostupné online. (rusky)  , (1.vydání: Vojenizdat, 1981)

česky: Než děla promluvila. Překlad Josef Niebauer. 1. vyd. Praha : Naše vojsko, 1988. 176 s. (Paměti; sv. 91).  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]