Niko Andrijašević
| Niko Andrijašević | |
|---|---|
| Narození | 24. ledna 1882 Gradac |
| Úmrtí | 25. července 1951 (ve věku 69 let) |
| Povolání | spisovatel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Niko Andrijašević (24. ledna 1882 Gradac – 25. července 1951 Sarajevo) byl chorvatský právník a prozaik.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v rodině Petara Andrijaševiće a Nedeljky roz. Šimić. Jeho sourozenci byli: Mate (1878–1956), Kate Korljan (1879–1976), Milica Jelavić (1880–1942), Danica Bego (1883–1928), Ane Bilas (1885–1914), Darinka Sisarić (1886–1979), Mladen (1887), Marija Juras (1890–1955), Miloš (1891–1971), Zorka Zrnčić (1893–1977) a Filip (1894–1898). S manželkou Jele roz. Šerić (1884) měl dvě děti Petara (1909–1949) a Miljenka.[1]
Základní školní vzdělání získal v rodném městě, střední školu ve Splitu a vysokou školu ve Vídni a Záhřebu. Promován na doktora filozofie a práv byl r. 1910. Jeho izertační práce byla na téma: O vertikalnom pomicanju obalne linije na sjeveroistoku Jadranskog mora. Od roku 1911 byl v Sarajevu, kde byl nejprve soudním úředníkem, poté advokátním koncipientem a advokátem.
Niko Andrijaševič začal psát již na gymnáziu ve Splitu, kde vydával studentský list, v němž projevil své nadání. Později napsal řadu pozoruhodných uměleckých studií, článků politicko- a národně-hospodářských a různých povídek, mezi jinými výraznou črtu "utlačených duší", uveřejněnou r. 1902 ve "Vijenci". V roce 1907 vydala Matica Hrvatska první jeho obsáhlejší sbírku: Obrazy a pověsti z Neretvanské Krajiny, v níž se osvědčil jako bystrý pozorovatel, poetický tlumočník života a duší svého dalmatského lidu. V jeho poslední knize Povídky, se ukázal jako silný, ucelený, svého cíle si vědomý pracovník.[2]
Dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]
- Iz neretvanske krajine: Slike i priče – Zagreb: Matica Hrvatska, 1907
- Antun Tresić, nadripjesnik i megaloman – sa Srećkom Perišićem, 1909
- Pripovijesti – Zagreb: Družstvo hrvatskih književnika, 1912
V češtině[editovat | editovat zdroj]
- Klement – úvod František Sekanina; přeložil František Veverka; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 72. Praha: Josef Richard Vilímek, 1914
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Niko_Andrijašević na chorvatské Wikipedii.
- ↑ www.myheritage.cz [online]. [cit. 2023-12-15]. Dostupné online.
- ↑ SEKANINA, František. 1000 nejkrásnějších novel.... Praha: J. R. Vilímek, 1914. 100 s. S. 36.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Đuro Vidmarović: Dani Nike Andrijaševića u Gradcu, Hrvatsko kulturno vijeće, 2. listopada 2014.
