Nicolas Gill

Přehled medailí
Judo na LOH
Mistrovství světa v judu

Nicolas Gill; Nicholas Gill
Osobní informace
Datum narození	24. dubna 1972 (53 let)
Místo narození	Montréal Kanada
Stát	Kanada
Rodina	Marie-Hélène Chisholmová (manželka)
Sportovní informace
Klub / Dojo	Club Kano (klub zač.); Shidokan club Montreal (klub, vrch.)
Trenéři	Marc Richelme (zač.); Nina Marcucciová (zač.); Stepháne Gill (sparring); Hiroshi Nakamura (klub, osob., repr.); Lionel Langlais (repr. OH92)
Kategorie	střední těžká váha
Úchop	levý
Oblíbená technika	o-soto-gari, kučiki-taoši, tani-otoši, uki-waza, katame-waza
Účast na LOH	1992, 1996, 2000, 2004
	Údaje v infoboxu aktuální k roku 2019

Nicolas Gill (* 24. dubna 1972 Montréal) je bývalý kanadský zápasník – judista, stříbrný a bronzový olympijský medailista z roku 1992 a 2000.

Sportovní kariéra

S judem začínal v 6 letech v montréalské čtvrti Cartierville v klubu Kano. Od 14 let se vrcholově připravoval v klubu Shidokan pod vedením Hiroshi Nakamury. V kanadské mužské reprezentaci se pohyboval od 17 let ve střední váze do 86 kg. V roce 1992 se kvalifikoval na olympijské hry v Barceloně. V úvodním kole porazil na body (wazari) nebezpečného Nizozemce Bena Spijkerse a ve čtvrtfinále překvapivě vybodoval úřadujícího mistra světa Japonce Hirotaku Okadu. V semifinále však další překvapení nepřipustil obhájce prvenství Polák Waldemar Legień a po porážce na body (yuko) spadl do boje o třetí místo proti Rumunu Adrianu Croitoruovi. Vyrovnaný souboj o třetí místo rozhodl v jeho polovině na ippon technikou tani-otoši.

V roce 1996 statoval na olympijských hrách v Atlantě. Po dobrém nalosování postoupil do čtvrtfinále, kde prohrál po minutě boje s Němcem Markem Spittkou na ippon technikou yoko-guruma. V opravném pavouku se do bojů o medaile neprobojoval a obsadil dělené 7. místo.

Od roku 1997 přestoupil do vyšší polotěžké váhy do 100 kg. Na srpnovém panamerickém mistrovství v mexické Guadalajaře si v úvodním kole vážně poranil koleno a přišel o zbytek sezony. Po plastice vazu se na tatami vrátil v průběhu roku 1998 a až do konce sportovní kariéry ho pravé koleno v přípravě omezovalo. V roce 2000 se kvalifikoval na své třetí olympijské hry v Sydney. Do Sydney přijel ve výborné formě. Jeho spanilou takticko-fyzickou jízdu zastavil až ve finále tehdy téměř neporazitelný Japonec Kósei Inoue. Získal stříbrnou olympijskou medaili. V dalších letech se však stále ozývala jeho bolavá kolena. V roce 2004 prakticky neprodělal přípravu na olympijské hry v Athénách a prohrál v úvodním kole na ippon technikou yoko-otoshi s Italem Michele Montim. Vzápětí ukončil sportovní kariéru.^[1] Věnuje se trenérské práci. K jeho nejznámějším žákům patří Antoine Valois-Fortier.

Výsledky

Turnaj	1990	1991	1992	1993	1994	1995	1996	1997	1998	1999	2000	2001	2002	2003	2004
	18	19	20	21	22	23	24	25	26	27	28	29	30	31	32
	střední váha							polotěžká váha
Olympijské hry			3.				7.				2.				úč.
Mistrovství světa		7.		2.		3.		—		3.		7.		5.
Panamerické hry		?				1.				1.				2.
Panamerické mistrovství	1.		—		2.		—	úč.	1.	—	—	—	1.	—	—
Akademické MS	—				—		1.		—		—
MS juniorů	7.		2.

Olympijské hry

Rok	Kategorie	1/64	1/32	1/16	čtvrtfinále	semifinále	finále	o bronz	opravy	opravy	opravy
LOH 1992	střední váha	volný los	výhra – waz/hrm B. Spijkers	výhra – waz/tno Wang Nan	výhra – waz/? H. Okada	prohra – yuk/son W. Legień	—	výhra – 3:16/tno A. Croitoru	—	—	—
LOH 1996	střední váha	výhra – 1:42/ (wip) R. Cano	výhra – 1:15/osg A. Ndenguet	výhra – 4:20/jg L. Villar	prohra – 1:05/ygu M. Spittka	—	—	—	prohra – 0:05/isn M. Huizinga	výhra – 3:01/jg B. Zanol	—
LOH 2000	polotěžká váha	volný los	výhra – 2:38/kke B. Sonnemans	výhra – 1:34/ (wip) P. Soares	výhra – kok/ksk I. Džikurauli	výhra – kok/? S. Traineau	prohra – 2:09/uma K. Inoue	—	—	—	—
LOH 2004	polotěžká váha	volný los	prohra – 4:07/yot M. Monti	—	—	—	—	—	—	—	—