Nezaměstnanost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Míra nezaměstnanosti podle zemí

Za nezaměstnaného je v ekonomické teorii považována osoba schopná a ochotná pracovat, která však nemůže najít placené zaměstnání. Obecně se (dle metodiky Mezinárodní organizace práce) za nezaměstnaného považuje osoba, která:

  • je starší patnácti let,
  • aktivně hledá práci,
  • je připravena k nástupu do práce do 14 dnů.

Za vážný ekonomický problém je považována dlouhodobá nezaměstnanost, kdy nezaměstnaný nemá práci déle než 1 rok. V takovém případě je velmi těžký návrat zpět do práce.

Míra nezaměstnanosti

Vývoj míry nezaměstnanosti v České republice

Míra nezaměstnanosti je pak podíl nezaměstnaných ke všem osobám schopných pracovat (tedy i zaměstnaným a nezaměstnaným) neboli , kde:

  • – míra nezaměstnanosti (v praxi se často uvádí v procentech, tedy hodnota ),
  • – počet lidí bez práce,
  • – počet zaměstnaných lidí,
  • – celkový počet pracovních sil ().

V praxi se přesnost takového měření těžko zajišťuje, každá metoda má své nedostatky.

Složky nezaměstnanosti

Nezaměstnanost může být také rozlišována jako:

  • dobrovolná – osoba setrvává dobrovolně nezaměstnaná, není ochotna přijmout práci za nabízenou mzdu (nezahrnuje se do statistik nezaměstnaných, viz výše)
  • frikční (dočasná) – člověk přeruší práci na chvíli, než si najde novou, je nezaměstnán, dále např. absolvent školy
  • systémová (strukturální) – nezaměstnaný skutečně nemůže sehnat práci ve svém oboru, souvisí s nesouladem nabídky práce a poptávky po práci (např. nadbytek horníků po uzavření dolů v regionu). Řešením může být rekvalifikace.
  • cyklická – souvisí s průběhem hospodářského cyklu. V době, kdy se ekonomika nachází v recesi, je zaměstnáno méně lidí než v době konjunktury.
  • sezónní – souvisí např. s ročním obdobím – třeba v zimě je na horách zaměstnáno více správců lyžařských vleků než v létě, v zimě je více nezaměstnaných stavařů. Někdy se považuje za část frikční nebo strukturální nezaměstnanosti.

Přirozená míra nezaměstnanosti

Přirozená míra nezaměstnanosti je nejnižší dlouhodobě udržitelná míra nezaměstnanosti odpovídající potenciálnímu produktu. Její výše je pro každou ekonomiku jiná a nelze ani říci, že by tato míra byla žádoucí – je prostě přirozená. V přirozené míře tedy není zahrnuta cyklická nezaměstnanost. Míra nezaměstnanosti v ekonomice fluktuuje okolo přirozené míry nezaměstnanosti díky hospodářským cyklům (v recesi je míra nezaměstnanosti vyšší než je přirozená míra nezaměstnanosti).

Příčiny nezaměstnanosti

  • nedokonalý trh práce, nedokonalé informace o pracovních místech
  • pojištění a podpory v nezaměstnanosti (zvyšují dobrovolnou nezaměstnanost)[zdroj?]
  • zákon o minimální mzdě[zdroj?]
  • odbory a kolektivní vyjednávání (forma kartelu, která díky své síle může donutit zaměstnavatele ke zvýšení mezd)[zdroj?]
  • mzdová rigidita
  • efektivní mzdy (zaměstnavatel zaplatí zaměstnancům více než musí, a tím je více motivuje)[zdroj?]

Historie

Obydlí nezaměstnaných na pražské periférii za První republiky

Nezaměstnanost jako taková se vyskytuje v tržních ekonomikách. Za feudalismu měli všichni nevolníci přístup k půdě (byť ne vlastní) a potřebným nástrojům, takže mohli pracovat. Také ve starověkých i novějších formách otrokářstvích nenechávali majitelé otroků své otroky typicky zahálet (přinejhorším je mohli prodat někomu jinému). Centrálně řízené ekonomiky, jako v bývalém Sovětském svazu a jeho satelitech, obvykle poskytovaly práci každému občanovi, a to i za cenu přezaměstnanosti. V ČSSR existovala pracovní povinnost a trestný čin příživnictví, trestající osoby „soustavně se vyhýbající poctivé práci“[1].

Protože nezaměstnaní nejsou ve všech případech u vládních úřadů, oficiální statistiky nezaměstnanosti mohou být velmi nízké i v kapitalistických státech. Většina chudších zemí postrádá moderní sociální zabezpečení včetně podpory v nezaměstnanosti, takže si nezaměstnanost může dlouhodobě dovolit málokterý z jejich občanů. Lidé, kteří by v bohatých zemích zůstali bez práce, často nastupují na méně kvalifikované práce, mezi nezaměstnané se tak nezapočítají.

Související články

Reference

  1. § 203 Trestního zákona z 29. listopadu 1961 na webu opcw.org