Nespery (tvrz)
| Nespery | |
|---|---|
 Tvrz přestavěná na sýpku | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní |
| Další majitelé | Chobotští z Ostředka |
| Poloha | |
| Adresa | Nespery, Veliš,  Česko |
| Souřadnice | 49°40′47,57″ s. š., 14°47′59,52″ v. d. |
  Nespery | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 20238/2-3971 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nespery jsou částečně dochovaná tvrz ve stejnojmenné vesnici jihozápadně od Vlašimi v okrese Benešov ve Středočeském kraji. Sloužila jako panské sídlo rodu nesperských vladyků, které na konci patnáctého století vystřídali Chobotští z Ostředka, jimž panství patřilo do konce sedmnáctého století. Po připojení k vlašimskému panství tvrz ztratila funkci vrchnostenského sídla a zpustla. Jedna z jejích budov byla přestavěna na sýpku. Budova sýpky, přilehlý sklep a příslušné pozemky jsou chráněny jako kulturní památka.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o nesperské tvrzi pochází z roku 1483.[2] Už na začátku čtrnáctého století ale Nespery vlastnil Zdislav Nesper připomínaný roku 1318 a v letech 1348–1377 vesnice patřila jeho potomku Držkovi z Nesper, který roku 1361 spoluvykonával patronátní právo ke kostelu svatého Vavřince v Bedřichovicích.[3]
Od konce čtrnáctého století žila řada lidí, kteří se v přídomku odkazovali na Nespery. Roku 1384 to byl Ondřej z Nesper a v roce 1407 Jan z Nesper, který sídlil ve Vesci a zemřel nejpozději roku 1407. Na počátku patnáctého století žil Jan Bebta z Nesper, kterému patřily Šternov a Čeřenice, a jeho strýc Jan Olešák z Nesper se synem Držkem, kteří vlastnili Zdebuzeves. Jiný Jan z Nesper, připomínaný roku 1454 v Nesperech, se v roce 1448 účastnil dobytí Prahy Jiřím z Poděbrad.[3]
Roku 1483 zemřel majitel tvrze a dalšího jejího příslušenství v Polipsech Absolon z Polipes, po němž statek získal Jan Řepa z Neveklova. Od něj tvrz, poplužní dvůr a poddanské dvory s příslušenstvím koupili bratři Alexandr a Petr Chobotští z Ostředka. Alexandr zemřel okolo roku 1512 a jeho synové Mikuláš a Jan Chobotští z Ostředka si nechali roku 1545 obnovit zápis nesperského panství Adamem Řepou, vnukem Jana Řepy z Neveklova.[3]
Chobotští z Ostředka[editovat | editovat zdroj]
Bratři Mikuláš a Jan Chobotští nesperský statek spravovali v nedílu a rozšířili jej o Tehov a Chobot a roku 1530[4] o Chotýšany. Jejich dědici se stali bratři Vilém a Jan starší Chobotští, z nichž Vilém dostal Chotýšany, zatímco Jan v letech 1571–1591 sídlil v Nesperech. Zemřel okolo roku 1600 a panství si po něm rozdělili čtyři synové. Václav, řečený též Markvart, dostal Tehov, Mikuláš Bedřichovice, Vilém Skrýšov a Adam Nespery.[3]
Podle Augusta Sedláčka Adam zemřel roku 1615 a jeho bratři poté byli poručníky jeho nezletilého syna Viléma.[3] Podle Tomáše Šimka se však Adam Chobotský zúčastnil stavovského povstání, za což byl odsouzen k propadnutí majetku. Zemřel ještě před konfiskací, a statek byl proto Vilémovi ponechán.[2]
Kníže Karel z Lichtenštejna stanovil poručníkem Viléma, jeho sestry Anny a bratrance Jana Václava (syna Viléma Chobotského, který dříve zdědil Skrýšov) jejich strýce Jana Chobotského z Ostředka. Poručník na nesperském statku zapsal věno své manželce Kateřině ze Rzavého. Zemřel bez potomků někdy v období let 1681–1687.[3]
Vilém Chobotský roku 1681 Nespery prodal Janovi Čejkovi z Olbramovic. Jan se však svého nároku zřekl, protože Nespery chtěli Václav Vojtěch a Ignác Karel ze Šternberka pro děti zemřelého Jobsta ze Scharzenwolfu a vnuky Viléma Chobotského. Ovdovělá matka vnuků se však chtěla znovu vdát, a proto požádala o vyplacení věna. Oba poručníci proto Nespery roku 1693 prodali hraběti Halmhartu Kryštofovi z Wissenwolfu. Ten Nespery připojil k vlašimskému panství. Nesperská tvrz tak ztratila funkci vrchnostenského sídla a postupně zanikla.[3] V devatenáctém století byla část obytné budovy přestavěna na sýpku. Je možné, že k tvrzi patřil také hluboký sklep před hospodářským dvorem využívaným ve druhé polovině dvacátého století nesperským jednotným zemědělským družstvem.[2]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
August Sedláček v Nesperech pozoroval zříceniny zdí a příkopy,[3] nicméně opevnění se nezachovalo. Z tvrze se dochovala jen obytná budova (podle Františka Kašičky to byla čtverhranná věž s úsekem přilehlé zdi[5]) přestavěná na sýpku a část sklepa, který je torzem jiné středověké nebo raně novověké budovy.[6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-02-27]. Identifikátor záznamu 131055 : Tvrz. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. Kapitola Nespery – tvrz, s. 323. Dále jen Šimek (1989).
- ↑ a b c d e f g h SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XV. Kouřimsko, Vltavsko a jihozápadní Boleslavsko. Praha: Šolc a Šimáček, 1927. 348 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Vlašimě, s. 195–196.
- ↑ Šimek (1989), s. 163.
- ↑ KAŠIČKA, František. Tvrze středních Čech. Praha: Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, 1984. 80 s. S. 67.
- ↑ Tvrz [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-02-27]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nespery na Wikimedia Commons
