Nektarios Eginský
| Svatý Nektarios Eginský Divotvůrce | |
|---|---|
 Biskup Nektarios | |
| Církev | pravoslavná |
| Osobní údaje | |
| Rodné jméno | Anastasios Kephalas |
| Datum narození | 1. října 1846 |
| Místo narození | Silivri,  Osmanská říše |
| Datum úmrtí | 8. listopadu 1920 |
| Místo úmrtí | Aigina,  Řecko |
| Příčina úmrtí | rakovina |
| Národnost | řecká |
| Vyznání | pravoslaví |
| Svatořečení | |
| Kanonizace | 1961 |
| Svátek | 9. listopadu |
| Uctíván církvemi | pravoslavná církev |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svatý Nektarios Eginský (1. října 1846 Silivri – 8. listopadu 1920 Aigina) byl řecký pravoslavný arcibiskup, který byl znám pro svou neobyčejnou spisovatelskou činnost, jako obnovitel pravoslavného mnišství a také pro své neúnavné pastorační aktivity. Zemřel jako arcibiskup aeginský v pověsti svatosti. Kanonizován byl roku 1961.[1]
Je autorem hymnu Agní Parthene.
Život[editovat | editovat zdroj]
Stal se mnichem ve věku 30 let v klášteře Nea Moni, protože si dlouho přál přijmout asketický život.
Tři roky poté, co se stal mnichem, byl vysvěcen na diákona a přijal mnišské jméno Nektarios. Absolvoval univerzitu v Aténách v roce 1885. Během let, kdy byl studentem univerzity v Aténách, napsal mnoho knih, brožur a komentářů k Bibli.
Po promoci odešel do Alexandrie v Egyptě, kde byl vysvěcen na kněze a sloužil v kostele svatého Mikuláše v Káhiře. Poté byl zvolen metropolitním biskupem Pentapolisu (starověká diecéze v Kyrenaice, nacházející se v Libye) řeckým ortodoxním patriarchou Sophronioským roku 1889.
Jeden rok sloužil jako biskup v Káhiře. Nektarios byl mezi lidmi velmi oblíbený, což vedlo k žárlivosti mezi jeho kolegy. Podařilo se jim přesvědčit jeho nadřízeného, že Nektarios má ambice vytlačit patriarchu. Nektarios byl bez vysvětlení suspendován ze své funkce. Poté se vrátil do Řecka v roce 1891 a strávil několik let jako kazatel (1891-1894). Poté byl patnáct let ředitelem církevní školy Rizarios pro výchovu kněží v Athénách. Vyvinul mnoho studijních kursů a napsal četné knihy, zatímco široce kázal po Athénách.
V roce 1904 pro ně na žádost několika jeptišek zřídil na ostrově Aegina klášter Nejsvětější Trojice.[2] Nektarios v monastýru na Egině postřihl několik mnišek na diakonisy, učinil tedy něco, co bylo v Pravoslaví dlouho mimo jakoukoli praxi. Tuto nově obnovenou tradici poté přijali i někteří biskupové.[3]
Kanonizační proces[editovat | editovat zdroj]
Posvátným synodem Konstantinopolského patriarchátu byl kanonizován roku 1961.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nectarios of Aegina na anglické Wikipedii.
- ↑ Sv. Jan Maximovič: Pravoslavný pohled na dogma o „neposkvrněném početí“ [online]. orthodoxiachristiana.cz [cit. 2023-04-11]. Dostupné online.
- ↑ Svatý Nektários Eginský praví: „Nikdy neupadejte do zoufalství. Všechno se dá překonat.“ [online]. pravoslavnebrno.cz [cit. 2023-04-11]. Dostupné online.
- ↑ Svatý Nektários Eginský Divotvůrce, s. 22 [online]. pravoslavi.cz [cit. 2023-04-11]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu pentapolský metropolita Nektarios Eginský na Wikimedia Commons
