NGC 6633

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
NGC 6633
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typ otevřená hvězdokupa
Třída III2m[1]
Objevitel Jean-Philippe Loys de Chéseaux
Datum objevu 1745
Rektascenze 18h 27m 31,2s[2]
Deklinace +6°34′12″[2]
Souhvězdí Hadonoš (lat. Oph)
Zdánlivá magnituda (V) 4,6[2]
Úhlová velikost 27'[3]
Vzdálenost 1 225 ly
Fyzikální charakteristiky
Poloměr 4[4] ly
Odhadované stáří 426 milionů let[5]
Označení v katalozích
NGC 6633, OCL 90,[1] Cr 380,[6] Mel 201[7]
(V) – měření provedena ve viditelném světle

NGC 6633 je jasná otevřená hvězdokupasouhvězdí Hadonoše vzdálená od Země přibližně 1 225 světelných let.[5] Objevil ji Jean-Philippe Loys de Chéseaux v roce 1745.[3]

Pozorování[editovat | editovat zdroj]

Poloha NGC 6633 v souhvězdí Hadonoše

Vyhledání hvězdokupy na obloze je poněkud obtížnější, protože se blízko ní nenachází žádná jasná hvězda. Přesto je díky své celkové magnitudě za bezměsíčné noci viditelná pouhým okem. V triedru vypadá jako jasný objekt protažený od severovýchodu na jihozápad s větším nahuštěním hvězd na jihozápadní straně a díky jejím nejjasnějším hvězdám 8. a 9. magnitudy je částečně rozložitelná. Již v malém hvězdářském dalekohledu od průměru 100 mm při malém zvětšení vypadá mnohem lépe, protože ji zcela rozloží na několik desítek hvězd.

Hvězdokupa má malou severní deklinaci, takže se nachází blízko nebeského rovníku a je tedy snadno pozorovatelná ze všech obydlených oblastí Země, ale pozorovatelé na severní polokouli jsou při jejím pozorování mírně zvýhodněni.[8] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od června do listopadu.

4 stupně západně od hvězdokupy se nachází planetární mlhovina NGC 6572 a blízko můžeme vidět několik dalších jasných otevřených hvězdokup: 3 stupně jihovýchodně leží IC 4756, 7 stupňů jihozápadně leží volná otevřená hvězdokupa Melotte 186 a 10 stupňů západně leží IC 4665.

Historie pozorování[editovat | editovat zdroj]

Hvězdokupu objevil Jean-Philippe Loys de Chéseaux v roce 1745,[3] tedy v době, kdy Charles Messier ještě nezačal se svým pozorováním. Ovšem Messier o jeho objevu nevěděl[4] a hvězdokupu nezahrnul do svého slavného katalogu. V roce 1783 ji znovu pozorovala Caroline Herschel a v roce 1788 ji pozoroval William Herschel, který ji popsal jako kupu velmi rozptýlených jasných hvězd.[9] John Herschel ji později zapsal do svého General Catalogue of Nebulae and Clusters pod číslem 4410.[10]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

NGC 6633 je jasná ale poměrně dost rozptýlená hvězdokupa, která leží ve vzdálenosti přibližně 376 parseků (1 225 světelných let) od Země.[5] Patří tedy do ramene Orionu a je jednou z otevřených hvězdokup nejbližších k Zemi. Mezi Zemí a hvězdokupou se rozprostírá soustava temných mlhovin známá jako Velká trhlina v Labuti. Stáří hvězdokupy se odhaduje na přibližně 430 milionů let,[5] takže je trochu mladší než například Hyády.

Fotometrický výzkum provedený na začátku 21. století ve hvězdokupě nalezl několik desítek pravděpodobných bílých trpaslíků, z nichž jeden vykazuje známky atmosféry složené převážně z helia,[11] ale pouze jeden z nich je pravděpodobným členem hvězdokupy.[12] Nejjasnějšími členy hvězdokupy je 5 žlutých obrů 5. magnitudy a jeden oranžový jasný obr s magnitudou 7,3 a spektrální třídou K2II. Ve směru hvězdokupy se nachází další dva žlutí obři, jejichž fyzická příslušnost ke hvězdokupě byla vyloučena.[13]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku NGC 6633 na italské Wikipedii.

  1. a b SEDS.org: Revised NGC Data for NGC 6633 [online]. [cit. 2017-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 6633 [online]. [cit. 2017-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c NGC 6633: SEDS Messier Objects Database [online]. [cit. 2017-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 6633 (= OCl 90) [online]. [cit. 2017-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c d DIAS, W. S.; ALESSI, B. S.; MOITINHO, A., et al. New catalogue of optically visible open clusters and candidates. Astronomy and Astrophysics [online]. Červenec 2002 [cit. 2017-06-09]. Roč. 389, s. 871-873. Dostupné online. arXiv:astro-ph/0203351. DOI:10.1051/0004-6361:20020668. Bibcode:2002A&A...389..871D. (anglicky) 
  6. COLLINDER, Per. On Structural Properties of Open Galactic Clusters and their Spatial Distribution. Catalog of Open Galactic Clusters. Annals of the Observatory of Lund [online]. 1931 [cit. 2017-06-09]. Čís. 2, s. B1-B46. Dostupné online. Bibcode:1931AnLun...2....1C. (anglicky) 
  7. MELOTTE, P. J. A Catalogue of Star Clusters shown on Franklin-Adams Chart Plates. Memoirs of the Royal Astronomical Society [online]. 1915 [cit. 2017-03-16]. Roč. 60, s. 175. Dostupné online. Bibcode:1915MmRAS..60..175M. (anglicky) 
  8. Deklinace 7° severním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 83° od severního nebeského pólu. Severně od 83° severní šířky je tedy tato hvězdokupa cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco jižně od 83° jižní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.
  9. SLOTEGRAAF, Auke. Deep Sky Observer's Companion: NGC 6633 [online]. [cit. 2017-06-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Stephen James O'Meara. Deep Sky Companions: Hidden Treasures. [s.l.]: Cambridge University Press, 2007. ISBN 0-521-83704-9. (anglicky) 
  11. WILLIAMS, Kurtis A.; BOLTE, Michael. A Photometric and Spectroscopic Search for White Dwarfs in the Open Clusters NGC 6633 and NGC 7063. Astronomical Journal [online]. Duben 2007 [cit. 2017-06-12]. Roč. 133, čís. 4, s. 1490-1504. Dostupné online. arXiv:astro-ph/0611929. DOI:10.1086/511675. Bibcode:2007AJ....133.1490W. (anglicky) 
  12. WILLIAMS, Kurtis A.; SERNA-GREY, Donald; CHAKRABORTY, Subho, et al. Time-series Spectroscopy of Two Candidate Double Degenerates in the Open Cluster NGC 6633. Astronomical Journal [online]. Prosinec 2015 [cit. 2017-06-12]. Roč. 150, čís. 6, s. 194. Dostupné online. arXiv:1511.01488. DOI:10.1088/0004-6256/150/6/194. Bibcode:2015AJ....150..194W. (anglicky) 
  13. MERMILIOD, J.-C.; MAYOR, M. Red giants in open clusters. I - Binarity and stellar evolution in five Hyades-generation clusters: NGC 2447, 2539, 2632, 6633, and 6940. Astronomy and Astrophysics [online]. Červenec 1989 [cit. 2017-06-12]. Roč. 219, čís. 1-2, s. 125-141. Dostupné online. Bibcode:1989A&A...219..125M. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]