NGC 1277

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
NGC 1277
NGC 1277 jak ji zachytil Hubbleův vesmírný dalekohled
NGC 1277 jak ji zachytil Hubbleův vesmírný dalekohled
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typ čočková galaxie, pekuliární galaxie, S0+[1]
Objevitel Lawrence Parsons[2]
Datum objevu 4. prosince 1875[2]
Rektascenze 3h 19m 51,5s[1]
Deklinace +41°34′25″[1]
Souhvězdí Souhvězdí Persea
Zdánlivá magnituda (V) 13,7[2]
Úhlová velikost 1,0' x 0,4'[1]
Vzdálenost 185,5 ± 22,2 Mly
(56,9 ± 6,8 Mpc)[1]
Plošná jasnost 12,5[2]
Rudý posuv 5 066 ±28 km/s[1]
Označení v katalozích
New General Catalogue NGC 1277
Principal Galaxies Catalogue PGC 12434
Jiná označení PGC 12434, LGG 88,[1]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NGC 1277 je čočková galaxiesouhvězdí Persea vzdálená přibližně 186 milionů světelných let od Mléčné dráhy. Je členem Kupy galaxií v Perseovi. Její hvězdná velikost je 13,7. Galaxii objevil 4. prosince 1875 Lawrence Parsons.

Pradávné hvězdy[editovat | editovat zdroj]

NGC 1277 bývá nazývána jako "pozůstatek raného vesmíru", protože se její hvězdy tvořily během 100 miliónů let dlouhého období před více než dvanácti miliardami let, když byl vesmír starý pouze 2 miliardy let. Po tomto "výbuchu" vznikání nových hvězd, tisíckrát rychlejšího než při vzniku Mléčné dráhy, tato fáze skončila a zanechala v NGC 1277 hvězdy bohaté na kovy, které jsou o zhruba 7 miliard let starší než naše Slunce.[3][4]

Supermasivní černá díra[editovat | editovat zdroj]

Dvě vydané studie uvádí možnou přítomnost obří černé díry v jádru této galaxie.[5][6]

Podle jedné skupiny,[5] která sledovala galaxii pomocí Hobby–Eberlyho dalekohledu v Texaské McDonaldově observatoři, naznačuje pohyb hvězd poblíž centra galaxie přítomnost obří černé díry o hmotnosti 17 miliard Sluncí, což je 14 % z celkové hmotnosti galaxie. To z ní dělá jednu z nejhmotnějších známých obřích černých děr, v porovnání s hmotností samotné galaxie.

Následující rok byla zveřejněna další studie,[6] která vycházela ze stejných dat, ale měla velmi rozdílný závěr: černá díra není tak hmotná, odhadem má 2 - 5 miliard hmotností slunce, pravděpodobně kolem 5 miliard. To je méně než třetina původně odhadované hmotnosti a dokonce byly nalezeny modely, podle kterých se v jádru této galaxie nemusí nacházet vůbec žádná černá díra. Nicméně se stále jedná o jednu z nejhmotnějších známých obřích černých děr s poloměrem 29,6 miliard kilometrů, což je skoro šestinásobek vzdálenosti mezi Sluncem a Plutem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku NGC 1277 na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for NGC 1277 [online]. [cit. 2016-08-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d The NGC/IC Project: Results for NGC 1277 [online]. [cit. 2016-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-28. (anglicky) 
  3. Christopher Crockett. Relic of early universe found nearby [online]. Science News, 2014-01-04 [cit. 2016-08-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Discovery of a "Relic" Galaxy, Frozen in Time (anglicky) [online]. National Astronomical Observatory of Japan, 2013-12-30 [cit. 2016-08-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b VAN DEN BOSCH, Remco C. E.; GEBHARDT, Karl; GÜLTEKIN, Kayhanl, et al. An over-massive black hole in the compact NGC 1277. Nature [online]. 2012-11-29 [cit. 2016-08-22]. Roč. 491, čís. 7426, s. 729–731. Dostupné online. arXiv:1211.6429. DOI:10.1038/nature11592. Bibcode:2012Natur.491..729V. (anglicky) 
  6. a b EMSELLEM, Eric. Is the black hole in NGC 1277 really overmassive?. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society [online]. Srpen 2013 [cit. 2016-08-22]. Roč. 433, čís. 3, s. 1862–1870. Dostupné online. arXiv:1305.3630. DOI:10.1093/mnras/stt840. Bibcode:2013MNRAS.433.1862E. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]