N-vinylkarbazol
| N-vinylkarbazol | |
|---|---|
 Strukturní vzorec | |
 Model molekuly | |
| Obecné | |
| Systematický název | 9-ethenyl-9H-karbazol |
| Sumární vzorec | C14H11N |
| Vzhled | světle hnědé krystaly[1] |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 1484-13-5 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 216-055-0 |
| PubChem | 15143 |
| SMILES | c1cccc3c1c2c(cccc2)n3C=C |
| InChI | 1S/C14H11N/c1-2-15-13-9-5-3-7-11(13)12-8-4-6-10-14(12)15/h2-10H,1H2 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 193,24 g/mol |
| Teplota tání | 66 °C (339 K) |
| Teplota varu | 154–155 °C (427–428 K)[1] |
| Rozpustnost ve vodě | nerozpustný |
| Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech | rozpustný v diethyletheru |
| Bezpečnost | |
 GHS07  GHS08  GHS09 | |
| H-věty | H302 H312 H315 H317 H341 H400 H410[2] |
| P-věty | P203 P261 P264 P270 P272 P273 P280 P281 P301+317 P302+352 P317 P318 P321 P330 P332+317 P333+313 P362+364 P391 P405 P501[2] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
N-Vinylkarbazol je organická sloučenina používaná jako monomer při výrobě polyvinylkarbazolu,[3] vodivého polymeru, jehož vodivost je ovlivňována přítomností světla, používaného ve fotoreceptorech fotokopírek.[4]
Po vystavení záření gama se N-vinylkarbazol samovolně polymerizuje.[5]
Tato látka se vyrábí vinylací karbazolu acetylenem za přítomnosti zásady.[6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku N-Vinylcarbazole na anglické Wikipedii.
- ↑ a b [1]
- ↑ a b c https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/15143
- ↑ Francesco Conti. Nuova via di sintesi del vinilcarbazolo. La Chimica & L'Industria. 2006, s. 82.
- ↑ G. Burton; J. Holman; J. Lazonby; D. Waddington. Chemical Storylines. [s.l.]: [s.n.], 2000. Dostupné online. ISBN 0-435-63119-5. S. 121–122.
- ↑ K. Tsutsui; K. Hirotsu; M. Umesaki; M. Kurahashi; A. Shimada; T. Higuchi. Structural chemistry of polymerizable monomers. I. Crystal structure of N-vinylcarbazole. Acta Crystallographica B. 1976, s. 3049–3053. DOI 10.1107/S0567740876009527.
- ↑ Peter Pässler, Werner Hefner, Klaus Buckl, Helmut Meinass, Andreas Meiswinkel, Hans-Jürgen Wernicke, Günter Ebersberg, Richard Müller, Jürgen Bässler, Hartmut Behringer, Dieter Mayer. Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry. [s.l.]: [s.n.], 2008. ISBN 3527306730. DOI 10.1002/14356007.a01_097.pub3. Kapitola Acetylene Chemistry.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu N-vinylkarbazol na Wikimedia Commons
