Národně socialistická strana (Jugoslávie)
Národně socialistická strana | |
---|---|
Narodno-socialistična stranka Narodno-socijalistička stranka | |
Zkratka | NSS |
Datum založení | 7. prosince 1919 |
Datum rozpuštění | 26. února 1928 |
Předseda | Anton Pesek |
Sídlo | Lublaň |
Rozkol od | Jugoslávská demokratická strana |
Sloučení do | Nezávislá demokratická strana |
Ideologie | národní socialismus sociální liberalismus slovinské menšinové zájmy jugoslavismus |
Politická pozice | středolevice |
Mládežnická org. | Jugoslovanska narodno-socialistična mladina |
Stranické noviny | Narodni socijalist Jugoslavija |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Národně socialistická strana (slovinsky Narodno-socialistična stranka, srbochorvatsky Narodno-socijalistička stranka) byla jugoslávská národně socialistická politická strana v Království Srbů, Chorvatů a Slovinců založena v roce 1919. Politicky náležela do jugoslávského liberálního tábora.
Vznik
[editovat | editovat zdroj]Zakladatelem strany byl starosta Lublaně Anton Pesek, který se v procesu ustavení nové strany inspiroval československými národními socialisty. Strana byla vytvořena v roce 1919, avšak kořeny národně socialistického hnutí v rámci slovinské společnosti sahají již do roku 1907, kdy se v Terstu utvořila odborová národně sociální organizace práce, založena českým vedením v rámci Rakouska-Uherska. Ta se v roce 1909 ustavila v novou národně sociální organizaci a rozšířila se na celé Slovinsko a Istrii, kde provozovala zájmové organizace železničářů a úředníků. O vzniku samotné strany bylo rozhodnuto v květnu 1919 v rámci sporů uvnitř Jugoslávské demokratické strany již po utvoření sjednocené Jugoslávie. Přípravný výbor strany byl ustaven 10. srpna 1919. První ustavující sněm se pak konal 7. prosince 1919.
Působení
[editovat | editovat zdroj]Programově strana odmítala marxistický socialismus sociálně demokratických stran. Voličstvo strany se rekrutovalo především z dělníků, úředníků a malé městské buržoazie. Jádro strany tvořili především Slovinci, kteří prosazovali státní jugoslavismus. Avšak během 20. let se v rámci opozice názorově přibližovali k pozici decentralizace. Ve sporu se Slovinskou lidovou stranou strana stála na pozici antiklerikalismu. V zahraničních stycích strana udržovala úzké spojenecké vztahy s československými národními socialisty.[1] V roce 1926 strana vytvořila vlastní Národně sociální odborový svaz (NSSZ) a Nezávislý odborový svaz (SSDU). V jugoslávských volbách v září 1927 kandidovala společně s Nezávislou demokratickou stranou Svetozara Pribičeviće, do které se strana po volbách sloučila. Národně socialistický proud však ve slovinské politice nadále působil v rámci žurnalistiky shromážděné do opozice, která byla utvrzena ustavením královské diktatury 6. ledna 1929 a pozastavením fungování politických stran.[2]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Sjezd zastupitelstva čsl. socialistů. Tribuna. 1921-01-24, roč. 3, čís. 19. Dostupné online [cit. 2024-10-08]. ISSN 1805-7179.
- ↑ PEROVŠEK, Jurij. Liberalizem in vprašanje Slovenstva: nacionalna politika liberalnega tabora v letih 1918-1929. Michiganská univerzita: Modrijan, 1996. 296 s. Dostupné online. ISBN 978-961-6183-24-6. (slovinsky)