Náměstí bána Jelačiće

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Náměstí bána Jelačiće
Jelacicplac.jpg
Umístění
Město Záhřeb
Poloha
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Centrální část náměstí

Náměstí bána Jelačiće (chorvatsky Trg bana Jelačića) je hlavní náměstí v Záhřebu, metropoli Chorvatska. Svůj název nese po bánu Josipu Jelačićovi, který spravoval zemi v 19. století. Záhřebané mu s oblibou říkají "Jelačić plac".[zdroj?] Náměstí se nachází v samém centru města, v historické části Záhřebu, která je známa pod názvem Dolní město (chorvatsky Donji Grad). Náměstí dominuje jezdecká socha bána.

Náměstí, které existovalo již v 17. století, bylo roku 1866 doplněno sochou bána Josipa Jelačiće, jejímž autorem byl Anton Dominik Fernkom. O její umístění usilovali především zástupci města loajální monarchii, ačkoliv četní obyvatelé Záhřebu proti ní tehdy protestovali.[zdroj?]

V souvislosti s rozvojem tramvajové sítě se i Jelačićovo náměstí dočkalo tramvajového spojení s celým městem. Tramvajová trať byla vybudována napříč náměstím ve směru východ-západ (vychází ze třídy Ilica a ústí v ulici Nikole Jurišića), později během rekonstrukce byla přesunuta k jižnímu okraji náměstí. Z této tratě také odbočuje trať do Pražské ulice (chorvatsky Praška ulica).

V roce 1947 byla socha odstraněna. Komunistická moc označila Jelačiće za kolaboranta rakouského režimu. Pro vzmáhající se socialistický realismus byla tato postava navíc značně nevhodná. Prostranství bylo také přejmenováno, a to na Náměstí republiky (srbochorvatsky Trg republike).

Náměstí bána Jelačiće 1911, původní umístění sochy

Roku 1987 se v Záhřebu konala Univerziáda. Během příprav na tuto sportovní akci byla rekonstruována celá řada veřejných prostranství v centru města. Nové podoby se dočkalo proto i Jelačićovo náměstí (zřízení např. pěší zóny). Odkryty byly navíc i některé starší prvky, odstraněné během dřívějších rekonstrukcí. Obnovena byla také i fontána, nacházející se na východním okraji náměstí.

Během roku 1989 se v souvislosti s pádem monopolu komunistické moci začalo stále častěji diskutovat o tom, jestli by se socha bána Jelačiće neměla na náměstí vrátit.[1] Ačkoliv komunisté zahájili v tisku rozsáhlou kampaň proti znovuumístění chorvatského bána do prostřední části náměstí, po svobodných volbách v roce 1990 už jejich hlas mohl být jen stěží slyšet. V říjnu 1990 tak byla socha symbolicky (opakování odkrytí z roku 1866 znovu slavnostně odhalena a náměstí nese opět Jelačićovo jméno.[2] Došlo pouze ke změně orientace – socha dříve ukazovala mečem k severu (k Maďarsku), nyní k jihu.

V současné době je náměstí klíčovým centrem záhřebského společenského života a konají se tu různé kulturní a společenské události.


Pohled na náměstí od východu
Pohled na náměstí od východu

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. RAMET, Sabrina. Balkan Babel – The disintegration of Yugoslavia from the Death of Tito to fall of Milošević. [s.l.]: Westview Press, 2002. 426 s. ISBN 0-8133-3905-7. S. 39. (angličtina) 
  2. Martina Petrinović, Schritt für Schritt - Zagreb Kroatien, wyd. Tourismusverband Zagreb, Zagrzeb, 2010, s.6, ISBN 978-953-228-024-1

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]