Náměstí bána Jelačiće

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Náměstí bána Jelačiće
Jelacicplac.jpg
Umístění
Město Záhřeb
Městská část Donji Grad, Kaptol
Poloha
Začíná na Jurišićeva ulica
Ulica Tome Bakača
Končí na Radićeva ulica
Ilica
Napojené ulice Ilica
Radićeva
Splavnica
Gajeva
Praška
Tome Bakača
Jurišićeva
Historie
Denominace 1990
Starší názvy Náměstí republiky
Další údaje
Typ náměstí
Délka 180 m
Šířka 70 m
PSČ 10000
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Náměstí bána Jelačiće (chorvatsky Trg bana Jelačića) je hlavní náměstí v Záhřebu, metropoli Chorvatska. Svůj název nese po bánu Josipu Jelačićovi, který spravoval zemi v 19. století. Záhřebané mu s oblibou říkají "Jelačić plac".[zdroj?] Náměstí se nachází v samém centru města, v historické části Záhřebu, která je známa pod názvem Dolní město (chorvatsky Donji Grad). Náměstí dominuje jezdecká socha bána.

Náměstí, které existovalo již v 17. století, bylo roku 1866 doplněno sochou bána Josipa Jelačiće, jejímž autorem byl Anton Dominik Fernkom. O její umístění usilovali především zástupci města loajální monarchii, ačkoliv četní obyvatelé Záhřebu proti ní tehdy protestovali.[zdroj?]

V souvislosti s rozvojem tramvajové sítě se i Jelačićovo náměstí dočkalo tramvajového spojení s celým městem. Tramvajová trať byla vybudována napříč náměstím ve směru východ-západ (vychází ze třídy Ilica a ústí v ulici Nikole Jurišića), později během rekonstrukce byla přesunuta k jižnímu okraji náměstí. Z této tratě také odbočuje trať do Pražské ulice (chorvatsky Praška ulica).

V roce 1947 byla socha odstraněna. Komunistická moc označila Jelačiće za kolaboranta rakouského režimu. Pro vzmáhající se socialistický realismus byla tato postava navíc značně nevhodná. Prostranství bylo také přejmenováno, a to na Náměstí republiky (srbochorvatsky Trg republike). Roku 1987 se v Záhřebu konala Univerziáda. Během příprav na tuto sportovní akci byla rekonstruována celá řada veřejných prostranství v centru města. Nové podoby se dočkalo proto i Jelačićovo náměstí (zřízení např. pěší zóny). Odkryty byly navíc i některé starší prvky, odstraněné během dřívějších rekonstrukcí. Obnovena byla také i fontána, nacházející se na východním okraji náměstí.

Během roku 1989 se v souvislosti s pádem monopolu komunistické moci začalo stále častěji diskutovat o tom, jestli by se socha bána Jelačiće neměla na náměstí vrátit.[1] Ačkoliv komunisté zahájili v tisku rozsáhlou kampaň proti znovuumístění chorvatského bána do prostřední části náměstí, po svobodných volbách v roce 1990 už jejich hlas mohl být jen stěží slyšet. V říjnu 1990 tak byla socha symbolicky (opakování odkrytí z roku 1866 znovu slavnostně odhalena a náměstí nese opět Jelačićovo jméno.[2] Došlo pouze ke změně orientace – socha dříve ukazovala mečem k severu (k Maďarsku), nyní k jihu.

V současné době je náměstí klíčovým centrem záhřebského společenského života a konají se tu různé kulturní a společenské události.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. RAMET, Sabrina. Balkan Babel – The disintegration of Yugoslavia from the Death of Tito to fall of Milošević. [s.l.]: Westview Press, 2002. 426 s. ISBN 0-8133-3905-7. S. 39. (angličtina) 
  2. Martina Petrinović, Schritt für Schritt - Zagreb Kroatien, wyd. Tourismusverband Zagreb, Zagrzeb, 2010, s.6, ISBN 978-953-228-024-1

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]