Muntžak sundský
Muntžak sundský | |
---|---|
Muntžak sundský v Taman Negara NP v Indonésii | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | sudokopytníci (Artiodactyla) |
Podřád | přežvýkaví (Ruminantia) |
Čeleď | jelenovití (Cervidae) |
Podčeleď | muntžaci (Muntiacinae) |
Rod | muntžak (Muntiacus) |
Binomické jméno | |
Muntiacus muntjak (Zimmermann, 1780) | |
Areál rozšíření | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Muntžak sundský (Muntiacus muntjak) zvaný též muntžak červený jižní či jelen štěkavý je sudokopytník běžný v jihovýchodní Asii. Dříve byl řazen do jednoho taxonu spolu s muntžakem indickým (Muntiacus vaginalis), ale po taxonomické revizi (Groves 2003) došlo k rozdělení na dva druhy.[2]
Jde o malého jelena, který váží obvykle do 30 kg. Srst má jemnou, měkkou a krátkou, její zbarvení má odstíny hnědé, krémové, našedlé nebo načervenalé. Jedná se o všežravce, jenž konzumuje trávu, listy, ovoce, semena, ptačí vejce a dokonce i malá zvířata. Někdy pozře i mršinu. Vydává zvuky podobné štěkání, zvláště když spatří predátora, což mu vysloužilo v mnoha jazycích pojmenování štěkavý jelen. Samci muntžaků mají malé parůžky dosahující maximální délky 15 cm. Někdy se chovají teritoriálně a navzdory své malé velikosti dokáží být i značně zuřiví. Samci mezi sebou bojují a proti predátorům umějí používat i své klům podobné špičáky. Takto jsou schopni se bránit například psovitým šelmám či menším kočkám. Jedná se o osamoceně žijící zvířata, která se sdružují jen v době páření, což může být kdykoliv během roku. Jeho habitatem jsou různé druhy lesních porostů, v nichž se díky své malé velikosti dokáže velmi obratně pohybovat. Vyskytuje se na Malajském poloostrově, Sumatře, Borneu, Jávě, Bali a některých dalších ostrovech Indonésie. Severní hranici jeho území je šíje Kra. Muntžak sundský je sice podle IUCN veden jako málo dotčený druh, ale množství jeho populace má klesající tendenci a musí čelit několika hrozbám. Jde především o lov (kvůli masu, kůži a pro přípravu léků) a ničení životního prostředí.[3]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ IUCN. Muntiacus vaginalis: Timmins, R.J., Duckworth, J.W., Pattanavibool, A., Steinmetz, R., Samba Kumar, N., Anwarul Islam, Md. & Sagar Baral, H.. IUCN Red List of Threatened Species. Dostupné online [cit. 2016-03-29]. DOI 10.2305/iucn.uk.2008.rlts.t136551a4309272.en.
- ↑ IUCN. Muntiacus muntjak: Timmins, R.J., Duckworth, J.W., Hedges, S., Pattanavibool, A., Steinmetz, R., Semiadi, G., Tyson, M. & Boeadi. IUCN Red List of Threatened Species. Dostupné online [cit. 2016-03-28]. DOI 10.2305/iucn.uk.2008.rlts.t42190a10658443.en.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu muntžak sundský na Wikimedia Commons
- Taxon Muntiacus muntjak ve Wikidruzích
- ADW: Muntiacus muntjak