Most krále Alexandra (Bělehrad)
| Most krále Alexandra (Bělehrad) | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Stát |  Srbsko |
| Přes | Sáva |
| Souřadnice | 44°48′53,64″ s. š., 20°26′52,8″ v. d. |
| Parametry | |
| Délka | 474 m |
| Mapa | |
 | |
| Další data | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Most krále Alexandra (srbsky Мост краља Александра) je bývalý silniční visutý most přes řeku Sávu, který stál v hlavním městě Srbska, Bělehradu.
Název
[editovat | editovat zdroj]Most byl pojmenován po tehdejším králi Alexandru I. Karađorđevićovi, který byl zabit při atentátu v roce 1934.
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]Visutý most o celkové délce 411 m měl hlavní rozpětí o délce 261 m a šířku mostovky 18 m (byl širší než jeho nástupce). Konstrukčně byl podobný jako Mülheimský most v Kolíně nad Rýnem. Do projektu mostu se rovněž chtěl zapojit i Ivan Meštrović, který jej chtěl doplnit o sloupy významných panovníků dějin bývalé Jugoslávie a předchozích států, nicméně tento návrh neuspěl.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Jako jedna z vítězných sil první světové války měla Jugoslávie nárok na reparace a rozhodla se je použít na stavbu mostu přes řeku Sávu v Bělehradě. Měl to být první pevný silniční most přes řeku Sávu[1] v metropoli po Starém železničním mostě, který vznikl již v roce 1884.
Most byl vybudován dvěma společnostmi: Gutehoffnungshütte, která měla dodat ocelovou konstrukci, a Société de Construction des Batignolles, která realizovala všechny okolní práce, jakými byly základy mostu, pilíře, nájezdy a chodníky, včetně 4 km dlouhých navazujících komunikací.
Stavba mostu trvala celkem čtyři roky, a to od roku 1930 do roku 1934. Oproti původním plánům se zpozdila, neboť ji zkomplikovalo vyklízení pozemků na staroměstské straně (Savamala). V polovině prosince 1934 se uskutečnily zátěžové zkoušky. Slavnostně byl otevřen dne 16. prosince 1934[1], při této příležitosti se setkalo velké množství lidí. Na 150 000 lidí jej přešlo první den.[1] Jeho význam byl zpočátku symbolický, neboť na druhé straně řeky (kde dnes stojí Nový Bělehrad) se nenacházela žádná zástavba a vybudování nové části města se teprve předpokládalo.
Most byl zničen na počátku druhé světové války, byl vyhozen do vzduchu jugoslávskou královskou armádou ve snaze zastavit postup německého vojska ze severu a severozápadu. Odstřel mostu byl uskutečněn nešťastně, neboť pod ním právě proplouvala loď, a celá událost si proto vyžádala téměř sto mrtvých. Po obsazení Bělehradu jej Němci nahradili mostem pontonovým.[2]
Po druhé světové válce zde byl vybudován tzv. Brankův most[1], který slouží do současnosti.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku König-Alexander-Brücke na německé Wikipedii.
- ↑ a b c d Istorijski dan za Beograd: Pre tačno 89 godina u prestonici je otvoren prvi drumski most preko Save. 24sedam.rs [online]. [cit. 2024-02-08]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ ANTONIĆ, Zdravko; TASIĆ, Nikola; DRAGANČIĆ, Nikola. Istorija Beograda. Bělehrad: Balkanološki institut SANU – Draganić, 1995. ISBN 86-7179-021-5. S. 412. (srbochorvatština)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Most krále Alexandra (Bělehrad) na Wikimedia Commons
