Most císařovny Alžběty

Most císařovny Alžběty; Kaiserin-Elisabeth-Brücke
	pohled na most z děčínské strany roku 1910
Základní údaje
Kontinent	Evropa
Stát	Česko
Kraj	Ústecký
Okres	Děčín
Město	Děčín
Pojmenován po	Alžběta Bavorská
Řeka	Labe
Správce	Rakousko-Uhersko a Děčín
Projektant	Josef Schnirch
Otevřen	1855
Uzavřen	30. léta 20. století
Souřadnice	50°46′51,2″ s. š., 14°12′28″ v. d.
Parametry
Délka	235 m
Šířka	8,5 m
Pilíře	2
Mapa
Další data
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Most císařovny Alžběty (německy Kaiserin-Elisabeth-Brücke) byl řetězový most spojující Děčín s tehdejšími Podmokly (dnes okres Děčín, Ústecký kraj). Byl otevřen v roce 1855 a pojmenován po císařovně Alžbětě Bavorské, přičemž napojil Děčín na hlavní železniční trať z Drážďan do Prahy. Most byl zbořen počátkem 30. let 20. století, ale jeho pilíře byly použity při stavbě nového mostu, který na místě stojí dodnes.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Když byla v roce 1851 otevřena železniční trať spojující Drážďany a Prahu na západním břehu Labe, stalo se pro Děčín na východním břehu řeky životně důležité napojit se na nádraží v Podmoklech. Děčínští podnikatelé, jako textilní továrník Johann Münzberg a hrabě František Antonín Thun, prosadili stavbu mostu. Založili akciovou společnost a Thun poskytl část své zahrady pro zhlaví mostu. Most stavěla v letech 1853 až 1855 firma Schertz z Pirny podle návrhů inženýra Wernera, který upravil původní projekt Josefa Schnircha. Když byl v roce 1855 otevřen, stal se jediným řetězovým mostem přes Labe. Byl 235 metrů dlouhý a 8,5 metru široký. Jméno získal po Alžbětě Bavorské, jež se stala roku 1854 po svatbě s Františkem Josefem I. císařovnou.^[1] Byl považován za jeden z nejkrásnějších mostů v Čechách a přirovnáván k Széchenyiho řetězovému mostu v Budapešti.

Dřevěná část konstrukce byla poškozena požárem 8. července 1915, po kterém nemohl být most po několik měsíců používán. 1. července 1917 Rakousko převzalo od města Děčína za most odpovědnost a slíbilo vyplatit akcionáře společnosti Kettenbrücken-Aktiengesellschaft, která zafinancovala stavbu, obnovu a údržbu mostu. Jelikož se Rakousko-Uhersko v listopadu 1918 rozpadlo, k převzetí mostu nedošlo, splacena byla jen splátka první, a to 1. ledna. Oprava byla v následujících letech financována československým státem. Most, z velké části postavený ze dřeva, byl náročný na údržbu a již nebyl vhodný pro rostoucí provoz. Na počátku 30. let byl proto stržen a na jeho místě s využitím původních pilířů vznikl most nový. Je pojmenován po Miroslavu Tyršovi, rodákovi z Děčína.