Morganatické manželství

Morganatické manželství či morganatický sňatek (latinsky matrimonium morganaticum, pravděpodobně odvozeno z gótského slova morgjan, „zkrátit“ nebo „omezit“; nebo z ekvivalentu německého Morgengabe; „Jitřní dar“; existují další označení jako nerovnorodý sňatek, mesalianční manželství nebo manželství na levou ruku / Ehe zur linken Hand^[1]) je v kruzích evropské šlechty takové manželství (sňatek), v němž jeden z partnerů je z hlediska společenské hierarchie (sociální třídy) nižšího původu než druhý (např. baronka a kníže) a právo dané země s takovouto skutečností zároveň spojuje významná omezení pro „níže postaveného“ partnera i případné potomstvo.

Charakteristika

Takovýto sňatek je obvykle platný a děti z něj vzešlé jsou považovány za legitimní, obvykle však nenásledují ve stavu svého otce a nedědí jeho titul, příp. jsou vyloučeny z případného nástupnictví na trůn.

Občas děti z morganatických manželství překonaly svůj nedynastický původ a staly se nástupci rodových říší. Markrabě Leopold zdědil bádenský trůn, přestože se narodil z morganatického manželství poté, co všichni dynastičtí muži z rodu Zähringenů vymřeli. Jako syn bádenského velkovévody Karla Fridricha s jeho druhou manželkou Luisou Karolinou z Hochbergu, která patřila k menší šlechtě, se Leopold stal v roce 1817, ve věku 27 let, princem v důsledku nového dědického práva. Bádenská velkovévodská rodina čelila vymření, a tak byl Leopold zmocněn mezinárodní smlouvou oženit se s princeznou, na trůn nastoupil v roce 1830. Jeho potomci vládli velkovévodství až do zrušení monarchie v roce 1918.

Jiné panující německé rodiny zvolily podobný přístup, když čelily nedostatku mužských dědiců. V roce 1896 knížecí rod Schwarzburgů, se sondershausenskou větví čítající dva starší bezdětné prince a rudolstadtskou pouze jednoho bezdětného prince, uznal prince Sizza von Leutenberg, morganatického syna schwarzbursko-rudolstadtského knížete Fridricha Günthera, za schwarzburského knížete a dědice obou knížectví.

V Rakouském císařství platily zásady rovnorodosti de jure jen pro habsbursko-lotrinskou dynastii.^{[pozn. 1]} Pro ostatní obyvatele platila bez rozdílu stavu rovnost před zákonem.^[1] V českých zemích nejznámějším případem morganatického sňatku bylo manželství uzavřené roku 1900 mezi hraběnkou Žofií roz. Chotkovou (po sňatku povýšenou na kněžnu a roku 1909 na vévodkyni z Hohenbergu) a následníkem trůnu Františkem Ferdinandem d’Este.

V Rusku jde například o sňatek ruského cara Alexandra II. s kněžnou Kateřinou Dolgorukovovou, jeho favoritkou od roku 1866. Uzavřený 6. června 1880, tři dny po smrti jeho choti, carevny Marie Alexandrovny.

Odkazy

Poznámky

↑ V roce 1839 byly zakotveny v Císařském rakouském rodinném řádu.^[1]

Reference

↑ ^a ^b ^c ŽUPANIČ, Jan. Nová šlechta Rakouského císařství. Praha: Agentura Pankrác, 2006. 456 s. ISBN 80-86781-08-9. S. 20.

Související články

Šlechta

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Morganatické manželství na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Morganatické manželství v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[2] V roce 1839 byly zakotveny v Císařském rakouském rodinném řádu.^[1]

[Županič-1] ŽUPANIČ, Jan. Nová šlechta Rakouského císařství. Praha: Agentura Pankrác, 2006. 456 s. ISBN 80-86781-08-9. S. 20.

[1]

[pozn. 1]