Modrásek tolicový

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxModrásek tolicový
popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Athropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádmotýli (Lepidoptera)
Čeleďmodráskovití (Lycaenidae)
RodCupido
Binomické jméno
Cupido decoloratus
(Staudinger, 1886)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Modrásek tolicový (Cupido decoloratus) je druh denního motýla z čeledi modráskovitých (Lycaenidae). Rozpětí jeho křídel je 24 až 26 mm. Samci mají modravě fialová křídla s tmavým lemem, který vybíhá do žilek. Samice jsou hnědé bez modrého poprašku. Obě pohlaví mají na zadních křídlech krátkou ostruhu, která jen nepatrně přesahuje lem třásní.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Živná rostlina modráska tolicového

Motýl je rozšířený od jihu Rakouska přes Maďarsko a Balkánský poloostrov až po Turecko. Nejseverněji se vyskytuje na jihu Polska, v České republice a na Slovensku. V České republice je rozšířený na jižní a střední Moravě, kde na vhodných biotopech může být i hojný. V roce 2016 byl modrásek tolicový poprvé zaznamenán ve východních Čechách. Obývá suché křovinaté stepi, slunné paseky, náspy, pískovny, lomy a vojenská cvičiště.

Chování a vývoj[editovat | editovat zdroj]

Živnými rostlinami modráska tolicového jsou hlavně tolice dětelová (Medicago lupulina) a tolice vojtěška (Medicago sativa). V chovech housenky přijímají i štírovník růžkatý (Lotus corniculatus), jetel luční (Trifolium pratense) a vikev setou (Vicia sativa). Samice klade vajíčka na květy živných rostlin. Housenky, které jsou příležitostně myrmekofilní, se živí květy. Motýl je dvougenerační (bivoltinní) a jeho dospělce lze pozorovat od května do června a od července do srpna. V teplých oblastech může mít i třetí generaci od září do října. Přezimuje housenka.

Ochrana a ohrožení[editovat | editovat zdroj]

V České republice není tento druh modráska ohrožen a v současné době se šíří do dalších oblastí. Motýla by mohly ohrozit rekultivace lokalit s jeho výskytem.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JAN MACEK, ZDENĚK LAŠTŮVKA, JIŘÍ BENEŠ, LADISLAV TRAXLER. Motýli a housenky střední Evropy IV., Denní motýli. Praha: Academia, 2015. 539 s. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]