Miroslav Koval

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Miroslav Koval
Miroslav Koval (2016)
Miroslav Koval (2016)
Narození26. listopadu 1944 (76 let)
Havlíčkův Brod
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
VzděláníAkademie výtvarných umění v Praze
Povolánímalíř, kurátor výstav
Manžel(ka)Anežka Kovalová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miroslav Koval (* 26. listopadu 1944 Havlíčkův Brod) je český fotograf, malíř, kreslíř a kurátor.

Život[editovat | editovat zdroj]

Miroslav Koval se narodil v Havlíčkově Brodě jako druhý syn manželů Katzerových. Rodiče se po válce přestěhovali do Litoměřic a změnili příjmení na Kovalovi. Otec byl právník, od roku 1947 soudce krajského soudu v Ústí nad Labem, po únoru 1948 horník. Oba rodiče byli katolíci a spolupracovali s biskupem Trochtou při akci duchovní obnovy. Matku komunisté zatkli a roku 1952 odsoudili ve zinscenovaném procesu s „vatikánskými špiony“ za velezradu na 14 let vězení, otce spoluobvinili a odsoudili na 7 let. Miroslav Koval se starším bratrem vyrůstali v dětském domově až do roku 1960, kdy matku propustili na amnestii a rodina se znovu sešla v Litoměřicích. Přestože Miroslav Koval složil zkoušky na výtvarnou školu, jako syn „třídních nepřátel“ na ni nesměl nastoupit a vyučil se v chemičce a maturitu složil na večerní škole v kaučukárně v Kralupech.[1]

V letech 1965–1971 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Františka Jiroudka. Duchovně ho více přitahovala večerní kreslířská škola Jiřího Johna. K jeho spolužákům a přátelům patřil Michal Ranný, Svatopluk Slovenčík, Vladimír Gebauer, Vladimír Říha, Petr Šmaha, Marie Blabolilová. Od roku 1974 žije trvale v Sobotíně, kde zhruba deset let spolupracoval na sochách svého tchána Jiřího Jílka. Ty pak průběžně i fotograficky zdokumentoval.[2] Za normalizace měl autorské výstavy pouze v roce 1982, ve třech malých moravských galeriích. Počátkem 90. let byl členem výtvarného spolku Kruh v Kostelci nad Černými Lesy, od roku 1991 Spolku olomouckých výtvarníků (později hostem obojího).

Od listopadu roku 1994 je dramaturgem výstav Galerie Jiřího Jílka v Šumperku, autorem textů k výstavám a podoby tisků k nim, instalací a úvodních slov. Jeho manželka, malířka Anežka Kovalová je spoluautorkou instalací a jejich fotodokumentaristkou.[3]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Miroslav Koval již během studia postupně tlumil barevnost. Od olejomalby přešel v jeho polovině k vaječné tempeře a poslední malířské období na AVU bylo převážně bílé. Součástí diplomové práce byl téměř monochromní obraz ateliéru, dnes v majetku Galerie výtvarného umění v Litoměřicích. Po ukončení školy začal kolem roku 1973 dokumentovat detaily přírody i pomocí fotografie a jeho kresby zachycující přírodní struktury a jejich rytmické členění byly původně určeny jako příprava k obrazům. Kresby se však postupně osamostatnily a nakonec se staly finálním dílem. Malbu Koval nakonec zcela opustil. Jeho poslední obrazy z doby kolem roku 1984 jsou reliéfní a téměř monochromní struktury malované kaseinovou temperou, bělobou, černí a do jemna třenými a štětcem nanášenými zemitými písky (Moře, 1984).[4]

Z prvních kreseb lze ještě vyčíst vizuální kvality zobrazeného výchozího fenoménu (soubor Zem, 1978–1979). Malíř postupně hledal obecné charakteristické rytmické prvky v krajině nebo detailech trávy a obilí. Jeho kresebný záznam se ve snaze vyhnout jakémukoli lyrizování postupně stal robustnější (1983). V následujícím období ztrácí význam přímá souvztažnost s určitými prvky přírody a Kovalova kresba směřuje k zobecnění, vícevýznamovosti a vzájemné zaměnitelnosti objektů. Syntézou této zkušenosti je soubor velkoformátových kreseb z let 1986–1987. Po roce 1989 se kresba stává dynamickou a zahrnuje kruhové motivy víření, zamotávání či ovíjení. Po roce 1991 se součástí kresby stává geometrické vymezení prostoru, v němž se struktury rozvíjejí.

Kresby se postupně radikálně redukují na jednoduché křivky a zároveň vzniká potřeba zdůraznit přímé sepětí s přírodou. Miroslav Koval již nekreslí perem, ale používá nejrůznější přirozené přírodní materiály, které zanechávají měkkou stopu – stonky česneku nebo denivky. Dominantní charakteristikou kreseb je měkká horizontální a vertikální symetrie, prostorové vztahy vymezují jednoduché linie.[4]

Východiskem tvorby Miroslava Kovala je příroda, ale hledá v ní něco obecnějšího, co přesahuje jednotlivou zkušenost a směřuje k úhrnnosti. V tomto smyslu souvisí s konceptuálními projekty sedmdesátých let, které vycházely z fotografických či kresebných záznamů konkrétních jevů a transformovaly je do netradičně koncipované nové reality. Jednotlivé přírodní situace nejsou podnětem k reflexi vlastní senzibility, ale pouze podřízenou složkou, ke kterým hledá výtvarné paralely. Podstatou jeho tvorby je hledání a zviditelňování metafyzického řádu přírody. Jednotlivé práce jsou pouze různými řešeními stejného problému a proto je třeba Kovalovo dílo vnímat jako celek.[4]

Autor sám své dílo komentuje:

Kresba je způsobem doptávání se po rytmické skladbě prapůvodních tvarů, účelem nespoutaného řádu přírody a každodenním novým pokusem o přiblížení se k němu – potvrzením si, že ještě vidím a cítím… že ještě jsem. Je životní nezbytností, posledním útočištěm. Zmatky světa do ní nevpouštím.[5]

Zastoupení ve sbírkách[editovat | editovat zdroj]

Autorské výstavy[editovat | editovat zdroj]

  • 1981 Miroslav Koval, Anežka Kovalová, Divadlo hudby Olomouc, Památník Ferdiše Duši, Frýdlant nad Ostravicí
  • 1982 Miroslav Koval, Minigalerie Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, Brno
  • 1982 Miroslav Koval, Klub školství a vědy Bedřicha Václavka, Brno
  • 1982 Miroslav Koval: Kresby, obrazy, Galerie pod podloubím, Olomouc
  • 1984 Miroslav Koval, Anežka Kovalová, Jiří Jílek, Kabinet grafiky, Olomouc
  • 1985 Miroslav Koval, Anežka Kovalová, Galerie Opatov, Praha, DK Orlová-Lutyně
  • 1988 Miroslav Koval, Anežka Kovalová, Zámek Sobotín, hrad Sovinec
  • 1992 Miroslav Koval: Kresby a fotografie – rytmy a prvky přírodního řádu, Severomoravské divadlo, Šumperk
  • 1992 Miroslav Koval, Galerie Opatov, Praha
  • 1995 Miroslav Koval: Deník jednoho roku, Galerie Václava Špály, Praha
  • 1996 Miroslav Koval: Deník jednoho roku, Dům umění, Procházkova síň, Brno,
  • 1996 Miroslav Koval: Deník jednoho roku, Vila manželů Kotrbových, Klenová
  • 1997 Miroslav Koval, Fotoklub, Příbor
  • 1998 Miroslav Koval, Čajovna Bludný kámen, Opava
  • 1998 Miroslav Koval: Malba – fotografie – kresba, Galerie Jiřího Jílka, Šumperk
  • 1998 Miroslav Koval: Kresby, fotogramy, Klub Atlantik, Ostrava
  • 1999 Miroslav Koval, Galerie OSA, Olomouc
  • 2000 Anežka Kovalová, Michal Ranný, Svatopluk Slovenčík, Miroslav Koval, Galerie výtvarného umění , Litoměřice, Galerie umění , Karlovy Vary
  • 2003 Miroslav Koval, Městská knihovna Šumperk
  • 2004 Miroslav Koval: Záznamy (kresby a fotografie), Geofyzikální ústav AV ČR, přednáškový sál, Praha
  • 2004 Anežka Kovalová, Miroslav Koval, Vlastivědné muzeum, Šumperk
  • 2005 Anežka Kovalová, Miroslav Koval, Panský dům, Uherský Brod
  • 2005 Miroslav Koval: Fotogramy, Minigalerie 6.15, Zlín
  • 2009 Miroslav Koval, Galerie 7, Ostrava
  • 2014 Miroslav Koval: Kresby a průsvity, Galerie Jiřího Jílka, Šumperk
  • 2016 Anežka a Miroslav Kovalovi: Malba, kresby, průsvity, Flemmichova vila, Krnov
  • 2016 Anežka Kovalová, Miroslav Koval, Štěpán Koval, Zámek, Bystřice pod Hostýnem
  • 2017 Anežka a Miroslav Kovalovi, Galerie Octopus, Městské muzeum Rýmařov
  • 2017 Miroslav Koval: Rytmy tkáně přírody, Galerie FONS, Pardubice
  • 2017 Anežka a Miroslav Kovalovi: Obrazy, kresby, fotografie, Městské muzeum Rýmařov

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Příběhy 20. století: Miroslav Koval, ČRO Plus, 22.10. 2017
  2. Jiří Jílek, černobílá monografie, tisk Grafia Zlín, Šumperk 1993
  3. Galerie Jiřího Jílka, dramaturgie výstav
  4. a b c Valoch J, 1994, nestránkováno
  5. Kolekce kreseb připomene dvojité výročí kurátora Miroslava Kovala, 30.6.2014. sumpersky.rej.cz [online]. [cit. 2018-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-02-16. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jiří Valoch, Anežka Kovalová, Miroslav Koval, Dům umění města Opavy 1994, ISBN 80-901669-0-3

Katalogy[editovat | editovat zdroj]

  • Miroslav Koval: Kresby, obrazy, text Valoch Jiří, 4 s., Galerie pod podloubím, Olomouc 1982
  • Miroslav Koval, 2 s., Galerie Opatov Praha 1985
  • Miroslav Koval: Kresby a fotografie: Rytmy a prvky přírodního řádu, Severomoravské divadlo, Šumperk 1992
  • Anežka Kovalová, Miroslav Koval, text Jiří Valoch, 52 stran, Dům umění města Opavy, Státní galerie ve Zlíně, Výstavní síň E. Filly v Ústí nad Labem, GMU v Roudnici nad Labem, Dům umění města Opavy 1994
  • Miroslav Koval 1994: Sto kreseb / Hundert zeichnengen / One hundert drawings, text Valoch Jiří, 114 s., Dům umění města Brna 1994
  • Miroslav Koval: Kresby, fotogramy, 8 s., Klub Atlantik Ostrava 1998
  • Miroslav Koval: Malba – fotografie – kresba, text Koval Miroslav, 8 s., Galerie Jiřího Jílka, Šumperk 1998
  • Anežka Kovalová, Michal Ranný, Svatopluk Slovenčík, Miroslav Koval, texty Jiří Valoch, Jan Skácel, Svatopluk Slovenčík, Anežka Kovalová, Miroslav Koval, 56 stran nečíslovaných, Galerie výtvarného umění , Litoměřice, Galerie umění , Karlovy Vary, GVU Litoměřice 2000
  • Miroslav Koval: Záznamy (kresby a fotografie), text Hůla Jiří, Koval Miroslav, 6+1 s., Agentura Galerie H 2004
  • Anežka a Miroslav Kovalovi, Věci a místa. Rytmy a řád, text Jiří Valoch, Miroslav Koval, Anežka Kovalová, 8 stran, Vlastivědné muzeum, Šumperk 2004
  • Miroslav Koval, text Koval Miroslav, Valoch Jiří, 4 s., Studio 6.15, Zlín 2005
  • Anežka a Miroslav Kovalovi: Věci a místa, Rytmy a řád, text Koval Miroslav, 4 s., Galerie Panský dům Domu kultury Uherský Brod 2005
  • Miroslav Koval: Kresby a průsvity, text Koval Miroslav, 8 s., Galerie Jiřího Jílka, Šumperk 2014

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]