Milan Syruček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Milan Syruček

Milan Syruček
Narození 28. ledna 1932
Kolín
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milan Syruček (* 28. ledna 1932, Kolín) je český novinář, spisovatel, poradce v orgánech Evropské unie.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

V prosinci 1950 se stal redaktorem Mladé fronty. Filologickou fakultu Karlovy univerzity zakončil v roce 1960. V roce 1967 získal titul PhDr.

Mladá fronta 1968[editovat | editovat zdroj]

S redakcí spolupracoval ještě v době gymnazijních studií jako sportovní reportér. Po přijetí prošel většinu oddělení a zastával nejrůznější funkce, nejdéle byl vedoucím zahraničního oddělení a zahraničním komentátorem. Po roční praxi v Komsomolské pravdě (1956-57) se trvale věnoval zahraniční politice. Byl rovněž zahraničním zpravodajem MF pro západní Evropu se sídlem v Paříži (1968-70). Začátek sovětské okupace v srpnu 1968 zažil jako vedoucí vydání. Protože redakci obsadili sovětští vojáci, začal ve zbraslavské tiskárně vydávat letákovou ilegální Mladou frontu. Vzhledem ke specifickým podmínkám MF nevedl začátek normalizace k vyhazování redaktorů, jen k určitému omezení činnosti, což bylo postupně rušeno. To se týkalo Milana Syručka stejně jako Karla Pacnera, Václava Paciny a dalších komentátorů. Proto se mohl zúčastnit řady mezinárodních konferencí (helsinský proces), všech summitů Reagan – Gorbačov dokonce v užším výběru zahraničních novinářů, a řady reportážních cest zejména do Indočíny, frankofonní Afriky a dalších zemí. V Kambodži pobýval na pozvání prince Sihanuka, Američané ho pozvali do Saigonu. Byl prvním zahraničním novinářem, který vstoupil do Phnompenhu po útěku polpotovců. Zažil některé dramatické okamžiky, např. zemětřesení ve Skopji (1963), americké nálety a čínský útok ve Vietnamu, byl krátce vězněn Tuaregy v Alžírsku.

Zahraniční aktivity[editovat | editovat zdroj]

Koncem 80. let spolupracoval s Československou televizí (zejména vlastním pořadem Slovem a kamerou) a dalšími medii, v devadesátých letech působil na Ukrajině jako poradce českých firem, které se tam chtěly usídlit. Pro vydavatelství Economia připravoval založení dceřiného vydavatelství, což se podařilo až o deset let později. V roce 1996 byl jmenován ředitelem divize ekonomického tisku v Economii, působil i jako komentátor Hospodářských novin a Ekonoma, v němž založil zvláštní přílohu, věnovanou problematice integrace České republiky do Evropské unie. Byl autorem a realizátorem projektu Evropská rodina. Podobný projekt realizoval i na Ukrajině v deníku Dělo. Jednalo se jak o porovnání pěti podnikatelských rodin z různých částí země, tak mezinárodní obdobu Evropské rodiny, tentokrát z Polska, ČR, Slovenska a Ukrajiny, rovněž za podpory EU. Další seriál se nazýval Tajná Ukrajina. V současné době spolupracuje s Literárními novinami a věnuje se literatuře faktu.

Evropská rodina[editovat | editovat zdroj]

Na přelomu tisíciletí Milan Syruček vymyslel netradiční projekt – Evropská rodina. Po dobu jednoho roku sledoval život francouzské, německé, polské a české rodiny. Každý měsíc byl zasvěcen určitému konkrétnímu tématu - od představení rodin po jejich rozpočet, vzdělávání dětí, zdravotní péči, otázky zaměstnání, volný čas apod. Do unikátního projektu, podpořeného z fondu EU, se podařilo zapojit kromě HN a Ekonoma také televizi Prima a Český rozhlas – Radiožurnál. Reportáže se tiskly a vysílaly každý týden. Na závěr se v Praze uskutečnilo setkání všech rodin a závěrečná beseda s účastníky projektu a ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou, kterou souběžně vysílaly rozhlas a televize.

Knihy[editovat | editovat zdroj]

Milan Syruček za svůj život napsal 27 knih.

  • Svět mezi čtyřma očima (schůzky Reagan - Gorbačov), 1988, Mladá fronta
  • Svědectví z Kapitolu (spoluautorství), 1979, Mladá fronta
  • Rozpůlený banán 1973, Mladá fronta
  • Evropa zítřka 1977, Práce
  • Kissinger ve službách Bílého domu 1985, Mladá fronta
  • Dědictví generála (biografie Charlese de Gaulla), 1975, Mladá fronta
  • Záhady Angkoru 1981, Novinář
  • Osudové minuty Země 1989, Práce
  • Růže pro prezidenta (biografie Francoise Mitterranda), 1996, Irma
  • Diplomatické maléry (historky z dějin diplomacie), 2004, Mladá fronta
  • Henry Kissinger – Bůh či ďábel diplomacie (rozhovory o 15 letech naší zahraniční politiky), 2005, Mladá fronta
  • Diplomacie v negližé (rozhovory o 15 letech naší zahraniční politiky), 2005, Mladá fronta
  • Dien Bien Phu (francouzsky), 1985, MON
  • V zajetí džungle 2007. Epocha
  • Banderovci – hrdinové nebo bandité?, 2008, Epocha - Magnetka
  • Na prahu atomové války, 2008, Epocha
  • Tajná zbraň na Ussuri (sovětsko-čínský ozbrojený konflikt v březnu 1969), 2010, Epocha - Magnetka
  • Voda, jak ji neznáme, 2011, nakladatelství Epocha
  • Je třeba se bát Ruska? 2011, nakladatelství Epocha
  • Na ostří pera, 2012, Epocha
  • Pro deset miliónů, 2013, Epocha
  • Slzavé údolí Francie, 2013, Epocha
  • Záhady brdských lesů, 2014, Epocha
  • Proč zmizely insignie Karlovy univerzity, 2015, Grada
  • Rusko-ukrajinské vztahy, Mýty a skutečnost, 2015, Grada
  • Francois Mitterrand - Osudy velkého muže na pozadí dějin Francie, 2016, Grada
  • Michail Gorbačov (Uchránil Prahu od krveprolití?), 2016, Grada

Zahraničí[editovat | editovat zdroj]

Jako zahraniční komentátor a zpravodaj se zúčastnil řady mezinárodních konferencí, například přípravy helsinské konference, jejího průběhu i následného procesu, summitů Gorbačov - Reagan a dalších. Mnohokrát pobýval v Indočíně, procestoval Vietnam, Kambodžu a Laos i během válek, které postihly tyto země. V Kambodži byl na pozvání prince Sihanuka. Specializuje se také na Francii a frankofonní země, několik let pobýval v Paříži, pro přípravu knihy o Mitterrandovi mu byl umožněn pobyt v Elysejském paláci. Na zahraničních cestách se jak setkával s významnými činiteli, tak zažil dobrodružné okamžiky, například zemětřesení ve Skopji, střelbu polpotovců, byl zajat Tuaregy v Alžírsku.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]